Západní Sicílii zasáhlo ničivé tornádo, které převracelo automobily, strhávalo střechy a ničilo elektrické vedení. V oblasti Marsaly poškodilo také školu, odkud bylo evakuováno přibližně 300 žáků. Osm dětí utrpělo lehká zranění, další dva lidé skončili v nemocnici po pádu automobilu do rokle. Úřady sčítají škody a varují před dalšími bouřkami.
Read More
Moldavsko získalo od Evropské unie od roku 2021 celkem 317 milionů eur na posílení obrany a bezpečnosti. Podle eurokomisaře Andriuse Kubiliuse jde po Ukrajině o druhého největšího příjemce podpory z Evropského mírového nástroje. Součástí pomoci je také 120 milionů eur na nový systém protivzdušné obrany. Brusel zároveň pomáhá Moldavsku čelit kybernetickým útokům, hybridním hrozbám a bezpečnostním krizím.
Read More
Spojené státy uvalily rozsáhlé sankce na Mezinárodní trestní soud v Haagu. Administrativa Donalda Trumpa chce omezit jeho přístup k finančním a technologickým službám kvůli sporům o stíhání amerických a izraelských představitelů. Opatření byla oznámena několik hodin poté, co Nobelovu cenu míru získala bývalá soudkyně ICC Navi Pillayová. Soud sankce odmítl a oznámil, že bude ve své práci pokračovat.
Read More
Prezident Petr Pavel v pátek přerušil dovolenou v Maroku a nečekaně se vrátil do České republiky, aby odvolil v komunálních volbách. Krátce před 15. hodinou dorazil do Černoučku na Litoměřicku, kde přiznal chybu v plánování své zahraniční cesty. Po hlasování oznámil, že se vrací zpět do Maroka. Jeho původní rozhodnutí vynechat volby vyvolalo kritiku napříč politickým spektrem.
Read More
Belgickou metropoli v pátek zasáhly násilné nepokoje během rozsáhlých protestů proti vládním úsporám. U bruselského Centrálního nádraží maskované skupiny házely na policisty kameny a pyrotechniku, zapalovaly předměty a vyvolaly zásah vodních děl a slzného plynu. Hlavního odborového pochodu se podle policie zúčastnilo přibližně 30 tisíc lidí. Policie zadržela 21 osob, mezi nimi 13 nezletilých.
Read More
Ukrajinská armáda čelí vážnému nedostatku bojeschopných vojáků. Některé jednotky mají pouze polovinu potřebného personálu a vyčerpaní vojáci zůstávají na frontě dlouhé měsíce bez vystřídání. Agentura AP připomíná dřívější údaje ukrajinského ministerstva obrany o dvou milionech mužů vyhýbajících se službě a přibližně 200 tisících případech dezerce či neoprávněného opuštění jednotek. Kyjev se snaží situaci řešit reformami mobilizace a organizace armády.
Read More
Prezident Petr Pavel odletěl na dovolenou do Maroka soukromým tryskáčem Gulfstream G500, který patří rodině miliardáře Pavla Hubáčka. Hrad uvádí, že si účastníci motocyklové expedice náklady rozdělili, přesnou částku zaplacenou prezidentem ale nezveřejnil. Modelové propočty hovoří o možných milionových nákladech na letadlo, skutečné vyúčtování však není známo. Prezident se mezitím krátce vrátil do Česka, aby odvolil v Černoučku.
Read More
Rusko odmítá dočasné příměří na Ukrajině. Diplomat Poljanskij varoval před opakováním minských dohod
ZAHRANIČÍ / UKRAJINA – 9. října 2026
VÍDEŇ / MOSKVA / KYJEV – Rusko nehodlá přistoupit na dočasné příměří ve válce proti Ukrajině, pokud by podle jeho představitelů umožnilo ukrajinským ozbrojeným silám doplnit výzbroj a obnovit bojové schopnosti. Na čtvrtečním zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) to uvedl stálý představitel Ruské federace Dmitrij Poljanskij.
Jeho prohlášení přichází v době, kdy Ukrajina společně se zahraničními partnery projednává několik možných podob příměří. Moskva však nadále trvá na tom, že případná dohoda musí řešit širší podmínky ukončení konfliktu.
Moskva odmítá přestávku v bojích
Dmitrij Poljanskij vystoupil 8. října na jednání Stálé rady OBSE ve Vídni. Podle ruského deníku Vedomosti, který se odvolává na agenturu RIA Novosti, diplomat prohlásil, že ukrajinská strana může mít zájem o příměří především proto, aby získala čas na obnovu svých vojenských kapacit.
Poljanskij svůj postoj zdůvodnil zkušeností Ruska s minskými dohodami, které měly v minulosti přispět k ukončení bojů na východě Ukrajiny.
Podle ruského diplomata Moskva nechce připustit, aby přerušení bojů posloužilo k posílení ukrajinské armády.
Jde o stanovisko ruské diplomacie. Samotné tvrzení, že by Ukrajina využila případné příměří výhradně k přípravě dalších bojů, není nezávisle doloženým faktem.
Spor o minské dohody
Minské dohody vznikly v letech 2014 a 2015 jako pokus zastavit ozbrojený konflikt na Donbasu.
Obsahovaly závazky týkající se přerušení palby, stažení těžkých zbraní, bezpečnostních opatření i politického uspořádání sporných oblastí.
Jejich naplňování však provázely opakované spory a porušování příměří.
Rusko dnes tyto dohody používá jako argument proti dočasnému zastavení bojů bez širšího politického ujednání.
Ukrajina a její západní partneři naopak zdůrazňují, že zastavení palby by mohlo vytvořit prostor pro další diplomatická jednání a snížit počet civilních obětí.
Ukrajina předložila několik možností příměří
Ukrajinské ministerstvo zahraničí 7. října oznámilo, že Kyjev je připraven jednat o pěti různých podobách příměří.
Podle mluvčího ministerstva Heorhije Tychého zahrnují návrhy úplné zastavení palby i dílčí dohody týkající se Černého moře, energetické infrastruktury a dalších oblastí.
Ukrajinská diplomacie současně upozornila, že žádná z těchto možností nemůže začít fungovat bez souhlasu Ruska.
Prezident Volodymyr Zelenskyj 8. října potvrdil, že se při jednáních se zahraničními partnery diskutuje také o omezení útoků v energetickém sektoru a v námořním prostoru.
Konkrétní dohodu však zatím oznámena nebyla.
Evropská unie požaduje okamžité zastavení palby
Na stejném jednání Stálé rady OBSE představila Evropská unie výrazně odlišné stanovisko.
Ve svém prohlášení z 8. října odsoudila pokračující ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu a vyzvala Moskvu k okamžitému a bezpodmínečnému příměří.
Evropská unie zároveň požaduje, aby případné mírové řešení respektovalo suverenitu a mezinárodně uznané hranice Ukrajiny.
Podobné stanovisko prezentovala také Velká Británie, podle níž Ukrajina návrh úplného příměří přijala, zatímco Rusko jej odmítá.
Příměří a mírová dohoda nejsou totéž
Z diplomatického hlediska je důležité rozlišovat mezi dočasným příměřím a konečnou mírovou dohodou.
Příměří představuje zastavení nebo omezení vojenských operací, které může být časově omezené nebo vázané na konkrétní podmínky.
Mírová dohoda naproti tomu zpravidla upravuje širší politické, bezpečnostní a územní otázky.
Rusko podle dosavadních prohlášení odmítá především takovou podobu příměří, která by nepředstavovala součást širšího ujednání.
Z toho však automaticky nevyplývá, že by všechny diplomatické možnosti byly definitivně uzavřeny.
Jednání pokračují, shoda zatím chybí
Prohlášení Dmitrije Poljanského potvrzuje přetrvávající rozdíly mezi postoji Moskvy a Kyjeva.
Zatímco Ukrajina nabízí několik variant zastavení bojů, Rusko požaduje nejprve dohodu o zásadních podmínkách případného urovnání.
Výsledek dalších jednání zůstává nejistý.
K 9. říjnu 2026 není oznámena nová oboustranně přijatá dohoda o zastavení palby.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
Read More
Prezident Petr Pavel nakonec překvapivě odvolil v komunálních volbách. V pátek 9. října se krátce vrátil z dovolené v Maroku a před 15. hodinou dorazil do volební místnosti v Černoučku na Litoměřicku. Přestože Hrad původně oznámil jeho neúčast, prezident své rozhodnutí změnil a připustil, že neúčast u voleb by byla chybou. Po hlasování oznámil návrat do Maroka.
Read More
Kriminalisté vyšetřují násilné přepadení na Přerovsku. Čtveřice dosud neznámých osob, tři muži a jedna žena, měla 27. září poblíž Potštátu připravit řidiče o 40 tisíc korun. Podezřelí měli používat černý Seat Exeo kombi. Policie nyní hledá svědky a žádá řidiče, kteří místem projížděli, o záznamy z palubních kamer. Informace mohou lidé oznámit na lince 158.
Read More