Klaus varuje před rozšířením války v Evropě. Kritizuje válečnou rétoriku a vyzývá k jednání o míru

PRAHA – 28. října 2026

Bývalý prezident České republiky Václav Klaus využil 108. výročí vzniku samostatného Československa k výraznému varování před bezpečnostním vývojem v Evropě. Ve svém projevu před pražským Obecním domem kritizoval podle svého názoru rostoucí válečnou rétoriku evropských politiků a nedostatečný důraz na mírová jednání. Připomněl také historické okolnosti vypuknutí první světové války a varoval před opakováním tragických chyb minulosti.

Jeho vystoupení se odehrálo v době pokračující ruské války proti Ukrajině a debat o budoucím uspořádání evropské bezpečnosti. Zatímco Klaus požaduje výraznější důraz na diplomacii, Evropská unie oficiálně podporuje mírová jednání spojená s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu.

Projev u Obecního domu: Klaus upozornil na hrozbu další války

Václav Klaus vystoupil ve středu 28. října před pamětní deskou na pražském Obecním domě, kde byla v roce 1918 vyhlášena samostatná Československá republika.

Ve svém projevu se věnoval české státnosti, současné politické situaci a především vývoji v Evropě.

Bývalý prezident vyjádřil obavy, že evropská politická debata podle něj přestává dostatečně zdůrazňovat potřebu mírového řešení ozbrojených konfliktů.

„Téměř od nikoho neslyšíme slovo mír,“ uvedl Klaus ve zveřejněném textu svého projevu.

Podle jeho hodnocení se někteří evropští představitelé příliš snadno uchylují k válečné rétorice, aniž by dostatečně zohledňovali možné následky další eskalace.

Jeho slova představují politický názor na současnou bezpečnostní situaci, nikoli důkaz, že evropské státy připravují zahájení války proti Rusku.

Kritika představy úplného vítězství

Klaus se vymezil také proti přístupu, který podle něj spoléhá na úplné vítězství jedné strany konfliktu a porážku druhé.

Tento způsob uvažování označil za nebezpečný zejména v situaci, kdy by případné rozšíření války mohlo mít nepředvídatelné důsledky pro celý evropský kontinent.

Bývalý prezident přitom spojil své obavy nejen s Ukrajinou, ale také s konfliktem na Blízkém východě.

Jeho argumentace vychází z přesvědčení, že pokračující vojenská konfrontace bez dostatečného diplomatického úsilí zvyšuje riziko širšího střetu.

Z Klausových slov však nelze vyvozovat, že by všechny západní země odmítaly mírová jednání. Oficiální dokumenty Evropské unie obsahují výslovnou podporu diplomatickému řešení války.

Připomněl rok 1914 a následky světových válek

Výraznou část projevu věnoval Klaus historickému srovnání.

Upozornil na atmosféru před vypuknutím první světové války, kdy podle jeho interpretace političtí představitelé podceňovali možnost rozsáhlého mezinárodního konfliktu.

První světová válka přinesla vznik samostatného Československa, současně však způsobila miliony lidských obětí a zásadně změnila politické uspořádání Evropy.

Klaus připomněl také následný vzestup totalitních ideologií a souvislost mezi nevyřešenými důsledky první světové války a vypuknutím druhé světové války.

V současnosti považuje rizika případného širšího konfliktu za mimořádně závažná také vzhledem k ničivosti moderních zbraní.

Historické přirovnání je však nutné chápat jako varování. Samo o sobě neprokazuje, že dnešní Evropa směřuje ke stejnému scénáři jako v roce 1914.

Obavy vyjádřil už v zářijovém rozhovoru pro XTV

Nejde o první Klausovo varování před možnou eskalací války.

V rozhovoru pro internetovou televizi XTV z 22. září 2026 uvedl, že se obává možnosti války v Evropě.

Rozhovor byl zveřejněn pod titulkem upozorňujícím na jeho kritiku vývoje amerického přístupu k mírovému řešení konfliktu.

Klaus tehdy také zpochybňoval přístup, podle něhož by každé diplomatické jednání o ukončení války muselo automaticky znamenat vítězství Ruska.

Jeho stanovisko lze shrnout jako požadavek, aby evropská politika přikládala větší význam diplomatickým možnostem a nepovažovala samotné jednání za nepřijatelný ústupek.

Podmínky případné dohody však zůstávají zásadní otázkou. Příměří, dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny a její územní svrchovanost nejsou totožné cíle a jejich dosažení vyžaduje konkrétní vyjednané závazky.

Evropská rada: Podpora Ukrajiny i výzva k mírovým jednáním

Oficiální postoj Evropské unie se v důležitém bodě od Klausova hodnocení liší.

Evropská rada na jednání ve dnech 15. a 16. října 2026 znovu potvrdila podporu Ukrajině a současně deklarovala úsilí o spravedlivý a trvalý mír.

Evropští lídři vyzvali Rusko k příměří a smysluplným mírovým jednáním.

Zároveň zdůraznili potřebu bezpečnostních záruk, které by měly zabránit obnovení rozsáhlého ozbrojeného konfliktu.

Evropská unie také odsoudila ruské útoky na civilisty a kritickou infrastrukturu Ukrajiny.

Z těchto závěrů vyplývá, že tvrzení o úplném odmítání míru ze strany Evropské unie neodpovídá jejímu oficiálně přijatému stanovisku.

Rozdíl spočívá především v hodnocení prostředků, kterými lze míru dosáhnout.

Klaus zdůrazňuje potřebu bezprostředního diplomatického úsilí a varuje před rétorikou vojenského vítězství. Evropská rada spojuje jednání s pokračující podporou Ukrajiny, tlakem na Rusko a bezpečnostními zárukami.

Proč je otázka bezpečnostních záruk důležitá?

Jedním z klíčových problémů případného mírového uspořádání je riziko obnovení bojů.

Evropská unie proto zdůrazňuje, že mírová dohoda by neměla znamenat pouze dočasné zastavení palby, ale měla by obsahovat mechanismy podporující dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny.

Zastánci tohoto přístupu považují pokračující podporu napadené země za prostředek k posílení její vyjednávací pozice.

Kritici, mezi které patří také Václav Klaus, upozorňují na možnost, že další vojenská konfrontace může prodlužovat válku a zvyšovat riziko jejího rozšíření.

Oba přístupy se tedy mohou hlásit k cíli ukončení války, ale zásadně se liší v názoru na cestu, která k němu povede.

Klaus kritizoval také Evropskou unii a českou politiku

Bývalý prezident se během vystoupení nevěnoval pouze zahraniční politice.

Kritizoval podle svého názoru pokračující centralizaci rozhodování v Evropské unii a oslabování pravomocí národních států.

Zvláštní pozornost věnoval zářijovému projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který označil za příklad směru, s nímž dlouhodobě nesouhlasí.

V české politice pozitivně hodnotil některé změny po předchozích volbách, současně však kritizoval opozici a spory týkající se financování veřejnoprávních médií.

Tato vyjádření představují jeho vlastní politické hodnocení.

Výzva k debatě o budoucnosti Evropy

V závěru projevu Klaus vyzval veřejnost, aby výročí vzniku Československa využila k diskusi o současných bezpečnostních hrozbách.

Zdůraznil, že evropská společnost by podle něj neměla podceňovat význam slov spojených s válkou ani možné důsledky dalšího vyhrocení mezinárodních vztahů.

Jeho vystoupení znovu otevřelo otázku, jak skloubit diplomatické úsilí o ukončení války s právem Ukrajiny na obranu a s požadavkem dlouhodobé bezpečnosti Evropy.

Zásadní skutečností zůstává, že Evropská unie oficiálně podporuje mírová jednání, avšak trvá na tom, aby výsledné uspořádání respektovalo bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny. Klaus oproti tomu upozorňuje především na rizika eskalace a žádá výraznější důraz na diplomacii.

Český zpravodaj | Zahraniční a domácí redakce | 28. října 2026

Zdroje

1. Václav Klaus – „28. říjen ve stínu zářijového projevu paní Leyenové“, úplný text projevu z 28. října 2026, klaus.cz.
2. iDNES.cz – zpravodajství o vystoupení Václava Klause před Obecním domem, 28. října 2026.
3. Institut Václava Klause – rozhovor Václava Klause v pořadu Pane prezidente! na XTV, 22. září 2026.
4. Evropská rada – oficiální závěry z jednání 15.–16. října 2026, Consilium.