Kreml odmítl 60denní příměří pro volby na Ukrajině. Peskov tvrdí, že Rusko chce dlouhodobý mír

ZAHRANIČÍ / RUSKO A UKRAJINA – 12. října 2026

Rusko odmítlo návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na šedesátidenní zastavení bojů, které by umožnilo uspořádání prezidentských voleb na Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Moskva neusiluje o krátkodobé příměří, ale o celkovou mírovou dohodu. Současně připustil, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl nařídit zastavení útoků během samotného volebního dne.

Zelenskyj požádal o dva měsíce bez bojů

Ukrajinský prezident představil svůj návrh v nedělním rozhovoru pro americkou televizi ABC News.

Uvedl, že Ukrajina je připravena zorganizovat prezidentské volby, pokud Rusko přistoupí na úplné příměří trvající nejméně 60 dnů.

Podle Zelenského by takové období umožnilo vytvořit základní bezpečnostní podmínky pro přípravu a uskutečnění hlasování.

Návrh přišel krátce poté, co americký prezident Donald Trump veřejně vyzval k výměně ukrajinského vedení.

Zelenskyj na Trumpova slova reagoval připomenutím, že o budoucím prezidentovi Ukrajiny mají rozhodovat její občané.

Peskov: Rusko nechce dočasné příměří

Kreml ukrajinský návrh odmítl.

Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že ruské vedení dlouhodobě upřednostňuje komplexní mírové urovnání před časově omezeným zastavením bojů.

Podle jeho vyjádření jsou Vladimir Putin i další představitelé Kremlu připraveni usilovat o dlouhodobou mírovou dohodu.

Peskov však nepředstavil nové konkrétní podmínky, za kterých by Rusko souhlasilo s ukončením války.

Prohlášení o zájmu o dlouhodobý mír je proto nutné odlišovat od skutečně dosažené dohody. Boje mezi Ruskem a Ukrajinou nadále pokračují.

Moskva připouští zastavení útoků v den voleb

Později během pondělí Peskov upřesnil, že Putin by byl připraven vydat rozkaz k zastavení ruských úderů na Ukrajinu v samotný den prezidentských voleb, pokud by Kyjev hlasování skutečně uspořádal.

Podle informací agentury Reuters a ukrajinského Interfaxu by se však takové omezení týkalo výhradně volebního dne.

Kreml tedy nenabídl příměří po dobu příprav voleb ani bezpečnostní záruky pro celou předvolební kampaň.

Jednodenní zastavení útoků zároveň není totéž jako úplné příměří na celé frontě.

Proč Ukrajina během války nepořádá prezidentské volby?

Řádné prezidentské volby se na Ukrajině měly konat v roce 2024. Kvůli válečnému stavu však nebyly vypsány.

Ukrajinské právní předpisy pořádání prezidentských voleb za válečného stavu neumožňují.

Vedle právních překážek existují také zásadní organizační a bezpečnostní problémy.

Miliony ukrajinských občanů pobývají v zahraničí, část území je okupována Ruskem a velký počet vojáků slouží na frontě.

Zajištění rovného přístupu k hlasování, bezpečnosti voličů a řádné volební kampaně by proto vyžadovalo rozsáhlé přípravy.

Zelenskyj považuje zastavení bojů za jednu ze základních podmínek, bez kterých by nebylo možné volby bezpečně uskutečnit.

Spor o legitimitu ukrajinského prezidenta

Moskva dlouhodobě zpochybňuje Zelenského legitimitu s odkazem na to, že jeho původní pětileté funkční období skončilo v roce 2024.

Ukrajinský ústavní systém však počítá s pokračováním výkonu prezidentské funkce do nástupu nově zvoleného prezidenta.

Rusko současně požaduje konání voleb, ale odmítá šedesátidenní zastavení bojů, které Kyjev pro jejich uskutečnění navrhuje.

Právě tento rozpor je jedním z hlavních bodů současné diplomatické debaty.

Energetické příměří zůstává nepotvrzené

Peskov se v pondělí vyjádřil také k oznámení Donalda Trumpa o údajném energetickém příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Americký prezident v neděli uvedl, že obě země souhlasily se zastavením vzájemných útoků na energetická zařízení.

Kreml však uzavření takové dohody nepotvrdil.

Peskov pouze sdělil, že diplomatické kontakty pokračují a Moskva poskytne další informace, až bude mít co oznámit.

Zelenskyj mezitím uvedl, že Ukrajina je ochotna vzájemné omezení energetických útoků dodržovat, pokud jej bude respektovat také Rusko.

Podle agentury Associated Press však ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pokračovaly i po Trumpově oznámení.

Jednání o ukončení války pokračují

Odmítnutí šedesátidenního příměří ukazuje přetrvávající rozdíly mezi představami Kyjeva a Moskvy o podmínkách případného zastavení bojů.

Ukrajina požaduje bezpečnostní záruky, které by umožnily nejen volby, ale také ochranu civilního obyvatelstva.

Rusko prostřednictvím Peskova deklaruje zájem o dlouhodobou mírovou dohodu, současně však odmítá navrhované dvouměsíční zastavení bojů.

K 12. říjnu 2026 proto neexistuje potvrzená dohoda o šedesátidenním příměří ani veřejně doložený harmonogram prezidentských voleb na Ukrajině.

Redakční ověření

Odmítnutí šedesátidenního příměří potvrdila agentura Reuters 12. října 2026. Peskovovo vyjádření zaznamenaly rovněž agentury Interfax a RIA. Informaci o možné jednodenní pauze v útocích přinesly Reuters a Interfax-Ukraine. Zprávy o pokračujících útocích na energetickou infrastrukturu zveřejnila Associated Press.

Zdroje:

• Reuters, 12. října 2026 – odmítnutí 60denního příměří.
• Reuters, 12. října 2026 – možnost zastavení útoků v den voleb.
• Interfax, 12. října 2026 – prohlášení Dmitrije Peskova.
• Interfax-Ukraine, 12. října 2026 – upřesnění ruské nabídky.
• Associated Press, 12. října 2026 – energetické příměří a pokračující útoky.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.