Tři malí „pralesní zahradníci“ v Ostravě. Jejich druh balancuje na hraně vyhubení

🐾 NĚMÍ MLUVÍ | OSTRAVA – Jsou malí, pruhovaní a zatím se drží hlavně své mámy. Trojice selat prasete visajanského, která se narodila v Zoo Ostrava, ale představuje mnohem víc než jen další roztomilý přírůstek zoologické zahrady. Patří totiž k jednomu z nejohroženějších druhů prasat na světě.

Tři mláďata přišla na svět 13. září 2026. Mají se čile k světu a zkušená matka se o ně podle chovatelů příkladně stará.

Jejich pohlaví zatím není známé.

Zatím pijí mléko, ale už se učí od dospělých

Selata jsou stále závislá především na mateřském mléce. Už nyní ale pozorují dospělé členy skupiny a napodobují jejich chování.

Svými malými rypáčky zkoušejí přerývat půdu a hledat potravu.

Právě citlivý rypák je pro prasata visajanská důležitým nástrojem. V přirozeném prostředí s jeho pomocí vyhledávají kořínky, hlízy, plody a další potravu.

Mláďata jsou nyní snadno rozpoznatelná díky kontrastním pruhům na srsti.

Nejde jen o ozdobu. Pruhování mláďatům poskytuje přirozené ochranné zbarvení. Jak budou dospívat, postupně zmizí.

Nový domov připomíná filipínský les

Rodina prasat se letos v létě přestěhovala do podstatně většího výběhu v ostravském komplexu Klenoty Filipín.

Porost stromů a přírodní charakter výběhu mají zvířata motivovat k jejich přirozenému chování.

A prasata toho využívají.

Přerývají půdu, prohledávají terén a hledají potravu podobně, jako by to dělala v přírodě.

Vedle matky a tří nových mláďat žije ve skupině jejich otec narozený v roce 2019 a dva mladí samci narození v roce 2024.

Ve volné přírodě jim zbývá jen málo prostoru

Za veselým příběhem tří ostravských selat se však skrývá podstatně vážnější skutečnost.

Prase visajanské je kriticky ohrožený druh.

Ve volné přírodě přežívá pouze na filipínských ostrovech Negros a Panay.

Jeho původní prostředí během desetiletí dramaticky ustoupilo lidské činnosti.

Podle Zoo Ostrava bylo zničeno až 95 procent původních lesů, v nichž tato zvířata žila.

Lesy byly přeměňovány zejména na zemědělskou půdu.

Další hrozbou je lov a také křížení se zdivočelými domácími prasaty.

Poslední stupeň před „vyhubením v přírodě“

Mezinárodní červený seznam IUCN řadí prase visajanské do kategorie kriticky ohrožený – Critically Endangered.

Je to nejvyšší stupeň ohrožení druhu ve volné přírodě před kategorií „vyhubený v přírodě“.

Proto mají úspěšné odchovy v zoologických zahradách mimořádný význam.

Evropský chov tohoto druhu je koordinován prostřednictvím programu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.

V současnosti žije podle údajů Zoo Ostrava v evropských zoologických zahradách pouze 159 jedinců ve 43 institucích.

Za poslední rok se v evropských zoo narodilo 23 mláďat.

Tři z nich právě v Ostravě.

Prase, které pomáhá lesu

Prase visajanské má ve své domovině ještě jednu pozoruhodnou úlohu.

Zoo Ostrava jej označuje také jako „pralesního zahradníka“.

Při hledání potravy zvířata rypákem kypří půdu. Semena rostlin následně roznášejí prostřednictvím trusu společně s přirozeným hnojivem.

Pomáhají tak obnově lesa, který je současně jejich vlastním domovem.

Právě tento les ale na Filipínách rychle mizel.

Tři malá selata jako pojistka budoucnosti

Návštěvník zoo může vidět tři pruhovaná selátka pobíhající za matkou a považovat je jednoduše za sympatická mláďata.

Z pohledu ochrany přírody však představují něco podstatně důležitějšího.

Každé úspěšně odchované mládě rozšiřuje populaci druhu, který se ve volné přírodě ocitl nebezpečně blízko vyhubení.

Ostravská trojice je proto malým, ale důležitým příspěvkem k jeho zachování.

A možná právě tady nejlépe vystihuje smysl naší rubriky Němí mluví.

Zvířata sama nám svůj příběh neřeknou.

Jejich příběh ale říká hodně o tom, co člověk dokázal z přírody ztratit – a co ještě může zachránit.

Ověřeno

Tři mláďata prasete visajanského se v Zoo Ostrava narodila 13. září 2026.

Matkou je zkušená samice narozená v roce 2016.

Pohlaví mláďat zatím chovatelé neznají.

Prase visajanské patří podle IUCN mezi kriticky ohrožené druhy.

V přírodě přežívá na filipínských ostrovech Negros a Panay.

Kvůli lidské činnosti zaniklo až 95 procent jeho původních lesních biotopů.

Evropská populace v zoologických zahradách aktuálně čítá 159 zvířat ve 43 institucích.

Zdroj: Zoo Ostrava, evropský záchovný program EAZA (EEP), IUCN.

Copyright © 2026 Český zpravodaj