NATO chystá „teorii vítězství“ pro případ ruského útoku. Vsadit chce na drony a umělou inteligenci
🌍 ZE ZAHRANIČÍ | BRUSEL – Nejvyšší vojenské velení NATO připravuje novou strategii pro případ, že by Rusko zaútočilo na východní křídlo Aliance. Dokument označovaný jako „Theory of Victory“ – Teorie vítězství počítá s rychlou reakcí spojeneckých sil a rozsáhlejším využitím levných dronů, automatizovaných systémů a umělé inteligence.
O připravované strategii informoval Bloomberg, který měl možnost prostudovat její neutajovanou verzi.
Cílem není preventivní útok na Rusko. Strategie řeší scénář, v němž by nejprve došlo k útoku na území některého členského státu NATO.
Strategii připravuje nejvyšší velitel NATO v Evropě
Za konceptem stojí vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grynkewich.
Právě SACEUR odpovídá na strategické úrovni za plánování a vedení aliančních vojenských operací.
Podle Bloombergu chce Grynkewich jasněji definovat, jak by NATO mohlo případný útok proti svému východnímu křídlu rychle zastavit a porazit.
Strategie má být představena 12. října v Polsku.
Drony místo pouze drahých zbraní
Jedním z hlavních poučení z války na Ukrajině je podle vojenských plánovačů dramaticky rostoucí význam levných bezpilotních prostředků.
Dron v ceně několika tisíc eur může v některých situacích zničit nebo vyřadit techniku mnohonásobně vyšší hodnoty.
NATO proto hledá způsob, jak klasické jednotky, letadla, dělostřelectvo a raketové systémy propojit s velkým množstvím levnějších bezpilotních prostředků.
Nejde přitom pouze o útočné drony.
Bezpilotní prostředky mohou provádět průzkum, sledovat pohyb jednotek, vyhledávat cíle, předávat jejich polohu dělostřelectvu nebo pomáhat chránit vlastní síly.
Umělá inteligence má zrychlit rozhodování
Druhou významnou částí nové koncepce je umělá inteligence.
NATO už samostatně pracuje na projektu Next Generation Targeting, jehož cílem je výrazně zkrátit dobu mezi získáním informace o cíli a rozhodnutím velitele.
Aliance uvádí, že nový systém má dokázat snížit tuto dobu o více než polovinu.
AI má pomáhat analyzovat obrovské množství informací z radarů, dronů, satelitů a dalších senzorů a nabídnout velitelům rychlejší přehled o situaci na bojišti.
Konečné rozhodování má podle NATO nadále zůstat pod lidskou kontrolou.
NATO mění zkušenosti z Ukrajiny v obrannou strategii
Válka na Ukrajině ukázala, že moderní konflikt se může výrazně lišit od představ, podle kterých evropské armády plánovaly obranu ještě před několika lety.
Masově jsou používány malé drony, elektronický boj, satelitní průzkum, digitální komunikační systémy a rychlé zpracování informací.
NATO proto chce tyto zkušenosti začlenit do vlastní obrany.
Cílem je podle dostupných informací vytvořit systém, ve kterém budou tradiční vojenské síly spolupracovat s levnějšími technologiemi ve výrazně větším měřítku.
Proč NATO podobný plán připravuje
Aliance v posledních letech výrazně posiluje obranu svého východního křídla.
V září se nejvyšší vojenští představitelé všech 32 členských států shodli, že prioritou zůstává kolektivní obrana, odstrašení a rychlejší zavádění nových vojenských technologií.
NATO zároveň reaguje na incidenty v evropském vzdušném prostoru, kybernetické operace a podezření na sabotáže.
Evropští představitelé část těchto aktivit připisují Rusku. Moskva tato obvinění v řadě případů odmítá.
Putin tvrdí, že útok na NATO nedává Rusku smysl
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně odmítá tvrzení, že by Moskva plánovala útok na členské státy NATO.
Podle jeho veřejných vyjádření by podobný konflikt pro Rusko nedával smysl a západní vlády podle něj používají obavy z ruského útoku k ospravedlnění růstu vojenských výdajů.
Rusko současně tvrdí, že rozšiřování a vojenské posilování NATO představuje bezpečnostní hrozbu pro Moskvu.
Aliance tuto interpretaci odmítá a označuje se za obranné uskupení.
NATO: Bezprostřední útok neočekáváme
Důležitý kontext přidal na konci září generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle něj Aliance v současnosti nevidí bezprostřední hrozbu ruského útoku na své území.
Rutte zároveň uvedl, že rozsáhlejšímu vojenskému útoku by pravděpodobně předcházely pozorovatelné přesuny a další vojenské přípravy.
Příprava „Theory of Victory“ proto sama o sobě neznamená, že NATO očekává bezprostřední válku.
Jde o vojenské plánování scénáře, na který musí být podle principu kolektivní obrany připraveno.
Napětí mezi NATO a Ruskem přesto roste
Situace zůstává napjatá.
Evropské vlády upozorňují na rostoucí počet kybernetických útoků, sabotáží a incidentů s bezpilotními prostředky.
Rusko naopak v posledních dnech znovu varovalo NATO před případnými kroky proti Kaliningradské oblasti a připomnělo svůj jaderný arzenál.
Obě strany tak současně tvrdí, že jejich vlastní vojenské kroky mají především obranný charakter.
Právě proto je při informování o nové strategii podstatné rozlišovat mezi plánováním obrany pro případ útoku a rozhodnutím takový konflikt zahájit.
Ověřeno
Bloomberg 5. října zveřejnil informaci, že generál Alexus Grynkewich připravuje strategii označovanou jako „Theory of Victory“, zaměřenou na rychlé poražení případného ruského útoku na východní křídlo NATO.
Koncept počítá s kombinací klasických ozbrojených sil, levnějších dronů, automatizace a umělé inteligence.
NATO skutečně rozvíjí systém Next Generation Targeting využívající AI k rychlejšímu vyhodnocování informací a výběru cílů při zachování lidského rozhodování.
Generální tajemník NATO Mark Rutte 30. září uvedl, že Aliance v současnosti nevidí bezprostřední hrozbu ruského útoku na své území.
Vladimir Putin naopak opakovaně veřejně odmítá, že by Rusko zamýšlelo napadnout NATO.
Zdroje: Bloomberg, NATO, Reuters.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
