Pochodně a odkazy na Banderu či UPA. Oslavy Dne obránců v Kolomyji vyvolaly kritiku
🇺🇦 KOLOMYJA – Pochod s hořícími pochodněmi, připomínka Stepana Bandery a odkazy na Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) provázely letošní oslavy Dne obránců a obránkyň Ukrajiny v Kolomyji v Ivano-Frankivské oblasti.
Akce se uskutečnila 1. října 2026. Podle ukrajinského veřejnoprávního média Suspilne byla spojena také se svátkem Pokrovy, připomínkou ukrajinského kozáctva a blížícím se výročím vzniku UPA.
Součástí programu byl pietní obřad, pochod městem, zapálení takzvané Vatry slávy, výstava vojenského vybavení i benefiční koncert na podporu ukrajinských vojáků.
Výrazné odkazy na ukrajinské nacionalistické hnutí z období druhé světové války ale současně znovu otevřely citlivou debatu o historickém odkazu OUN a UPA.
Průvod vyrazil od pomníku Stepana Bandery
Program začal u pomníku Stepana Bandery, kde duchovní sloužili pietní bohoslužbu za padlé ukrajinské vojáky.
Poté se účastníci vydali ulicemi Kolomyje.
Podle reportáže Suspilne se pochodu účastnili mimo jiné členové organizace Tryzub, ukrajinští skauti, veteráni, rodiny padlých vojáků a představitelé místního bratrstva OUN-UPA.
Účastníci nesli hořící pochodně a ukrajinské i červeno-černé vlajky.
Na fotografiích z akce je rovněž vidět velký transparent s portréty historických postav a nápisem:
„ПАМ’ЯТАЙ! ТИ НАЩАДОК СВОЇХ ГЕРОЇВ!“
V českém překladu přibližně:
„Pamatuj! Jsi potomkem svých hrdinů!“
Během pochodu podle Suspilne zaznívala hesla „Sláva Ukrajině“, „Sláva hrdinům“ a také:
„Bandera – náš hrdina, Pokrova – náš svátek.“
Průvod následně dorazil na náměstí Vidrodžennja, kde byla zapálena takzvaná Vatra slávy.
Tradice podle organizátorů sahá do roku 1991
Organizátor Hennadij Romanjuk uvedl pro Suspilne, že tradice podobných pochodů a připomínání bojovníků za ukrajinskou nezávislost existuje v Kolomyji už od roku 1991.
Letošní program byl širší.
Kromě pietního pochodu se konala výstava vojenského vybavení a benefiční koncert. Během akce byly vybírány také peníze na podporu ukrajinských ozbrojených sil.
Organizátoři tak spojili připomínku současných obránců země s historickými tradicemi, které část ukrajinské společnosti považuje za součást dlouhodobého zápasu za nezávislost.
Právě toto propojení je však předmětem kritiky.
Bandera zůstává kontroverzní postavou
Stepan Bandera patří k nejkontroverznějším postavám ukrajinských dějin 20. století.
Byl jedním z vůdců radikálního nacionalistického hnutí a stál v čele frakce Organizace ukrajinských nacionalistů označované jako OUN-B.
Část Ukrajinců jej dnes vnímá jako symbol boje za samostatnou Ukrajinu proti Polsku a později proti Sovětskému svazu.
Jeho historický odkaz je však podstatně komplikovanější.
OUN-B se před německým útokem na Sovětský svaz snažila využít konfliktu mezi nacistickým Německem a SSSR k vytvoření nezávislého ukrajinského státu.
Část ukrajinských nacionalistů v této fázi spolupracovala s nacistickým Německem.
V červnu 1941 následovalo vyhlášení ukrajinského státu ve Lvově. Německé vedení však samostatnou Ukrajinu nepodporovalo a Banderu později zatklo. Od roku 1942 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde se nacházel ve zvláštním oddělení pro významné politické vězně.
Proto není historicky přesné popisovat celý Banderův příběh pouze jako jednoduchou a nepřetržitou spolupráci s nacistickým Německem.
Stejně nepřesné by však bylo existenci spolupráce části OUN s nacistickými strukturami zamlčovat.
Šuchevyčova minulost je rovněž předmětem sporů
Další významnou postavou nacionalistického hnutí byl Roman Šuchevyč, pozdější vrchní velitel Ukrajinské povstalecké armády.
Jeho životopis zahrnuje také službu v jednotkách vytvořených ve spolupráci s nacistickým Německem.
Šuchevyč působil mimo jiné v praporu Nachtigall a později u 201. praporu Schutzmannschaft.
Následně se stal jednou z hlavních osobností UPA, která vedla ozbrojený boj proti sovětským silám.
Také Šuchevyč je proto na současné Ukrajině částí společnosti připomínán jako bojovník za nezávislost, zatímco v Polsku, Izraeli a mezi částí historiků je jeho odkaz hodnocen výrazně kritičtěji.
Největší spor představuje Volyň
Mimořádně citlivou kapitolou jsou masakry polského civilního obyvatelstva na Volyni a ve východní Haliči v letech 1943 a 1944.
Na vraždění desetitisíců polských civilistů se podílely jednotky UPA a místní struktury ukrajinského nacionalistického hnutí.
Oběťmi byli muži, ženy i děti.
Počet obětí se podle jednotlivých historických studií liší, ale hovoří se o desítkách tisíc zavražděných Poláků.
Násilí nebylo jednostranné – docházelo také k polským odvetným akcím proti ukrajinskému obyvatelstvu – rozsah proti-polských masakrů provedených strukturami UPA však představuje jednu z nejzávažnějších kapitol polsko-ukrajinských dějin.
V Polsku je tato otázka dodnes mimořádně citlivá.
Polsko a Ukrajina mají na UPA rozdílný pohled
Rozdílné historické interpretace opakovaně zasahují také do současných polsko-ukrajinských vztahů.
Pro část ukrajinské společnosti představuje UPA především organizaci, která bojovala za nezávislost proti Sovětskému svazu.
Pro mnoho Poláků je však jméno UPA nerozlučně spojeno s vražděním polských civilistů na Volyni.
Právě proto vyvolává veřejné oslavování Bandery, Šuchevyče nebo UPA v Polsku pravidelně kritické reakce.
Historická paměť obou zemí se v tomto bodě zásadně rozchází.
Ukrajinská historička oslavy kritizovala
Výraznou kritiku letošní akce v Kolomyji zveřejnila také ukrajinská historička Marta Havryshko, která se zabývá mimo jiné dějinami nacionalismu, holokaustu a druhé světové války.
Kritizovala především vytváření symbolické kontinuity mezi současnými ukrajinskými obránci a organizacemi OUN a UPA.
Problematická je podle této kritiky kombinace současné vojenské symboliky s portréty historických nacionalistických představitelů a pochodňovým průvodem.
Její hodnocení má svou váhu v odborné debatě, stále však jde o interpretaci konkrétní historičky, nikoliv o neutrální faktické označení celé akce.
Proto Český zpravodaj nepřebírá formulaci, že šlo o „fašistickou slavnost“, jako vlastní charakteristiku události.
Pochodně samy o sobě nejsou důkazem ideologie
Také samotné používání pochodní vyžaduje při interpretaci opatrnost.
Pochodňové průvody mají historicky velmi různý původ a používaly je politické, náboženské, vojenské i pietní organizace v mnoha zemích.
Fotografie pochodňového průvodu proto sama o sobě nedokazuje, že konkrétní akce byla fašistická nebo nacistická.
V případě Kolomyje je podstatnější kombinace pochodní s konkrétními odkazy na Banderu, OUN a UPA, protože právě jejich historická minulost je předmětem dlouhodobého odborného i politického sporu.
Dnešní ukrajinská armáda není OUN ani UPA
Stejně důležité je vyhnout se opačnému zjednodušení.
Přítomnost symbolů Bandery, OUN nebo UPA na konkrétní akci neznamená, že současné ukrajinské ozbrojené síly lze ztotožnit s těmito historickými organizacemi.
Současná ukrajinská armáda je státní ozbrojenou silou podřízenou ústavním orgánům Ukrajiny.
Předmětem sporu je něco jiného: zda je vhodné vytvářet symbolickou historickou návaznost mezi dnešními vojáky a nacionalistickými organizacemi, jejichž historie obsahuje vedle boje za ukrajinskou nezávislost také spolupráci některých struktur s nacistickým Německem a násilí proti civilnímu obyvatelstvu.
Historie zůstává součástí současné války
Spor kolem oslav v Kolomyji ukazuje, jak silně se historická paměť prolíná se současnou válkou.
Ukrajina od ruské invaze v roce 2022 zdůrazňuje tradici odporu proti ruské a sovětské nadvládě.
Některé historické osobnosti, které jsou v tomto rámci připomínány jako bojovníci za nezávislost, však mají současně minulost, která je v sousedních zemích – zejména v Polsku – vnímána zcela odlišně.
Právě Bandera, Šuchevyč a UPA patří k nejvýraznějším příkladům tohoto rozporu.
Událost v Kolomyji proto není pouze lokální oslavou.
Dotýká se mnohem širší otázky, jak současná Ukrajina pracuje s problematickými kapitolami vlastních dějin a kde leží hranice mezi připomínáním boje za nezávislost a nekritickou heroizací jeho aktérů.
Ověřeno
V Kolomyji se 1. října 2026 skutečně uskutečnil pochod s pochodněmi při příležitosti Dne obránců a obránkyň Ukrajiny.
Program začal pietním obřadem u pomníku Stepana Bandery.
Podle ukrajinského veřejnoprávního média Suspilne se pochodu účastnili členové organizace Tryzub, skauti, veteráni, rodiny padlých a představitelé místního bratrstva OUN-UPA.
Během průvodu zaznělo také heslo „Bandera – náš hrdina, Pokrova – náš svátek.“
Akce byla spojena s připomínkou ukrajinského nacionalistického hnutí a blížícího se výročí vzniku UPA.
Spolupráce některých struktur a členů ukrajinského nacionalistického hnutí s nacistickým Německem během druhé světové války je historicky doložena.
Stejně tak je doloženo masové vraždění polských civilistů jednotkami UPA a dalšími ukrajinskými nacionalistickými strukturami na Volyni a ve východní Haliči.
Historický vývoj OUN a UPA však nebyl jednotný a vztahy těchto organizací s nacistickým Německem se během války měnily.
Označení celé letošní akce za „fašistickou“ je hodnotícím soudem, nikoli neutrálně doloženým faktem.
Zdroje: Suspilne Ivano-Frankivsk, United States Holocaust Memorial Museum, odborná literatura k dějinám OUN a UPA a polsko-ukrajinskému konfliktu na Volyni.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
