Peskov očekává další jednání Ruska, USA a Ukrajiny. Moskva navrhuje humanitární misi v Kosťantynivce

Kreml připouští pokračování mírových rozhovorů i možné zapojení Evropy. O kontrolu nad Kosťantynivkou se však Moskva a Kyjev přou.

MOSKVA / KYJEV – 13. listopadu 2026 – Ruská federace očekává, že další kolo třístranných jednání se Spojenými státy a Ukrajinou by se mohlo uskutečnit v blízké době. Uvedl to v pátek tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Současně komentoval možnost obnovení přímých kontaktů s evropskými zeměmi, otázky evropské bezpečnosti a ruský návrh na uspořádání humanitární mise v ukrajinském městě Kosťantynivka.

Prohlášení přichází po obnovených diplomatických jednáních v Abú Dhabí a následných schůzkách amerických vyjednavačů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu.

Další kolo jednání se očekává v blízké době

Peskov uvedl, že Moskva předpokládá pokračování rozhovorů mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou. Přesný termín ani místo dalšího setkání však dosud nebyly oznámeny.

Jednání v Abú Dhabí ve dnech 10. a 11. listopadu představovala obnovení přímého třístranného formátu po několikaměsíční přestávce.

Podle dostupných informací se delegace věnovaly zejména možnostem ukončení války, bezpečnostním zárukám, územním otázkám a humanitárním tématům.

Přestože zástupci jednotlivých stran hovořili o určitém pokroku, zásadní rozdíly v otázce ukrajinského území přetrvávají.

Moskva připouští jednání s evropskými státy

Dalším tématem Peskovova vystoupení byly vztahy Ruska s evropskými zeměmi.

Podle mluvčího Kremlu v současné době neprobíhají konkrétní přípravy přímých kontaktů mezi Moskvou a evropskými představiteli. Rusko však podle něj zůstává otevřeno jednání, pokud evropská strana projeví skutečný zájem.

Otázka účasti Evropy na mírových rozhovorech se přitom dostala do popředí po čtvrteční schůzce Vladimira Putina s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.

Witkoff následně uvedl, že Putin souhlasil se zapojením evropských představitelů do dalšího kola jednání.

Kreml však v pátek upřesnil, že definitivní rozhodnutí dosud nepadlo. Podle Moskvy bude záležet na tom, zda evropské země projeví připravenost konstruktivně přispět k diplomatickému procesu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak účast evropských zástupců přivítal.

Odchod Finska z NATO není podle Kremlu na stole

Peskov se vyjádřil také k otázce členství evropských zemí v Severoatlantické alianci.

Podle jeho slov nebyly v současných jednáních předloženy žádné konkrétní návrhy požadující vystoupení některého ze stávajících členů NATO, včetně Finska.

Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance v dubnu 2023 v reakci na změněnou bezpečnostní situaci po ruské invazi na Ukrajinu.

Moskva dlouhodobě kritizuje rozšiřování NATO a požaduje diskusi o širším uspořádání evropské bezpečnosti.

Peskovovo vyjádření však naznačuje, že otázka případného odchodu Finska z aliance není podle Kremlu součástí aktuálně předložených návrhů.

Kosťantynivka se stala předmětem diplomatického sporu

Významnou část vystoupení věnoval Peskov ukrajinskému městu Kosťantynivka v Doněcké oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin již ve čtvrtek navrhl uspořádání humanitární mise, která by umožnila pomoc civilistům nacházejícím se ve městě.

Podle ruského návrhu by se na organizaci mise měli podílet ombudsmani obou zemí. Moskva rovněž navrhla účast zahraničních novinářů.

Putin uvedl, že ve městě zůstává přibližně 400 až 500 civilních obyvatel. Tento počet však není nezávisle ověřen.

Ruská strana tvrdí, že má město pod svou kontrolou a dokáže zajistit bezpečnost humanitární operace.

Ukrajina však ruské tvrzení o úplné kontrole Kosťantynivky zpochybňuje.

Rusko požaduje pět dní na odminování

Podle ruského prezidenta by bylo před zahájením humanitární mise zapotřebí přibližně pěti dnů na odminování okolních oblastí.

Takový postup by podle Moskvy měl umožnit bezpečný přístup humanitárních pracovníků a případnou evakuaci obyvatel.

Peskov současně uvedl, že Spojené státy mají o uskutečnění mise skutečný zájem.

Američtí vyjednavači podle ruské strany návrh přijali k dalšímu projednání. To však samo o sobě neznamená, že již byla uzavřena dohoda o konkrétní podobě operace.

Není rovněž potvrzeno, že by ukrajinská strana souhlasila s navrženými bezpečnostními podmínkami.

Kyjev varuje před možným vojenským využitím příměří

Ukrajinská strana upozornila na riziko, že by případné přerušení bojů v oblasti Kosťantynivky mohlo ruským jednotkám umožnit rotaci vojáků nebo přesun vojenské techniky.

Peskov tuto interpretaci odmítl.

Podle jeho vyjádření ukrajinská obava z rotace ruských sil nepřímo potvrzuje ruské tvrzení, že Moskva město kontroluje.

Takový závěr však není možné považovat za nezávislý důkaz územní kontroly. Obavy z vojenského využití humanitární přestávky mohou existovat i v oblastech, kde pokračují boje nebo kde je kontrola území sporná.

Přesnou situaci v Kosťantynivce proto nelze určit pouze na základě politických prohlášení jedné ze stran.

Humanitární pomoc vyžaduje bezpečnostní záruky

Případná mise v Kosťantynivce by vyžadovala dohodu o bezpečnosti civilistů, humanitárních pracovníků a případných mezinárodních pozorovatelů.

Zásadní otázkou zůstává, kdo by bezpečnostní podmínky kontroloval, jak by bylo zajištěno dodržování příměří a zda by se obě strany shodly na podobě humanitární operace.

Podle mezinárodního humanitárního práva mají civilisté nárok na ochranu bez ohledu na to, která strana dané území ovládá.

Využívání humanitárních operací k získání vojenské výhody by přitom mohlo ohrozit důvěru mezi vyjednávajícími stranami a komplikovat další diplomatické kontakty.

Diplomatický proces pokračuje bez zásadního průlomu

Nejnovější výroky Kremlu ukazují, že Moskva počítá s pokračováním jednání a připouští také určitou formu evropské účasti.

Zůstává však nejasné, kdy se další rozhovory uskuteční, kdo se jich zúčastní a zda povedou ke konkrétní dohodě o příměří.

Zásadní překážkou nadále zůstávají územní požadavky Ruska a odmítavý postoj Ukrajiny k odstoupení území, která považuje za součást svého mezinárodně uznaného státu.

Humanitární návrh týkající se Kosťantynivky tak představuje další předmět jednání, nikoli již schválenou společnou operaci.

Český zpravodaj