Kalousek kritizuje rušení koncesionářských poplatků. Odmítá ale i tvrzení o zestátnění ČT a ČRo

PRAHA – 28. října 2026

Debata o budoucnosti financování České televize a Českého rozhlasu vyvolává rozpory nejen mezi vládní koalicí a opozicí, ale také mezi samotnými kritiky vládního návrhu. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek odmítá zrušení televizních a rozhlasových poplatků, současně však upozorňuje, že označovat navrhovanou změnu za zestátnění veřejnoprávních médií je zavádějící.

Kalousek odmítá vládní návrh, nikoliv však ze stejných důvodů jako část opozice

Miroslav Kalousek v posledních dnech opakovaně upozornil na ekonomické důsledky plánované změny financování médií veřejné služby.

Podle bývalého ministra financí nezmizí náklady na provoz České televize a Českého rozhlasu. Pouze se přesunou z přímých plateb domácností do státního rozpočtu.

Kalousek upozorňuje, že při deficitním hospodaření státu by takové financování mohlo znamenat další výdaje kryté zadlužením.

Současně kritizuje předpokládané snížení příjmů obou institucí, které by podle něj mohlo negativně ovlivnit kvalitu jejich vysílání.

Zestátnění? Kalousek takové označení odmítá

Největší pozornost vyvolala Kalouskova polemika s částí kritiků vládního návrhu.

Ti upozorňují, že financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu může zvýšit politický vliv na jejich fungování.

Kalousek však rozlišuje mezi změnou zdroje financování a samotným právním postavením veřejnoprávních institucí.

Podle něj by Česká televize i Český rozhlas zůstaly veřejnoprávními subjekty a samotný přechod na rozpočtové financování by neznamenal jejich zestátnění.

Bývalý ministr zároveň zdůrazňuje, že s vládním návrhem zásadně nesouhlasí.

Jeho postoj tak nelze jednoduše označit za podporu vládní koalice.

Rozdílné názory i mezi odpůrci změny

Spor ukazuje, že kritici vládního návrhu nejsou jednotní v argumentaci.

Jedna část zdůrazňuje především možné ohrožení redakční nezávislosti a větší závislost médií na politických rozhodnutích.

Jiní, včetně Kalouska, považují za zásadní ekonomické důsledky, předvídatelnost financování a přesnost používaných právních pojmů.

Kalousek v této souvislosti polemizoval také s předsedou KDU-ČSL Janem Grolichem.

Upozornil, že i při financování ze státního rozpočtu by změna zákonem stanoveného příspěvku vyžadovala legislativní postup.

Zastánci zachování poplatků nicméně namítají, že přímé financování veřejností vytváří důležitý odstup mezi médii veřejné služby a státní mocí.

Spor není pouze o peníze

Veřejná diskuse se postupně rozšiřuje také na otázku, zda lze kritizovat vládní návrh a současně odmítat některé argumenty jeho odpůrců.

Kalousek právě takový postoj zastává.

Z dostupných veřejných vyjádření vyplývá, že změnu financování odmítá, ale nechce při její kritice používat podle svého názoru nepřesná tvrzení.

Rozdílné názory na financování veřejnoprávních médií samy o sobě nevypovídají o demokratickém smýšlení jednotlivých účastníků debaty.

Sněmovna návrh zatím pouze posunula dál

Poslanecká sněmovna v sobotu 24. října dokončila první čtení vládního návrhu, který počítá se zrušením dosavadních televizních a rozhlasových poplatků.

Opoziční návrhy na zamítnutí předlohy ani na její vrácení vládě k přepracování neuspěly.

Vládní koalice tak prosadila pokračování legislativního procesu.

Podle předloženého návrhu by Česká televize měla v roce 2027 získat ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun.

Ve srovnání s letošními plánovanými příjmy z poplatků jde o výrazné snížení finančních prostředků obou institucí.

Rozhodující bude zákonné nastavení

Samotný způsob financování nemusí automaticky znamenat ztrátu nezávislosti médií veřejné služby.

Rozhodující jsou především zákonné záruky, stabilita financování, transparentnost hospodaření a ochrana redakčního rozhodování před politickými zásahy.

Na tyto okolnosti upozornil také prezident Petr Pavel, který připustil možnost jiného modelu financování za předpokladu dostatečných pojistek nezávislosti.

K 28. říjnu 2026 zůstávají televizní a rozhlasové poplatky v platnosti. O jejich případném zrušení bude rozhodovat další legislativní proces.

Kalouskův postoj ukazuje, že odmítání vládního návrhu nemusí automaticky znamenat souhlas se všemi argumenty jeho kritiků.

Český zpravodaj | Domácí redakce | 28. října 2026

Zdroje

• iDNES.cz, 24. října 2026 – rozhovor s Miroslavem Kalouskem.
• Echo24.cz, 24. října 2026 – Kalouskova veřejná vyjádření a polemika s Janem Grolichem.
• Seznam Zprávy, 25. října 2026 – přehled návrhu a důsledků financování ČT a ČRo.
• Český zpravodaj, 24. října 2026 – výsledek prvního čtení ve Sněmovně.