Kallasová odmítá, aby Moskva rozhodovala o zastoupení EU při jednáních o Ukrajině

Evropská unie hledá svého vyjednavače pro rozhovory s Ruskem. Kallasová připouští vlastní účast, část evropských lídrů podporuje také Antónia Costu.

DUBLIN / BRUSEL – 13. listopadu 2026 – Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová odmítla, aby Rusko určovalo, kdo bude zastupovat Evropskou unii při případných jednáních o ukončení války na Ukrajině. Během summitu evropských představitelů v irském Dublinu zdůraznila, že rozhodování o evropském zastoupení přísluší samotným členským státům a institucím EU.

Její prohlášení přichází v době, kdy se evropské vlády snaží zajistit přímou účast na diplomatickém procesu vedeném Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou.

Moskva nemá vybírat evropské vyjednavače

Kallasová reagovala na výhrady ruských představitelů vůči některým evropským politikům a na otázky, kdo by měl Unii zastupovat při rozhovorech s Moskvou.

Podle jejího vyjádření není úkolem Ruska určovat, koho evropské země vyšlou k jednacímu stolu.

Připomněla, že ani Evropská unie nerozhoduje o tom, kdo zastupuje ruskou stranu.

Zároveň připustila, že by se jednání mohla osobně zúčastnit. Zdůraznila však, že by nevystupovala sama za sebe, ale v rámci mandátu vyplývajícího z rozhodnutí členských států.

Právě rozsah takového mandátu patří mezi otázky, o nichž nyní evropské vlády diskutují.

Evropská unie hledá společný hlas

Představitelé evropských zemí se v Dublinu zabývají otázkou, jak zajistit jednotné zastoupení při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války.

Téma otevřela italská premiérka Giorgia Meloniová, která vyzvala k vyjasnění evropské účasti a pravomocí případného vyjednavače.

Podle Meloniové existuje příliš mnoho různých diplomatických formátů a je potřeba zajistit jejich lepší koordinaci.

Italská premiérka současně uvedla, že by neměla námitky proti tomu, aby Evropskou unii zastupoval předseda Evropské rady António Costa.

Upozornila však také na otázku zastoupení evropských zemí, které nejsou členy EU, například Spojeného království nebo Norska.

Kallasová a Costa patří mezi diskutované kandidáty

Kaja Kallasová zastává od prosince 2024 funkci vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Její úřad zahrnuje koordinaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky členských států.

Kallasová proto argumentuje, že evropské instituce již disponují představiteli, jejichž pravomoci umožňují zastupovat Unii v zahraničněpolitických otázkách.

Podobný názor vyjádřil estonský premiér Kristen Michal, který podpořil účast Kallasové i předsedy Evropské rady Antónia Costy.

Podle něj mají oba představitelé mandát vyplývající z evropského institucionálního uspořádání a odpovídají členským státům.

Ne všechny evropské vlády však považují tento model za jednoznačně přijatelný.

Německo a Francie zdůrazňují potřebu společné pozice

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil, že Evropa by se měla nejprve shodnout na vlastním postoji vůči Rusku a teprve následně rozhodovat o konkrétním vyjednávacím formátu.

Také německá strana zatím nepodpořila jednoznačné řešení založené na dvojici Costa–Kallasová.

Rozdílné postoje jednotlivých evropských vlád ukazují, že nejde pouze o personální otázku.

Důležitý je rovněž rozsah pravomocí případného vyjednavače, způsob přijímání rozhodnutí a vztah mezi institucemi EU a členskými státy.

Evropská unie totiž v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky funguje na základě pravidel, která v řadě zásadních otázek vyžadují souhlas členských států.

Kritika Kallasové vyvolává další otázky

Kallasová dlouhodobě zastává výrazně kritický postoj k ruské invazi na Ukrajinu a prosazuje pokračování evropské podpory Kyjeva.

Její přístup vyvolává rozdílné reakce mezi evropskými politiky a diplomaty.

Část představitelů považuje důsledný postoj vůči Moskvě za důležitý předpoklad ochrany evropských bezpečnostních zájmů.

Jiní upozorňují, že případný evropský vyjednavač musí být schopen vést praktický dialog také s ruskou stranou.

V médiích se objevila rovněž kritika dosavadního působení Kallasové v čele evropské diplomacie.

Označení za údajný největší personální omyl Evropské unie však nelze bez přesného uvedení autora a původního zdroje považovat za obecně přijímané hodnocení.

Kreml podmiňuje evropskou účast ochotou spolupracovat

Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pátek uvedl, že Moskva je otevřena kontaktům s evropskými představiteli, pokud budou podle ruské strany připraveni konstruktivně přispět k diplomatickému procesu.

Zároveň zdůraznil, že o zapojení evropských zemí do dalších rozhovorů dosud nebylo definitivně rozhodnuto.

Ruské stanovisko se tak liší od vyjádření amerických vyjednavačů, kteří po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem naznačili možnost evropské účasti v příštím kole rozhovorů.

Moskva rovněž prosazuje, aby případná jednání zahrnovala širší otázky evropské bezpečnosti.

Kallasová tento postup kritizuje a upozorňuje, že podle jejího názoru musí mít přednost ukončení bojů na Ukrajině.

Spor není pouze o konkrétní jméno

Diskuse o evropském vyjednavači odráží širší problém postavení Evropské unie v diplomatickém procesu.

Zatímco Spojené státy vedou přímé rozhovory s Moskvou a Kyjevem, evropské země se snaží zajistit, aby případná dohoda zohledňovala také jejich bezpečnostní zájmy.

Evropská unie patří mezi významné poskytovatele finanční, hospodářské a vojenské pomoci Ukrajině. Její představitelé proto požadují odpovídající účast při rozhodování o budoucím bezpečnostním uspořádání.

Konečné rozhodnutí o evropském zastoupení však zatím nepadlo.

Pokud se členské státy nedohodnou během dublinského summitu, může se otázka znovu otevřít na dalším jednání Evropské rady koncem listopadu.

Český zpravodaj