Laschet: Německo už nemá další rezervy pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Vyzývá k diplomatickému řešení války

BERLÍN / KYJEV, 18. října 2026 – Německo podle předsedy zahraničního výboru Spolkového sněmu Armina Lascheta vyčerpalo možnosti, jak z dostupných rezerv bezprostředně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu před nadcházející zimou. Politik vládní CDU to uvedl v rozhovoru pro WELT TV, o němž 16. října informoval deník Berliner Zeitung. Současně vyzval k většímu diplomatickému úsilí o ukončení války a upozornil, že německé finanční ani vojenské zdroje nejsou neomezené.

Laschet: Další okamžité možnosti nevidím

Armin Laschet, bývalý předseda CDU a současný šéf zahraničního výboru Bundestagu, se v televizním rozhovoru vyjadřoval k možnostem Německa dále podporovat ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Na otázku, zda může Bundeswehr nebo německý obranný průmysl ještě před zimou dodat další prostředky, odpověděl, že podle jeho názoru již neexistuje prostor pro další okamžité dodávky.

„Dodali jsme všechno, co bylo možné,“ uvedl Laschet podle německého deníku.

Následně zdůraznil, že nevidí další dostupné kapacity, které by německá vláda mohla bezprostředně uvolnit.

Jeho vyjádření odráží problém, s nímž se evropské armády potýkají od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu: část techniky lze předat ze stávajících zásob poměrně rychle, zatímco výroba nových systémů a munice vyžaduje čas.

Laschetovo hodnocení je politickým vyjádřením předsedy parlamentního výboru. Nepředstavuje oficiální oznámení německé vlády o ukončení vojenských dodávek.

Protivzdušná obrana je pro Ukrajinu zásadní

Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o další systémy protivzdušné obrany, především kvůli ruským raketovým a dronovým útokům.

Ty ohrožují vojenské cíle, civilní obyvatelstvo i energetickou infrastrukturu.

S blížící se zimou roste význam ochrany elektráren, rozvoden a dalších zařízení potřebných pro dodávky elektřiny a tepla.

Ukrajinská vláda proto opakovaně požaduje další systémy Patriot, IRIS-T a odpovídající zásoby řízených střel.

Německo patří mezi nejvýznamnější evropské poskytovatele této techniky.

Současně však musí řešit vlastní obranné potřeby a nahrazování vybavení, které již předalo ukrajinské armádě.

Nedostatek rezerv neznamená konec pomoci

Laschetův výrok je nutné odlišit od tvrzení, že Německo už Ukrajině nemůže nabídnout žádnou další vojenskou podporu.

Existují totiž dva odlišné způsoby poskytování zbraní.

Prvním jsou okamžité dodávky ze skladů Bundeswehru. Ty jsou omezeny množstvím dostupné techniky a potřebou zachovat obranyschopnost samotného Německa.

Druhým způsobem je financování nově vyráběných zbraní, střel a dalšího vybavení od německých či zahraničních zbrojních společností.

Takové dodávky mohou pokračovat i tehdy, když armáda již nemá dostatečné vlastní rezervy k okamžitému předání.

Německá vláda výslovně uvádí, že vojenská pomoc Ukrajině zahrnuje jak vybavení ze zásob Bundeswehru, tak dodávky z průmyslové výroby financované státem.

Německé ministerstvo zahraničí navíc v září připustilo omezené možnosti u některých systémů Patriot, současně však potvrdilo pokračování podpory ukrajinské protivzdušné obrany.

Německo plánuje pomoc za 11,5 miliardy eur

Německo je jedním z hlavních evropských podporovatelů Ukrajiny.

Pro rok 2026 Berlín vyčlenil přibližně 11,5 miliardy eur na vojenskou a bezpečnostní pomoc napadené zemi.

Rozpočtové prostředky jsou určeny mimo jiné na dělostřeleckou techniku, drony, obrněná vozidla, systémy protivzdušné obrany a související vybavení.

Část peněz směřuje také k nahrazování techniky, kterou Německo již Ukrajině poskytlo.

Částka 11,5 miliardy eur představuje prostředky plánované pro rok 2026, nikoli celkovou německou pomoc od začátku války v únoru 2022.

Podle údajů spolkové vlády dosáhla německá civilní pomoc od začátku invaze více než 43 miliard eur a vojenská pomoc včetně závazků na další roky přibližně 57,6 miliardy eur.

Při hodnocení těchto souhrnných částek je nutné rozlišovat mezi skutečně uskutečněnými výdaji, prostředky použitými v Německu a závazky na budoucí období.

Nové zbraně mohou přicházet z výroby

Začátkem října jednali zástupci ukrajinské vlády s německým kancléřem Friedrichem Merzem o dalším posilování protivzdušné obrany.

Ukrajinská strana předala seznam požadovaného vybavení, včetně střel pro systémy IRIS-T a Patriot.

Součástí jednání byla také možnost rozšíření spolupráce s německými obrannými společnostmi.

Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo podpis pěti dokumentů s německými výrobci, jejichž realizace má umožnit nákup raket, přesně naváděné munice, radarů a dalších zbraňových systémů.

Tyto dohody ukazují, že omezení okamžitých dodávek ze skladů nemusí znamenat zastavení budoucích dodávek z průmyslové výroby.

Rozhodující však zůstává výrobní kapacita, financování a termíny předání.

Laschet vyzývá k diplomatickému úsilí

Vedle vojenské pomoci Laschet zdůraznil potřebu diplomatických kroků.

Podle něj by evropské země měly usilovat o zmírnění eskalace konfliktu a hledat možnosti jeho ukončení.

Upozornil také na rozpor mezi požadavky na další rozsáhlé výdaje na obranu a současnými snahami některých evropských vlád o omezování budoucího rozpočtu Evropské unie.

Německý politik proto vyzval k většímu realismu při stanovování priorit.

Jeho stanovisko neznamená, že by existovala konkrétní dohoda o ukončení bojů.

Diplomatické řešení nadále naráží na zásadní rozdíly mezi požadavky Ruska a Ukrajiny, zejména v otázkách okupovaných území, bezpečnostních záruk a podmínek případného příměří.

Kontext: Trumpova kritika Zelenského

Berliner Zeitung zasadil Laschetovo vyjádření také do širšího politického kontextu vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem.

Americký prezident Donald Trump v předchozích dnech veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vyjádřil názor, že Ukrajina potřebuje nové vedení.

Trump rovněž kritizoval ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie, které podle něj přispívají k problémům na trhu s pohonnými hmotami.

Laschet na tato americká vyjádření navázal úvahou, že Ukrajina musí udržet spolupráci se Spojenými státy, zejména v oblasti zpravodajských informací a satelitních služeb.

Podle německého politika by další zhoršování vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem nebylo v ukrajinském zájmu.

Z dostupných informací však nevyplývá, že by Trumpova kritika přímo způsobila německé rozhodnutí o omezení vojenské pomoci.

Laschet totiž popisoval především současné kapacitní možnosti Německa.

Německo řeší také vlastní rozpočtové limity

Dalším tématem Laschetova vystoupení byly finanční možnosti Německa a Evropské unie.

Evropské státy současně financují vlastní obranu, pomoc Ukrajině, obnovu infrastruktury i další veřejné výdaje.

Laschet upozornil, že dlouhodobá podpora vyžaduje stanovení priorit a realistické posouzení dostupných prostředků.

Podle něj není možné předpokládat neomezené vojenské ani finanční kapacity.

Tento argument však sám o sobě neurčuje, jakou výši podpory by Německo mělo poskytovat. O tom rozhodují příslušné politické a rozpočtové instituce.

Závěr: Omezené rezervy, nikoliv konec německé podpory

Armin Laschet upozornil na problém omezených okamžitě dostupných prostředků pro ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Jeho výrok potvrzuje, že další rychlé dodávky některých zbraňových systémů mohou být pro Německo obtížné.

Nelze z něj však vyvozovat, že Berlín ukončuje vojenskou podporu Ukrajiny.

Německo nadále financuje zbrojní dodávky, spolupracuje s obranným průmyslem a plánuje na rok 2026 pomoc ve výši přibližně 11,5 miliardy eur.

Laschet současně vyzval k diplomatickému úsilí a upozornil na omezené zdroje evropských států.

Budoucí rozsah podpory tak bude záviset nejen na politických rozhodnutích, ale také na dostupnosti techniky, výrobních kapacitách a schopnosti evropských zemí financovat další dodávky.

Zdroje:

• Berliner Zeitung, 16. října 2026 – článek o Laschetově vyjádření k protivzdušné obraně Ukrajiny.
• WELT TV – rozhovor s Arminem Laschetem o dodávkách zbraní a deeskalaci konfliktu.
• Spolková vláda Německa – oficiální přehled pomoci Ukrajině.
• Německé ministerstvo zahraničí – vládní tisková konference z 9. září 2026.
• Ukrajinská vláda a ministerstvo obrany – jednání s Německem ze 4. října 2026.
• Reuters / WELT – rozpočtové prostředky na pomoc Ukrajině v roce 2026.

Český zpravodaj | Zahraničí / Německo / Ukrajina | 18. října 2026