Rusko odmítá dočasné příměří na Ukrajině. Diplomat Poljanskij varoval před opakováním minských dohod

ZAHRANIČÍ / UKRAJINA – 9. října 2026

VÍDEŇ / MOSKVA / KYJEV – Rusko nehodlá přistoupit na dočasné příměří ve válce proti Ukrajině, pokud by podle jeho představitelů umožnilo ukrajinským ozbrojeným silám doplnit výzbroj a obnovit bojové schopnosti. Na čtvrtečním zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) to uvedl stálý představitel Ruské federace Dmitrij Poljanskij.

Jeho prohlášení přichází v době, kdy Ukrajina společně se zahraničními partnery projednává několik možných podob příměří. Moskva však nadále trvá na tom, že případná dohoda musí řešit širší podmínky ukončení konfliktu.

Moskva odmítá přestávku v bojích

Dmitrij Poljanskij vystoupil 8. října na jednání Stálé rady OBSE ve Vídni. Podle ruského deníku Vedomosti, který se odvolává na agenturu RIA Novosti, diplomat prohlásil, že ukrajinská strana může mít zájem o příměří především proto, aby získala čas na obnovu svých vojenských kapacit.

Poljanskij svůj postoj zdůvodnil zkušeností Ruska s minskými dohodami, které měly v minulosti přispět k ukončení bojů na východě Ukrajiny.

Podle ruského diplomata Moskva nechce připustit, aby přerušení bojů posloužilo k posílení ukrajinské armády.

Jde o stanovisko ruské diplomacie. Samotné tvrzení, že by Ukrajina využila případné příměří výhradně k přípravě dalších bojů, není nezávisle doloženým faktem.

Spor o minské dohody

Minské dohody vznikly v letech 2014 a 2015 jako pokus zastavit ozbrojený konflikt na Donbasu.

Obsahovaly závazky týkající se přerušení palby, stažení těžkých zbraní, bezpečnostních opatření i politického uspořádání sporných oblastí.

Jejich naplňování však provázely opakované spory a porušování příměří.

Rusko dnes tyto dohody používá jako argument proti dočasnému zastavení bojů bez širšího politického ujednání.

Ukrajina a její západní partneři naopak zdůrazňují, že zastavení palby by mohlo vytvořit prostor pro další diplomatická jednání a snížit počet civilních obětí.

Ukrajina předložila několik možností příměří

Ukrajinské ministerstvo zahraničí 7. října oznámilo, že Kyjev je připraven jednat o pěti různých podobách příměří.

Podle mluvčího ministerstva Heorhije Tychého zahrnují návrhy úplné zastavení palby i dílčí dohody týkající se Černého moře, energetické infrastruktury a dalších oblastí.

Ukrajinská diplomacie současně upozornila, že žádná z těchto možností nemůže začít fungovat bez souhlasu Ruska.

Prezident Volodymyr Zelenskyj 8. října potvrdil, že se při jednáních se zahraničními partnery diskutuje také o omezení útoků v energetickém sektoru a v námořním prostoru.

Konkrétní dohodu však zatím oznámena nebyla.

Evropská unie požaduje okamžité zastavení palby

Na stejném jednání Stálé rady OBSE představila Evropská unie výrazně odlišné stanovisko.

Ve svém prohlášení z 8. října odsoudila pokračující ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu a vyzvala Moskvu k okamžitému a bezpodmínečnému příměří.

Evropská unie zároveň požaduje, aby případné mírové řešení respektovalo suverenitu a mezinárodně uznané hranice Ukrajiny.

Podobné stanovisko prezentovala také Velká Británie, podle níž Ukrajina návrh úplného příměří přijala, zatímco Rusko jej odmítá.

Příměří a mírová dohoda nejsou totéž

Z diplomatického hlediska je důležité rozlišovat mezi dočasným příměřím a konečnou mírovou dohodou.

Příměří představuje zastavení nebo omezení vojenských operací, které může být časově omezené nebo vázané na konkrétní podmínky.

Mírová dohoda naproti tomu zpravidla upravuje širší politické, bezpečnostní a územní otázky.

Rusko podle dosavadních prohlášení odmítá především takovou podobu příměří, která by nepředstavovala součást širšího ujednání.

Z toho však automaticky nevyplývá, že by všechny diplomatické možnosti byly definitivně uzavřeny.

Jednání pokračují, shoda zatím chybí

Prohlášení Dmitrije Poljanského potvrzuje přetrvávající rozdíly mezi postoji Moskvy a Kyjeva.

Zatímco Ukrajina nabízí několik variant zastavení bojů, Rusko požaduje nejprve dohodu o zásadních podmínkách případného urovnání.

Výsledek dalších jednání zůstává nejistý.

K 9. říjnu 2026 není oznámena nová oboustranně přijatá dohoda o zastavení palby.

Copyright © 2026 Český zpravodaj