Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News potvrdil, že by znovu kandidoval na prezidenta, pokud by se volby uskutečnily ještě během války s Ruskem. Svou kandidaturu označil za odpovědnost vůči zemi. Pro bezpečné uspořádání hlasování však požaduje nejméně 60denní příměří a úpravu volební legislativy. Zelenskyj přitom před svým zvolením v roce 2019 hovořil o jediném funkčním období. Zda bude kandidovat také po skončení války, zatím jednoznačně neuvedl.

Americký prezident Donald Trump odmítá nyní uplatnit další sankce proti Rusku, protože podle svých slov nechce ohrozit jednání o ukončení války na Ukrajině. V příspěvku na síti Truth Social současně ostře kritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského za útoky na ruské rafinerie a obvinil ho z nezájmu o mír. Trump své rozhodnutí zdůvodňuje také situací na světovém trhu s naftou a snahou zabránit větší ruské podpoře Íránu. Jeho obvinění vůči Zelenskému však nejsou nezávisle prokázána a konkrétní výsledky mírových jednání zůstávají nejasné.

Spojené státy obnovily poskytování klíčových zpravodajských informací, které Ukrajině pomáhají včas odhalovat ruské balistické rakety. Prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro NBC potvrdil, že sdílení těchto údajů bylo dočasně zablokováno a Ukrajina tři dny nedostávala potřebná varování. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že zpravodajská spolupráce pokračuje. Obnovení informací je zásadní pro protivzdušnou obranu i ochranu civilistů. Přesný rozsah a příčina přerušení však zůstávají neobjasněné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá tvrzení, že se chce vyhnout prezidentským volbám. Podle svých posledních vyjádření je připraven umožnit hlasování, pokud budou zajištěny bezpečnostní podmínky a potřebné legislativní změny. Dne 11. října navrhl úplné 60denní příměří, během kterého by Ukrajina mohla volby připravit. Kreml však návrh odmítl a upřednostňuje celkovou mírovou dohodu. Konání voleb nyní brání válečný stav, pokračující útoky i obtížná organizace hlasování vojáků a milionů Ukrajinců v zahraničí. Termín voleb zatím vyhlášen nebyl.

Petrohrad a Leningradskou oblast zasáhl v noci na 18. října jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků od začátku války na Ukrajině. Hořel petrohradský ropný terminál, sklad pohonných hmot i logistické centrum společnosti Ozon. Útok na své datové centrum potvrdila také společnost VK. Podle pozdější bilance místních úřadů zemřel jeden člověk a patnáct dalších utrpělo zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí více než tisíc sestřelených dronů napříč několika regiony. Ve stejný den pronikl podezřelý dron do litevského vzdušného prostoru. Tvrzení, že ukrajinské drony útočící na Petrohrad letěly přes pobaltské státy, však zůstává neprokázané.