Orbán novým šéfem OSN? Trumpova administrativa zvažuje jeho podporu, ve hře jsou i Rusko a Čína

ZAHRANIČÍ / OSN / DIPLOMACIE | 26. října 2026

NEW YORK / BUDAPEŠŤ – Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán se překvapivě objevil mezi možnými kandidáty na příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Podle amerického deníku The Wall Street Journal jeho případnou kandidaturu prosazují představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Spekuluje se také o možné podpoře Ruska a Číny. Oficiální nominace však zatím neexistuje.

Trumpova administrativa hledá nového kandidáta

Podle informací zveřejněných 26. října 2026 deníkem The Wall Street Journal jednali američtí představitelé o možnosti, že by se Viktor Orbán ucházel o vedení OSN.

Bývalý maďarský premiér, který po dubnových parlamentních volbách přišel o moc po šestnácti letech, má dlouhodobě blízké vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Právě tato politická vazba může podle diplomatických zdrojů sehrát významnou roli při hledání nástupce současného generálního tajemníka Antónia Guterrese.

Bílý dům však kandidaturu oficiálně nepotvrdil.

Společný kandidát USA, Ruska a Číny?

Zahraniční média uvádějí, že Orbán by mohl získat podporu tří stálých členů Rady bezpečnosti OSN – Spojených států, Ruska a Číny.

Taková dohoda by byla mimořádně významná vzhledem k současnému napětí mezi světovými mocnostmi.

Ruský náměstek ministra zahraničí Alexandr Alimov nicméně upozornil, že žádná z těchto tří zemí podle jeho vyjádření Orbána sama nenominuje. Pokud by měl skutečně kandidovat, musel by jej oficiálně navrhnout některý členský stát OSN.

Ani podpora tří velmocí by automaticky neznamenala jeho zvolení.

Francie a Británie mohou kandidaturu zablokovat

O budoucím generálním tajemníkovi rozhoduje Valné shromáždění OSN na základě doporučení Rady bezpečnosti.

Kandidát musí získat nejméně devět hlasů z patnácti členů Rady bezpečnosti a současně nesmí narazit na veto žádného z pěti stálých členů.

Vedle USA, Ruska a Číny disponují právem veta také Francie a Spojené království.

Právě jejich případný nesouhlas by mohl Orbánovu kandidaturu zablokovat.

Orbán po šestnácti letech opustil premiérský úřad

Viktor Orbán patřil dlouhodobě mezi nejvýraznější evropské politické představitele.

Jeho vláda prosazovala přísnou migrační politiku, zdůrazňovala národní suverenitu a opakovaně kritizovala některé kroky Evropské unie.

Současně udržoval kontakty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vedením.

Jeho postoje k válce na Ukrajině a k evropským sankcím proti Rusku vyvolávaly spory s dalšími členskými státy Evropské unie.

Po porážce ve volbách v dubnu 2026 skončilo jeho šestnáctileté nepřetržité působení v čele maďarské vlády.

O vedení OSN usilují také další kandidáti

Výběr nového generálního tajemníka již probíhá.

Mezi oficiálně nominovanými kandidáty jsou například:

• Rafael Mariano Grossi z Argentiny, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
• Rebeca Grynspan z Kostariky, bývalá viceprezidentka a představitelka OSN.
• Carolyn Rodrigues Birkett z Guyany, zkušená diplomatka.
• María Fernanda Espinosa z Ekvádoru, bývalá předsedkyně Valného shromáždění OSN.

Podle dosavadních neformálních hlasování patří Rebeca Grynspan mezi výrazné kandidátky.

Rozhodnutí musí padnout před nástupem nového vedení

Mandát současného generálního tajemníka Antónia Guterrese skončí 31. prosince 2026.

Nový šéf OSN by měl nastoupit 1. ledna 2027.

Případná Orbánova kandidatura by představovala výrazný diplomatický obrat. Zatím však zůstává pouze možností, o které informují zahraniční média.

Český zpravodaj upozorňuje, že Viktor Orbán nebyl ke dni 26. října 2026 oficiálně nominován ani zvolen generálním tajemníkem OSN.

Zdroje: The Wall Street Journal, Euronews, El País, Organizace spojených národů.

Český zpravodaj © 2026 | Nezávislé zpravodajství