Petrohrad zasáhl rozsáhlý dronový útok. Hořel ropný terminál, napadeno bylo i datové centrum VK

PETROHRAD / MOSKVA / VILNIUS, 18. října 2026 – Petrohrad a přilehlá Leningradská oblast se v noci na neděli staly terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku. Po zásazích vypukly požáry v ropném terminálu, skladu pohonných hmot a dalších průmyslových objektech. Útok na své datové centrum potvrdila také ruská technologická společnost VK. Podle pozdějších údajů citovaných agenturou Reuters zemřel jeden člověk a dalších patnáct utrpělo zranění. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení více než tisíce dronů napříč rozsáhlým územím Ruska a nad Černým mořem.

Požáry zasáhly ropnou infrastrukturu

Jedním z nejvýznamnějších zasažených objektů byl Petrohradský ropný terminál, který slouží k manipulaci s ropnými produkty a jejich přepravě.

Gubernátor Petrohradu Alexandr Beglov potvrdil požáry na území terminálu a na dalších infrastrukturních objektech v Něvském, Krasnoselském, Krasnogvardějském a Moskevském obvodu města.

Podle agentur Reuters a Associated Press hořelo rovněž v ropném skladu Ruči a v průmyslových skladovacích objektech.

Na sociálních sítích se objevila videa zachycující rozsáhlý kouř a požáry. Přestože některé záběry převzala zpravodajská média, jejich prostřednictvím nelze samostatně určit rozsah škod ani přesný průběh jednotlivých zásahů.

Útok na ropnou infrastrukturu má širší význam také proto, že Ukrajina dlouhodobě zasahuje zařízení související s ruským energetickým sektorem. Kyjev tyto operace spojuje se snahou omezovat zdroje financování a logistické možnosti ruské válečné operace.

Datové centrum VK potvrdilo napadení

Dalším cílem útoku se stalo datové centrum společnosti VK v Leningradské oblasti.

Firma, která provozuje mimo jiné sociální síť VKontakte, potvrdila prostřednictvím svého tiskového oddělení, že její zařízení napadly bezpilotní letouny.

Zároveň uvedla, že její internetové služby zůstaly pro uživatele dostupné v běžném režimu.

Informaci přinesla ruská agentura RBC i mezinárodní agentura Reuters.

Ukrajinský výrobce dronů Fire Point následně uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly datové centrum u Petrohradu zasáhly.

Rozsah případného poškození technologického vybavení nebyl nezávisle potvrzen.

Drony zasáhly také logistické objekty

Útok se neomezil pouze na ropná zařízení a datovou infrastrukturu.

Ruská internetová obchodní společnost Ozon oznámila požár svého logistického centra v Petrohradu.

Zasaženy byly podle místních úřadů také průmyslové a skladovací objekty.

Incidenty ukazují, že dopady rozsáhlého dronového útoku se projevily na více místech Petrohradu a okolí.

Vedle přímých zásahů mohly další škody vznikat pádem trosek bezpilotních letounů nebo jejich sestřelováním protivzdušnou obranou.

U jednotlivých objektů však zatím není možné spolehlivě určit, zda škody způsobil přímý zásah dronu, jeho trosky nebo následný požár.

Počet sestřelených dronů postupně rostl

Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko zveřejňoval během noci a rána průběžné informace o činnosti protivzdušné obrany.

Podle regionálních médií oznámil postupně následující počty sestřelených bezpilotních letounů:

• Kolem 02:55 místního času – 11 dronů.
• Kolem 03:22 – 17 dronů.
• Kolem 03:45 – 57 dronů.
• Kolem 04:41 – 95 dronů.
• Kolem 05:52 – 126 dronů.

Později byl podle Euronews zveřejněn údaj 144 sestřelených dronů nad Leningradskou oblastí.

Jde o průběžná tvrzení ruských úřadů, která nebylo možné nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že protivzdušná obrana během rozsáhlé noční operace sestřelila 1 015 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony, anektovaným Krymem a Černým mořem.

Tento celkový údaj se vztahuje na mnohem větší území než samotný Petrohrad a Leningradská oblast. Nelze jej proto zaměňovat s regionálními čísly.

Útok způsobil výpadky elektřiny

V některých částech Petrohradu a Leningradské oblasti došlo po útoku k přerušení dodávek elektrické energie.

Regionální úřady uvedly, že trosky dronů poškodily elektrická vedení a způsobily lokální výpadky.

Ukrajinská média s odkazem na ruský nezávislý projekt Astra informovala také o možném zásahu elektrické rozvodny Vostočnaja.

Tuto konkrétní informaci však nelze považovat za nezávisle potvrzenou.

Podle pozdějšího vyjádření gubernátora Drozděnka zůstaly mimo provoz dvě transformátorové stanice v Janinu. Výpadek se podle něj dotkl přibližně padesáti bytových domů, v nichž žije kolem dvaceti tisíc obyvatel.

Energetici pracovali na obnově dodávek.

Omezení dopravy a provozu letiště

Rozsáhlý útok ovlivnil také dopravu.

Letiště Pulkovo dočasně přerušilo přijímání a odbavování letadel.

Z bezpečnostních důvodů byli cestující a zaměstnanci přesunuti do chráněných prostor.

Ve městě došlo také k omezení provozu na některých významných silničních komunikacích.

Uzavřen byl úsek Západního rychlostního diametru a doprava byla omezena rovněž v blízkosti Velkého Obuchovského mostu.

Na internetu se objevily informace o možném útoku na mostní infrastrukturu. Samotná dopravní omezení však nejsou důkazem přímého zásahu mostu.

V době přípravy článku nebylo nezávisle potvrzeno, že by některý z uvedených mostů utrpěl zásadní konstrukční poškození.

Ruské úřady oznámily oběti

První ranní zprávy regionálních úřadů uváděly, že nejsou hlášeny oběti.

Pozdější informace však bilanci změnily.

Agentura Reuters během neděle informovala s odvoláním na místní úřady o jednom mrtvém a patnácti zraněných v Petrohradu a Leningradské oblasti.

Poškozeny byly také obytné objekty a zaparkovaná vozidla.

Trosky dronů podle ruských médií dopadly například na budovy v okolí Kirovska a ve Vsevoložsku.

V obci Nizino byly poškozeny automobily a vznikl požár.

Přesné okolnosti úmrtí a jednotlivých zranění nebyly ve všech případech nezávisle objasněny.

Incident v Litvě: Dron pronikl do vzdušného prostoru NATO

Ve stejný den řešila závažný bezpečnostní incident také Litva.

Podle agentury Reuters pronikl do litevského vzdušného prostoru neidentifikovaný létající objekt, pravděpodobně dron.

Litevské úřady vyzvaly obyvatele některých severních a středních oblastí země, aby se dočasně ukryli.

Nad oblast vzlétly stíhačky NATO a letiště Kaunas bylo krátkodobě uzavřeno.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas uvedl, že objekt mohl přiletět z Polska. Polské ozbrojené síly však následně sdělily, že jejich radarové systémy takový přelet nepotvrdily.

Při incidentu mělo dojít k explozi dronu nad severní částí Litvy. Části trosek dopadly také na civilní automobil.

Litevské ozbrojené síly zahájily vyšetřování.

Ukrajina připustila možné odklonění dronů

Ukrajinské ministerstvo zahraničí následně vyjádřilo nad incidentem politování.

Mluvčí Heorhij Tychyj uvedl, že ukrajinské bezpilotní prostředky mohly být během operace proti cílům v Rusku odkloněny působením ruského elektronického boje.

Ukrajinská strana se omluvila za způsobené obavy a přislíbila spolupráci při objasňování okolností incidentu.

Jde o vysvětlení ukrajinského ministerstva zahraničí, nikoliv o definitivní závěr litevského vyšetřování.

Trasa přes Pobaltí není prokázána

Na sociálních sítích se objevila tvrzení, že drony útočící na Petrohrad mohly přiletět přes území pobaltských států.

Tato možnost však nebyla doložena zveřejněnými radarovými záznamy ani nezávislým vyšetřováním.

Incident v litevském vzdušném prostoru potvrzuje, že se během dne v oblasti NATO pohyboval podezřelý bezpilotní prostředek.

Sám o sobě ale neprokazuje, že rozsáhlý útok na Petrohrad probíhal po trase přes Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko.

Nelze rovněž bez dalších důkazů tvrdit, že některý ze států NATO umožnil ukrajinským dronům vědomý přelet svého území.

Pro přesné určení trasy by byly zapotřebí spolehlivé radarové údaje, technické informace o bezpilotních prostředcích a závěry příslušných vyšetřovacích orgánů.

Moskva útok odsoudila

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova označil ukrajinské útoky za pokračování odporu Kyjeva proti ruské vojenské operaci.

Podle ruské státní agentury TASS Peskov uvedl, že útoky nezmění další průběh konfliktu.

Rusko současně pokračuje ve vlastních raketových a dronových útocích na ukrajinské území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během víkendu informoval o dalších zásazích energetické infrastruktury a civilních objektů na Ukrajině.

Vzájemné útoky na energetické a logistické cíle tak nadále patří k výrazným rysům probíhající války.

Závěr: Rozsáhlý útok s dopady na infrastrukturu i civilisty

Útok z 18. října 2026 patří podle dostupných zpráv k nejrozsáhlejším dronovým operacím proti Petrohradu a Leningradské oblasti od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Potvrzeny jsou požáry ropného terminálu a dalších zařízení, napadení datového centra VK i logistického centra Ozon.

Útok zasáhl také civilní infrastrukturu, způsobil výpadky elektřiny a narušil leteckou i silniční dopravu.

Podle pozdější bilance ruských úřadů si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a patnáct zraněných.

Ruské údaje o počtech sestřelených dronů nebylo možné nezávisle ověřit.

Stejně tak zůstává neprokázaná hypotéza o plánovaném přeletu ukrajinských dronů přes pobaltské státy.

Samostatný incident v Litvě vyšetřují místní úřady ve spolupráci se spojenci z NATO a ukrajinskou stranou.

Přehled hlavních zjištění k 18. říjnu 2026

• Petrohrad: Požáry ropného terminálu, skladu pohonných hmot a průmyslových objektů.
• Datové centrum VK: Společnost potvrdila útok, služby zůstaly dostupné.
• Logistické centrum Ozon: Firma potvrdila požár.
• Leningradská oblast: Ruské úřady postupně hlásily 95, 126 a později 144 sestřelených dronů.
• Celé Rusko a okolní oblasti: Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že sestřelilo 1 015 dronů.
• Oběti: Podle pozdější bilance jeden mrtvý a patnáct zraněných.
• Energetika: Výpadky elektřiny, hlášené poškození elektrických vedení; zásah rozvodny Vostočnaja není nezávisle potvrzen.
• Doprava: Omezení letiště Pulkovo a silničních komunikací.
• Litva: Potvrzený incident s podezřelým dronem, okolnosti se vyšetřují.
• Trasa přes Pobaltí: Nepotvrzené tvrzení.

Zdroje: Reuters (18. října 2026), Associated Press (18. října 2026), RBC (18. října 2026), Fontanka.ru (18. října 2026), Euronews (18. října 2026), Ukrainska Pravda (18. října 2026), vyjádření společnosti VK a regionálních ruských úřadů.

Český zpravodaj | Zahraničí / Rusko / Ukrajina | 18. října 2026