Putin: BRICS ekonomicky předstihlo G7. Západ obvinil z udržování Afriky v dluhové závislosti

MOSKVA – 28. října 2026 – Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém a humanitárním fóru Rusko–Afrika prohlásil, že uskupení BRICS již předstihlo skupinu sedmi vyspělých ekonomik G7 v podílu na světovém hospodářství. Současně obvinil západní státy z ekonomického nátlaku na rozvojové země a vyzval k reformě Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

BRICS podle Putina mění rozložení světové ekonomické síly

Putin během vystoupení v Moskvě uvedl, že na státy BRICS připadá více než 40 procent světového hrubého domácího produktu, zatímco podíl zemí G7 klesl pod 30 procent.

Tato čísla odpovídají srovnání ekonomik podle parity kupní síly (PPP), která zohledňuje rozdílné cenové hladiny jednotlivých zemí.

Neznamená to však, že by BRICS předstihlo G7 ve všech ekonomických ukazatelích. Při porovnání nominálního HDP v amerických dolarech zůstává hospodářská váha skupiny G7 vyšší.

Rostoucí význam BRICS přesto dokládá dlouhodobý přesun části světové ekonomické aktivity směrem k rozvíjejícím se ekonomikám, zejména Číně a Indii.

Afrika jako nové centrum hospodářského růstu

Ruský prezident označil Afriku za jeden z klíčových regionů budoucího světového vývoje.

Podle údajů, které během vystoupení představil, patří 12 z 20 nejrychleji rostoucích ekonomik světa mezi africké státy. Poukázal také na rychlý demografický růst kontinentu a jeho rozsáhlé přírodní zdroje.

Moskva se snaží posílit své ekonomické, diplomatické a technologické vztahy s africkými zeměmi. Afrika je pro Rusko důležitým partnerem také v době pokračujících západních sankcí souvisejících s válkou na Ukrajině.

Kritika Západu a požadavek reformy finančních institucí

Významnou část Putinova projevu tvořila kritika Spojených států a evropských zemí.

Ruský prezident tvrdil, že západní mocnosti využívají sankce, obchodní omezení a zadlužování rozvojových zemí k udržení svého mezinárodního vlivu.

Vyzval proto ke změnám ve fungování Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které by podle něj měly poskytnout africkým zemím větší rozhodovací pravomoci.

Jde o politická tvrzení ruského prezidenta, nikoli o nezávisle prokázaný závěr, že západní finanční instituce záměrně udržují Afriku v dluhové závislosti.

Otázka zadlužení afrických států je přitom širší. Vedle západních věřitelů v ní hrají roli také Čína, soukromí investoři a domácí hospodářská politika jednotlivých zemí.

Rusko chce obchod s Afrikou zvýšit na 50 miliard dolarů

Putin oznámil ambici zvýšit obchodní výměnu mezi Ruskem a africkými zeměmi na 50 miliard amerických dolarů.

Podle jeho údajů dosáhl vzájemný obchod v roce 2025 přibližně 27 miliard dolarů.

Plánovaných 50 miliard dolarů tedy představuje budoucí cíl, nikoli již dosažený objem obchodu.

Rozsah ruského hospodářského působení v Africe navíc zůstává výrazně menší než obchodní vztahy kontinentu s Evropskou unií nebo Čínou.

Umělá inteligence a technologická nezávislost

Ruský prezident rovněž prohlásil, že Rusko disponuje vlastním technologickým zázemím umožňujícím vývoj rozsáhlých generativních modelů umělé inteligence.

Podle Putina jsou ruské společnosti v některých technologických oblastech konkurenceschopné vůči zahraničním vývojářům.

Konkrétní technologické prvenství však nebylo doloženo nezávislým srovnávacím testováním. Rusko současně čelí omezenému přístupu k některým pokročilým polovodičům a západním technologiím v důsledku sankcí.

Moskva nabízí africkým partnerům spolupráci v digitalizaci, vzdělávání a zavádění moderních informačních systémů.

Potravinová bezpečnost a ruské dodávky

Další oblastí spolupráce má být zemědělství.

Putin uvedl, že ruské obilí a hnojiva směřují do více než 40 afrických zemí a že Moskva hodlá dodávky dále rozšiřovat.

Rusko je významným světovým vývozcem obilovin a hnojiv. Jeho zemědělský export proto představuje důležitou součást hospodářských vztahů s africkým kontinentem.

Co Putinovo vystoupení znamená

Moskevské fórum ukazuje pokračující snahu Ruska posilovat vztahy se zeměmi globálního Jihu a omezovat svou závislost na západních trzích.

Ekonomický vzestup BRICS je podložený dlouhodobými daty, nelze jej však automaticky ztotožňovat s politickou jednotou jednotlivých členských států.

Stejně tak ruské nabídky hospodářské a technologické spolupráce bude nutné posuzovat podle konkrétních investic, realizovaných projektů a skutečného objemu obchodu.

Rozhodující proto nebude pouze politická rétorika o novém světovém uspořádání, ale schopnost Ruska a jeho partnerů proměnit deklarované cíle v měřitelné hospodářské výsledky.

Zdroje: Vedomosti (28. 10. 2026), Kommersant (28. 10. 2026), bne IntelliNews (28. 10. 2026), Chatham House (27. 10. 2026), EY – ekonomická analýza BRICS.