Brusel zasáhly násilné nepokoje. Maskovaní demonstranti zapalovali předměty, policie nasadila vodní děla

ZAHRANIČÍ / EVROPA – 9. října 2026

BRUSEL – Belgické hlavní město v pátek zažilo rozsáhlé demonstrace proti vládním úsporným opatřením, které doprovázely násilné střety s policií. V okolí bruselského Centrálního nádraží skupiny převážně maskovaných osob házely na policisty kameny a pyrotechniku, zapalovaly předměty a stavěly se proti pořádkovým jednotkám. Policie proti násilným účastníkům použila vodní děla a slzný plyn.

Do ulic vyšly desetitisíce lidí

Hlavní protest svolaly dvě největší belgické odborové organizace FGTB/ABVV a CSC/ACV. Demonstranti vystoupili proti připravovaným rozpočtovým opatřením vlády premiéra Barta De Wevera.

Podle policejních údajů se protestního pochodu zúčastnilo přibližně 30 tisíc lidí.

Odbory kritizují zejména možné zásahy do valorizace mezd, změny daňového zatížení a opatření, která by podle nich mohla negativně dopadnout na zaměstnance, důchodce a domácnosti s nižšími příjmy.

Belgická vláda naopak upozorňuje na rostoucí veřejný dluh a potřebu stabilizovat státní finance.

U Centrálního nádraží propukly střety

Zatímco hlavní odborový pochod probíhal převážně pokojně, v jeho okolí se shromáždily skupiny mladých lidí, z nichž někteří měli zakryté obličeje.

Podle agentur Reuters a Associated Press začali násilní účastníci házet na policisty kameny, pyrotechniku a další předměty.

Na několika místech byly zapáleny odpadkové kontejnery, jízdní kola a elektrické koloběžky.

Policie reagovala nasazením vodních děl a slzného plynu. Násilnosti se během dne rozšířily také do dalších částí centra města.

Agentura AFP informovala rovněž o poškozeném autobusu v okolí nádraží Bruxelles-Midi.

Policie zadržela 21 lidí, mezi nimi nezletilé

Podle údajů zveřejněných agenturou Reuters policie zadržela nebo zatkla 21 osob, z toho 13 nezletilých.

Pořádkové síly zasahovaly proti skupinám, které se dostaly do přímých střetů s policisty.

Belgické úřady zároveň rozlišují mezi účastníky pokojného protestního pochodu a osobami zapojenými do násilností.

Není proto správné připisovat výtržnosti všem demonstrantům nebo odborovým organizacím, které protest svolaly.

Připojili se také studenti

Vedle odborářů se protestů účastnili studenti a mládežnické organizace.

Jejich požadavky se soustředily především na náklady na vzdělávání, přeplněné učebny a připravované reformy školství ve frankofonní části Belgie.

Studentské protesty v posledních dnech zesílily také v Lutychu, kde policie při předchozích nepokojích zadržela více než dvě stovky osob.

Belgické studentské hnutí se částečně inspirovalo protesty ve Francii, kde mladí lidé upozorňují na nedostatek pedagogů, zhoršující se podmínky ve školách a omezené financování vzdělávání.

Demonstrace narušily dopravu

Protesty a související odborové akce výrazně ovlivnily fungování Bruselu.

Městské úřady předem upozornily na omezení dopravy a změny tras v centru. Dopravní podnik STIB-MIVB očekával výrazné komplikace v provozu metra, tramvají a autobusů.

Narušeny byly rovněž některé veřejné služby.

Napětí souvisí s připravovaným rozpočtem

Belgická vláda připravuje rozpočet na rok 2027 v situaci rostoucích fiskálních tlaků.

Premiér Bart De Wever obhajuje potřebu úspor s argumentem, že další zadlužování by znamenalo vyšší náklady pro budoucí generace.

Odbory však požadují, aby vláda hledala dodatečné příjmy také u vysokých majetků, kapitálových příjmů a velkých podniků.

Páteční události tak ukázaly nejen pokračující spor o podobu hospodářské politiky, ale také rostoucí napětí mezi částí veřejnosti a bezpečnostními složkami.

Přesný rozsah škod a případných zranění bude záviset na konečné bilanci belgických úřadů.

Copyright © 2026 Český zpravodaj