Ze zahraničí

SvětZe zahraničí

Trump oznámil dohodu s Putinem. Rusko má dodat až 4,8 milionu tun nafty, Washington chce snížit ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil po telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách až 4,8 milionu tun ruské motorové nafty na americký a světový trh. Prvních 300 tisíc tun má být uvolněno okamžitě, další dodávky mají následovat v listopadu a dalších měsících. Trump očekává výrazné snížení cen pohonných hmot. Dohoda však vyvolává otázky kvůli americkým sankcím vůči Rusku a pokračující válce na Ukrajině. Realizace dodávek ani očekávané zlevnění zatím nejsou zaručeny.

Read More
Válka na Ukrajině

Ukrajinské drony zasáhly dvě velká datová centra Yandexu. Rusko řeší výpadky služeb i ohrožení infrastruktury pro umělou inteligenci

Ukrajinské drony během dvou dnů zasáhly dvě z pěti velkých datových center ruského technologického gigantu Yandex. Čtvrteční útok zcela odstavil zařízení v Sasovu, kde se nacházejí dva ze tří superpočítačů společnosti pro vývoj umělé inteligence. Páteční zásah v Kalužské oblasti poškodil další technologickou infrastrukturu. Výpadky zasáhly internetové a cloudové služby, na nichž závisejí miliony uživatelů a řada podniků. Rozsah poškození superpočítačů zatím není znám.

Read More
EvropaZe zahraničí

Steinmeier varoval před osudem Výmarské republiky. Historik Šebestík vidí ohrožení německé demokracie jinde

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier varoval před politickým extremismem a připomněl osud Výmarské republiky. Historik Ivo Šebestík jeho pohled odmítá a tvrdí, že skutečné ohrožení německé demokracie přichází ze současných vládních struktur. Spor otevírá otázky příčin volebních úspěchů AfD, důvěry v politické instituce i evropské bezpečnostní politiky.

Read More
KatastrofySvětZe zahraničí

Ničivé tornádo zasáhlo Sicílii. Převracelo auta, strhávalo střechy a poškodilo školu plnou dětí

Západní Sicílii zasáhlo ničivé tornádo, které převracelo automobily, strhávalo střechy a ničilo elektrické vedení. V oblasti Marsaly poškodilo také školu, odkud bylo evakuováno přibližně 300 žáků. Osm dětí utrpělo lehká zranění, další dva lidé skončili v nemocnici po pádu automobilu do rokle. Úřady sčítají škody a varují před dalšími bouřkami.

Read More
Evropská unie

Moldavsko získalo od EU 317 milionů eur na obranu. Největší část nové podpory směřuje na ochranu vzdušného prostoru

Moldavsko získalo od Evropské unie od roku 2021 celkem 317 milionů eur na posílení obrany a bezpečnosti. Podle eurokomisaře Andriuse Kubiliuse jde po Ukrajině o druhého největšího příjemce podpory z Evropského mírového nástroje. Součástí pomoci je také 120 milionů eur na nový systém protivzdušné obrany. Brusel zároveň pomáhá Moldavsku čelit kybernetickým útokům, hybridním hrozbám a bezpečnostním krizím.

Read More
SvětZe zahraničí

USA uvalily rozsáhlé sankce na Mezinárodní trestní soud. Washington chce omezit jeho fungování

Spojené státy uvalily rozsáhlé sankce na Mezinárodní trestní soud v Haagu. Administrativa Donalda Trumpa chce omezit jeho přístup k finančním a technologickým službám kvůli sporům o stíhání amerických a izraelských představitelů. Opatření byla oznámena několik hodin poté, co Nobelovu cenu míru získala bývalá soudkyně ICC Navi Pillayová. Soud sankce odmítl a oznámil, že bude ve své práci pokračovat.

Read More
EvropaZe zahraničí

Brusel zasáhly násilné nepokoje. Maskovaní demonstranti zapalovali předměty, policie nasadila vodní děla

Belgickou metropoli v pátek zasáhly násilné nepokoje během rozsáhlých protestů proti vládním úsporám. U bruselského Centrálního nádraží maskované skupiny házely na policisty kameny a pyrotechniku, zapalovaly předměty a vyvolaly zásah vodních děl a slzného plynu. Hlavního odborového pochodu se podle policie zúčastnilo přibližně 30 tisíc lidí. Policie zadržela 21 osob, mezi nimi 13 nezletilých.

Read More
Válka na Ukrajině

Ukrajinská armáda čelí nedostatku vojáků. Vyčerpané jednotky nemá kdo vystřídat, upozorňuje americká agentura AP

Ukrajinská armáda čelí vážnému nedostatku bojeschopných vojáků. Některé jednotky mají pouze polovinu potřebného personálu a vyčerpaní vojáci zůstávají na frontě dlouhé měsíce bez vystřídání. Agentura AP připomíná dřívější údaje ukrajinského ministerstva obrany o dvou milionech mužů vyhýbajících se službě a přibližně 200 tisících případech dezerce či neoprávněného opuštění jednotek. Kyjev se snaží situaci řešit reformami mobilizace a organizace armády.

Read More
Válka na UkrajiněZe zahraničí

Rusko odmítá dočasné příměří na Ukrajině. Diplomat Poljanskij varoval před opakováním minských dohod

Rusko odmítá dočasné příměří na Ukrajině. Diplomat Poljanskij varoval před opakováním minských dohod

ZAHRANIČÍ / UKRAJINA – 9. října 2026

VÍDEŇ / MOSKVA / KYJEV – Rusko nehodlá přistoupit na dočasné příměří ve válce proti Ukrajině, pokud by podle jeho představitelů umožnilo ukrajinským ozbrojeným silám doplnit výzbroj a obnovit bojové schopnosti. Na čtvrtečním zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) to uvedl stálý představitel Ruské federace Dmitrij Poljanskij.

Jeho prohlášení přichází v době, kdy Ukrajina společně se zahraničními partnery projednává několik možných podob příměří. Moskva však nadále trvá na tom, že případná dohoda musí řešit širší podmínky ukončení konfliktu.

Moskva odmítá přestávku v bojích

Dmitrij Poljanskij vystoupil 8. října na jednání Stálé rady OBSE ve Vídni. Podle ruského deníku Vedomosti, který se odvolává na agenturu RIA Novosti, diplomat prohlásil, že ukrajinská strana může mít zájem o příměří především proto, aby získala čas na obnovu svých vojenských kapacit.

Poljanskij svůj postoj zdůvodnil zkušeností Ruska s minskými dohodami, které měly v minulosti přispět k ukončení bojů na východě Ukrajiny.

Podle ruského diplomata Moskva nechce připustit, aby přerušení bojů posloužilo k posílení ukrajinské armády.

Jde o stanovisko ruské diplomacie. Samotné tvrzení, že by Ukrajina využila případné příměří výhradně k přípravě dalších bojů, není nezávisle doloženým faktem.

Spor o minské dohody

Minské dohody vznikly v letech 2014 a 2015 jako pokus zastavit ozbrojený konflikt na Donbasu.

Obsahovaly závazky týkající se přerušení palby, stažení těžkých zbraní, bezpečnostních opatření i politického uspořádání sporných oblastí.

Jejich naplňování však provázely opakované spory a porušování příměří.

Rusko dnes tyto dohody používá jako argument proti dočasnému zastavení bojů bez širšího politického ujednání.

Ukrajina a její západní partneři naopak zdůrazňují, že zastavení palby by mohlo vytvořit prostor pro další diplomatická jednání a snížit počet civilních obětí.

Ukrajina předložila několik možností příměří

Ukrajinské ministerstvo zahraničí 7. října oznámilo, že Kyjev je připraven jednat o pěti různých podobách příměří.

Podle mluvčího ministerstva Heorhije Tychého zahrnují návrhy úplné zastavení palby i dílčí dohody týkající se Černého moře, energetické infrastruktury a dalších oblastí.

Ukrajinská diplomacie současně upozornila, že žádná z těchto možností nemůže začít fungovat bez souhlasu Ruska.

Prezident Volodymyr Zelenskyj 8. října potvrdil, že se při jednáních se zahraničními partnery diskutuje také o omezení útoků v energetickém sektoru a v námořním prostoru.

Konkrétní dohodu však zatím oznámena nebyla.

Evropská unie požaduje okamžité zastavení palby

Na stejném jednání Stálé rady OBSE představila Evropská unie výrazně odlišné stanovisko.

Ve svém prohlášení z 8. října odsoudila pokračující ruské útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu a vyzvala Moskvu k okamžitému a bezpodmínečnému příměří.

Evropská unie zároveň požaduje, aby případné mírové řešení respektovalo suverenitu a mezinárodně uznané hranice Ukrajiny.

Podobné stanovisko prezentovala také Velká Británie, podle níž Ukrajina návrh úplného příměří přijala, zatímco Rusko jej odmítá.

Příměří a mírová dohoda nejsou totéž

Z diplomatického hlediska je důležité rozlišovat mezi dočasným příměřím a konečnou mírovou dohodou.

Příměří představuje zastavení nebo omezení vojenských operací, které může být časově omezené nebo vázané na konkrétní podmínky.

Mírová dohoda naproti tomu zpravidla upravuje širší politické, bezpečnostní a územní otázky.

Rusko podle dosavadních prohlášení odmítá především takovou podobu příměří, která by nepředstavovala součást širšího ujednání.

Z toho však automaticky nevyplývá, že by všechny diplomatické možnosti byly definitivně uzavřeny.

Jednání pokračují, shoda zatím chybí

Prohlášení Dmitrije Poljanského potvrzuje přetrvávající rozdíly mezi postoji Moskvy a Kyjeva.

Zatímco Ukrajina nabízí několik variant zastavení bojů, Rusko požaduje nejprve dohodu o zásadních podmínkách případného urovnání.

Výsledek dalších jednání zůstává nejistý.

K 9. říjnu 2026 není oznámena nová oboustranně přijatá dohoda o zastavení palby.

Copyright © 2026 Český zpravodaj

Read More
KrimiSvětZe zahraničí

Falešný lékař z Jemenu připravil ženu z Děčínska o více než 640 tisíc korun. Dva roky zneužíval její důvěru

Žena z Děčínska přišla o více než 640 tisíc korun poté, co uvěřila internetovému známému vydávajícímu se za lékaře na vojenské základně v Jemenu. Muž jí tvrdil, že potřebuje peníze na návrat za dcerou do USA, později na léčbu po nehodě a další výdaje. Od prosince 2022 do listopadu 2024 mu opakovaně posílala finanční prostředky. Případ nyní vyšetřují děčínští kriminalisté, kteří pátrají po dosud neznámém pachateli. V případě prokázání viny mu hrozí až pět let vězení.

Read More
Aktuálně