Dvě procenta HDP na obranu: Kde končí možnosti státního rozpočtu?
DOMÁCÍ / POLITIKA / OBRANA | 26. října 2026
PRAHA – Financování české obrany znovu otevírá otázku, kolik prostředků může stát vynakládat na armádu, aniž by tím omezil jiné veřejné služby. Diskuse se soustředí zejména na zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení a rostoucí náklady státního rozpočtu.
Ve veřejném prostoru se šíří výrok připisovaný bývalému premiérovi Petru Fialovi, podle kterého jsou dvě procenta HDP na obranu maximem, které si Česká republika může dovolit bez negativních dopadů na ostatní oblasti. Přesné znění ani okolnosti tohoto výroku se však nepodařilo nezávisle ověřit.
Fialova vláda prosazovala vyšší výdaje
Podle dokumentů Ministerstva obrany z července 2025 počítala tehdejší vláda s postupným navyšováním obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP ročně. V roce 2030 měly dosáhnout nejméně tří procent HDP.
Na summitu NATO v Haagu v roce 2025 se spojenci dohodli na dlouhodobém cíli pěti procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta představují přímé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta širší investice související s bezpečností a odolností státu.
Rozpočet na rok 2027 počítá přibližně se dvěma procenty
V aktuálním návrhu státního rozpočtu na rok 2027 jsou celkové obranné výdaje plánovány ve výši 194,6 miliardy korun, což odpovídá přibližně 2,04 procenta HDP.
Zvyšování tohoto podílu by vyžadovalo další desítky miliard korun. Vláda by proto musela rozhodnout, zda prostředky získá zvýšením příjmů, úsporami v jiných kapitolách, změnou rozpočtových priorit nebo dalším zadlužením.
Bezpečnost a veřejné služby
Zastánci vyšších obranných výdajů upozorňují na bezpečnostní situaci v Evropě, potřebu modernizace armády a alianční závazky.
Odpůrci rychlého navyšování zdůrazňují omezené možnosti veřejných financí a potřebu zachovat dostupnost zdravotní péče, vzdělávání a sociálních služeb.
Klíčovou otázkou tak zůstává nejen samotné procento HDP, ale také účelnost jednotlivých obranných investic a jejich dlouhodobé financování.
Český zpravodaj bude sledovat další projednávání obranných výdajů i jejich dopad na státní rozpočet.
Zdroje: Ministerstvo obrany ČR, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Kancelář prezidenta republiky.
