Evropa se obává vyloučení z jednání USA a Ruska o Ukrajině. Státy se neshodnou na společném postupu
ZAHRANIČÍ / EVROPA / UKRAJINA
30. října 2026
BRUSEL / WASHINGTON – Evropské vlády mají rostoucí obavy, že by Spojené státy a Rusko mohly při jednáních o ukončení války na Ukrajině přijmout rozhodnutí zásadní pro evropskou bezpečnost bez přímé účasti evropských představitelů. Podle britského deníku Financial Times však mezi evropskými zeměmi nepanuje shoda, kdo by měl kontinent zastupovat ani jakým způsobem zajistit jeho účast u jednacího stolu.
Evropa hledá své místo při mírových jednáních
Podle Financial Times se evropské vlády obávají, že plánovaná jednání mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí mohou otevřít také otázky, které přímo ovlivní bezpečnost evropských států.
Diplomaté upozorňují zejména na možné bezpečnostní záruky, budoucí uspořádání vztahů s Ruskem, sankce a případné závazky týkající se NATO.
Evropské země přitom dosud nedospěly k jednotnému rozhodnutí, jak si zajistit přímé zastoupení.
Británie, Francie a Německo jako možní zástupci
Podle čtyř evropských diplomatů oslovených Financial Times považují Spojené státy a Ukrajina za pravděpodobné evropské účastníky jednání skupinu E3, kterou tvoří Velká Británie, Francie a Německo.
Tento formát však není všeobecně přijatý.
Menší evropské země se obávají, že by tři velké státy mohly rozhodovat o záležitostech dotýkajících se celého kontinentu bez dostatečného zapojení ostatních.
Podle diplomatických zdrojů bude v případě skutečných jednání o evropských sankcích nebo budoucím členství Ukrajiny v Evropské unii nezbytná také účast příslušných institucí EU.
Telefonát s Putinem vyvolal kritiku
Rozdíly mezi evropskými vládami se projevily také po společném telefonickém rozhovoru finského prezidenta Alexandera Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Størea s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Představitelé Finska a Norska svůj krok zdůvodňovali potřebou přímo sdělit evropské postoje Moskvě.
Kritika však zazněla mimo jiné z Litvy, Dánska a Itálie. Podle kritiků by kontakty s Ruskem měly vycházet z koordinované evropské pozice.
Norský premiér naopak argumentoval tím, že evropské vlády mají na podobný postup rozdílné názory a přímý rozhovor umožňuje předat Moskvě stanoviska, která se k ní jinými cestami nemusejí dostat.
Moskva evropskou účast odmítá
Rusko se podle Financial Times staví proti přímému zapojení evropských představitelů do třístranného jednacího formátu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že jednání Ruska, Spojených států a Ukrajiny s účastí Evropské unie nepočítají.
Jde o stanovisko ruské strany, nikoliv o potvrzení, že by o budoucím uspořádání evropské bezpečnosti již bylo rozhodnuto.
Evropa má ekonomický vliv, ale hledá diplomatickou jednotu
Evropské země disponují významnými nástroji, které mohou ovlivnit podobu případné dohody.
Patří mezi ně sankce proti Rusku, zmrazená ruská aktiva, podpora Ukrajiny i rozhodování o jejím budoucím vztahu s Evropskou unií.
Podle diplomatů citovaných Financial Times se však tento ekonomický a politický vliv zatím nedaří plně proměnit v přímé zastoupení při jednáních.
Zásadní otázkou tak zůstává nejen to, zda Evropa získá místo u jednacího stolu, ale také kdo bude oprávněn vystupovat jejím jménem.
Žádná dohoda bez Evropy zatím potvrzena není
Zveřejněné informace dokládají obavy a rozdílné postoje evropských představitelů. Neprokazují však, že by Spojené státy a Rusko již uzavřely konkrétní dohodu o Ukrajině nebo evropské bezpečnosti bez evropské účasti.
Další vývoj bude záviset na skutečném zahájení jednání, jejich složení a ochotě jednotlivých stran přijmout širší diplomatický formát.
Zdroje: Financial Times, 30. října 2026; The Guardian, 29. října 2026; Hromadske, 30. října 2026.
