ODS chtěla zrušit koncesionářské poplatky už v roce 2009. Jaroslav Kubera tehdy odmítal obavy o nezávislost médií

PRAHA – 28. října 2026

Současná debata o zrušení televizních a rozhlasových poplatků připomněla téměř sedmnáct let starý návrh senátorů Občanské demokratické strany. ODS v roce 2009 prosazovala, aby Česká televize a Český rozhlas přestaly vybírat koncesionářské poplatky a místo toho získávaly prostředky ze státního rozpočtu. Návrh tehdy neprošel Senátem o jediný hlas. Jedním z jeho zastánců byl dlouholetý senátor Jaroslav Kubera, který zpochybňoval tvrzení, že samotný systém poplatků chrání veřejnoprávní média před politickým vlivem.

Dnes je situace opačná. ODS vedená Martinem Kupkou vystupuje proti vládnímu návrhu na zrušení poplatků a varuje před možným oslabením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Senátoři ODS chtěli financování ze státního rozpočtu

V roce 2009 předložili senátoři ODS návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Podle tehdejší předlohy měly televizní a rozhlasové poplatky od roku 2012 skončit.

Česká televize a Český rozhlas měly místo nich dostávat každoročně ze státního rozpočtu přibližně 7,8 miliardy korun. Z této částky mělo na Českou televizi připadnout asi 5,8 miliardy korun.

Předkladatelé argumentovali především zjednodušením systému financování a odstraněním povinnosti domácností odvádět samostatné poplatky. Poukazovali také na náklady spojené s jejich výběrem.

Návrh ovšem vyvolal odpor části senátorů a vedení obou veřejnoprávních médií. Kritici upozorňovali na riziko, že by každoroční rozhodování o státním rozpočtu mohlo vytvořit další prostor pro politický tlak.

Jaroslav Kubera: Politický vliv existuje i při současném systému

Mezi zastánce změny patřil senátor ODS Jaroslav Kubera.

V listopadu 2009 upozorňoval, že přechod na financování ze státního rozpočtu by mohl umožnit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem.

V prosincové debatě pak odmítal představu, že koncesionářské poplatky samy o sobě zaručují nezávislost médií.

Kubera poukazoval na skutečnost, že členy rad veřejnoprávních médií volí parlament, a politický vliv proto podle něj může existovat bez ohledu na způsob financování.

Jeho argumentace se zaměřovala na rozdíl mezi formálními pravidly financování a skutečnými možnostmi politického působení na veřejnoprávní instituce.

To ovšem samo o sobě neznamená, že financování ze státního rozpočtu nemůže přinést další rizika. Jde o dvě odlišné otázky: jaký politický vliv existuje již dnes a jaké nové možnosti by mohla vytvořit změna zákona.

Senát návrh odmítl o jediný hlas

Návrh se v Senátu projednával během podzimu 2009.

V listopadu senátoři umožnili pokračování jeho projednávání ve výborech. Rozhodující jednání se uskutečnilo 10. prosince 2009.

Podle dobového zpravodajství návrh nezískal potřebnou podporu. Pro jeho schválení hlasovali senátoři ODS a bývalý ministr kultury Václav Jehlička z TOP 09, avšak k úspěchu chyběl jeden hlas.

Předloha tak v horní komoře neuspěla a navrhovaná změna financování nevstoupila v platnost.

Tehdejší hlasování dokládá, že otázka koncesionářských poplatků nebyla předmětem politického sporu pouze v posledních letech. Podobné argumenty o nezávislosti médií, státním financování a veřejné kontrole zaznívaly už před sedmnácti lety.

ODS připouštěla změnu také ve volebním programu pro rok 2010

Téma se následně objevilo také ve volebním programu ODS pro sněmovní volby v roce 2010.

Strana v něm uvedla, že zváží zrušení koncesionářských poplatků a financování veřejné služby přímo ze státního rozpočtu.

Formulace byla opatrnější než konkrétní senátorský návrh z roku 2009. Nešlo o jednoznačný závazek poplatky zrušit, ale o deklarovanou možnost změny systému.

Historické dokumenty přesto potvrzují, že financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nebylo pro ODS tehdy nepřijatelné.

Současná ODS zastává jiný postoj

V říjnu 2026 vystupuje ODS proti návrhu vlády Andreje Babiše, která chce televizní a rozhlasové poplatky zrušit a nahradit financováním ze státního rozpočtu.

Předseda ODS Martin Kupka varuje, že změna může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií. Strana současně kritizuje způsob projednávání předlohy v Poslanecké sněmovně.

Vládní návrh prošel 24. října 2026 prvním čtením a zamířil k dalšímu projednávání. Zrušení poplatků tedy dosud není schváleným zákonem.

Na otázky ohledně rozdílu mezi historickým a současným postojem reagoval Kupka pro iDNES.cz poukazem na odlišnou společenskou situaci.

ODS tak svůj dnešní postoj vysvětluje změnou okolností, nikoli popřením existence dřívějšího návrhu.

V čem se návrhy z let 2009 a 2026 liší?

Základní myšlenka obou návrhů je podobná: odstranit samostatné televizní a rozhlasové poplatky a financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu.

Rozdíly však existují v konkrétním nastavení.

Návrh z roku 2009 počítal s přechodem od roku 2012 a s tehdy stanoveným objemem prostředků ve výši přibližně 7,8 miliardy korun ročně.

Současná předloha vzniká za jiných ekonomických podmínek, při odlišném rozsahu činnosti veřejnoprávních médií a s jinými rozpočtovými parametry.

Pro posouzení nezávislosti je důležité zejména to, zda bude financování stanoveno předvídatelným zákonným mechanismem, nebo zda bude jeho výše výrazně záviset na každoročním politickém rozhodování.

Samotná skutečnost, že prostředky pocházejí ze státního rozpočtu, ještě automaticky neznamená politické ovládnutí médií. Stejně tak ale nelze tvrdit, že změna způsobu financování nemůže mít na jejich nezávislost žádný dopad.

Rozhodující jsou konkrétní zákonné záruky, pravidla rozpočtování, způsob jmenování kontrolních orgánů a možnosti politických zásahů.

Otázka kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem

Zvláštní pozornost zasluhuje také Kuberaův tehdejší argument o kontrole hospodaření.

Zastánci změny v roce 2009 upozorňovali, že financování ze státního rozpočtu by mohlo otevřít cestu k širší kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.

Takovou možnost však nelze považovat za automatický důsledek zrušení poplatků.

Rozsah pravomocí NKÚ určují právní předpisy a případné rozšíření jeho kontrolní působnosti musí odpovídat ústavnímu a zákonnému rámci.

Také v roce 2026 je otázka kontroly hospodaření veřejnoprávních médií samostatným tématem legislativní debaty.

Historické výroky ukazují proměnu politické argumentace

Dobové články a volební program ODS potvrzují, že strana v minulosti připouštěla řešení, proti kterému dnes vystupuje.

Zároveň ale není přesné tvrdit, že návrhy z let 2009 a 2026 jsou ve všech detailech totožné.

Historický postoj Jaroslava Kubery představuje důležitou součást této debaty. Jeho argumenty připomínají, že politická nezávislost veřejnoprávních médií nezávisí výhradně na tom, zda jejich příjmy tvoří koncesionářské poplatky.

Současní odpůrci změny naopak upozorňují, že způsob financování může ovlivňovat ekonomickou stabilitu médií a jejich odolnost vůči politickému tlaku.

Debata o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu proto není pouze sporem o samotné poplatky. Jde především o to, jak zajistit dlouhodobé, předvídatelné financování, veřejnou kontrolu hospodaření a nezávislost obou institucí.

Český zpravodaj | Domácí redakce | 28. října 2026