USA uvalily rozsáhlé sankce na Mezinárodní trestní soud. Washington chce omezit jeho fungování
ZAHRANIČÍ / USA – 9. října 2026
WASHINGTON / HAAG – Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek oznámila rozsáhlé sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v nizozemském Haagu. Opatření mají omezit finanční a obchodní vztahy amerických subjektů se soudem a mohou výrazně zasáhnout do jeho každodenního provozu. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Nobelovu cenu míru získala bývalá soudkyně ICC, jihoafrická právnička Navi Pillayová.
Washington chce zastavit stíhání amerických občanů
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůvodnil sankce snahou zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu ve stíhání amerických občanů.
Podle Rubia Spojené státy nepřipustí, aby mezinárodní instituce vykonávala trestní pravomoc nad jejich občany bez souhlasu Washingtonu.
Americká administrativa proto oznámila zákaz transakcí se soudem a omezení jeho přístupu k finančním a technologickým službám.
Rubio současně vyzval členské státy ICC, včetně amerických spojenců, aby pomohly vyřešit dlouhodobý spor o pravomoci soudu.
Sankce mohou zasáhnout banky i technologické služby
Na rozdíl od předchozích amerických sankcí zaměřených na konkrétní soudce a žalobce se nynější opatření vztahují na samotnou instituci.
V praxi mohou americkým společnostem znemožnit poskytovat soudu bankovní služby, pojištění, software a další nezbytnou infrastrukturu.
Podle agentury Associated Press mají americké společnosti dostat šestiměsíční přechodné období pro ukončení některých obchodních vztahů.
Americké úřady současně připravily výjimky pro vybrané činnosti. Sankce proto nelze vykládat jako okamžité a úplné zastavení veškerého provozu soudu.
Spor souvisí s Izraelem i vyšetřováním amerických vojáků
Washington dlouhodobě odmítá některé kroky ICC.
Jedním z hlavních důvodů jsou zatykače vydané na izraelské představitele včetně premiéra Benjamina Netanjahua v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy.
Spojené státy rovněž kritizovaly dřívější vyšetřování možných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu. Toto vyšetřování již bylo uzavřeno.
USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, na jehož základě ICC funguje. Americká administrativa proto zpochybňuje možnost soudu vykonávat pravomoc nad americkými občany.
Mezinárodní trestní soud však může za určitých podmínek vyšetřovat i občany států, které nejsou jeho členy, například pokud se podezřelé jednání odehrálo na území členského státu.
Soud sankce odmítl, ve své práci chce pokračovat
Mezinárodní trestní soud označil americké rozhodnutí za útok na právní stát a základy mezinárodního právního řádu.
Vyzval svých 125 členských států, aby pomohly ochránit jeho nezávislost a schopnost vykonávat soudní činnost.
Zástupkyně hlavního žalobce Nazhat Shameem Khanová uvedla, že sankce nezastaví probíhající vyšetřování ani trestní stíhání.
ICC se zabývá nejzávažnějšími mezinárodními zločiny, mezi něž patří genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
Nobelovu cenu míru získala bývalá soudkyně ICC
Americké oznámení časově následovalo po rozhodnutí Norského Nobelova výboru udělit Nobelovu cenu míru za rok 2026 jihoafrické právničce Navanethem „Navi“ Pillayové.
Pillayová působila v letech 2003 až 2008 jako soudkyně odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu.
V minulosti zastávala také funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva a podílela se na vyšetřování závažných porušení mezinárodního práva.
Nobelův výbor ocenil její dlouholetou práci na posilování mezinárodního práva a odpovědnosti za válečné zločiny.
Časová návaznost obou událostí je potvrzená. Nebyl však předložen důkaz, že Spojené státy sankce vyhlásily přímo v reakci na udělení Nobelovy ceny.
Evropské státy vyjadřují podporu soudu
Americké rozhodnutí vyvolalo kritiku mezi evropskými spojenci Washingtonu.
Německo, Francie a Velká Británie vyjádřily podporu nezávislosti Mezinárodního trestního soudu.
Nizozemsko, na jehož území soud sídlí, zvažuje možnosti ochrany jeho fungování před dopady amerických opatření.
Diskutuje se také o využití evropských právních mechanismů, které by mohly omezit účinky amerických sankcí na evropské společnosti.
Mezinárodní spravedlnost čelí dalšímu sporu
Rozhodnutí Trumpovy administrativy představuje další vyhrocení vztahů mezi Spojenými státy a Mezinárodním trestním soudem.
Washington tvrdí, že chrání svou suverenitu a občany před neoprávněným stíháním.
ICC a jeho podporovatelé naopak upozorňují, že politický a ekonomický tlak na soudní instituci může oslabit nezávislé vyšetřování nejzávažnějších mezinárodních zločinů.
Další vývoj bude záviset zejména na konkrétním uplatňování sankcí, případných výjimkách a reakci členských států soudu.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
