EU chystá rozsáhlé sankce proti Rusku. Kallasová odmítá následovat USA v uvolňování omezení

BRUSEL / ZAHRANIČÍ – 11. října 2026

Evropská unie se připravuje na další významné rozšíření sankcí proti Rusku. Ministři zahraničí členských zemí mají v pondělí 12. října formálně schválit dosud nejrozsáhlejší soubor nových zápisů na sankční seznamy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Oznámila to vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Její vyjádření přichází krátce poté, co Spojené státy dočasně uvolnily omezení na obchodování s ruskou motorovou naftou.

Kallasová: Evropa nebude zmírňovat tlak na Moskvu

Šéfka evropské diplomacie v sobotu 10. října na sociální síti X kritizovala americké rozhodnutí týkající se ruské nafty.

Podle Kallasové mohou dodatečné příjmy z exportu ropných produktů poskytnout Rusku další prostředky na financování války proti Ukrajině.

Současně uvedla, že ruské útoky podle jejích informací během dvou dnů zabily více než 80 ukrajinských civilistů a že Moskva stupňuje hybridní aktivity vůči evropským zemím.

Evropská unie proto podle ní nemá v úmyslu sankční tlak oslabovat.

Kallasová zároveň oznámila, že ministři zahraničí EU mají v pondělí schválit mimořádně rozsáhlé rozšíření sankčních seznamů zaměřených především na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Na sankční seznam mají přibýt stovky osob a společností

Diplomaté členských států EU již 7. října předběžně odsouhlasili návrh na zařazení 1 646 nových položek na sankční seznamy.

Podle agentury Reuters jde především o osoby a organizace zapojené do ruského vojenského průmyslu.

Opatření mají postihnout například:

• Výrobce a výzkumná zařízení spojená s balistickými raketami.
• Podniky vyrábějící raketové motory a pohonné látky.
• Výrobce vojenských dronů a jejich součástek.
• Loděnice zapojené do stavby vojenských plavidel.
• Další společnosti a jednotlivce podporující ruské ozbrojené síly.

Na seznamu má být také 77 ruských politiků, kteří se účastnili parlamentních voleb na okupovaných ukrajinských územích.

Pondělní jednání má potvrdit již předjednaná opatření. Jejich konečná podoba a právní účinnost však budou známy až po formálním přijetí a zveřejnění příslušných rozhodnutí EU.

Spojené státy dočasně uvolnily sankce na ruskou naftu

Odlišný postup zvolil Washington.

Americký prezident Donald Trump v pátek 9. října oznámil po telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu, která má umožnit dodávky ruské motorové nafty na americký a světový trh.

Podle Trumpova oznámení má Rusko nejprve dodat více než 300 tisíc tun nafty a v listopadu dalších 500 tisíc tun.

Následovat by mohly další dodávky, jejichž uskutečnění bude záviset na výrobních a exportních možnostech ruských rafinerií.

Americké ministerstvo financí v souvislosti s tím vydalo dočasné povolení pro vybrané transakce s ruskými ropnými produkty.

Washington krok vysvětluje snahou zvýšit dostupnost paliv a snížit jejich ceny.

Rozdílný pohled na ekonomické důsledky

Americká administrativa předpokládá, že uvolnění dodávek ruské nafty pomůže stabilizovat trh s pohonnými hmotami.

Evropská unie a ukrajinská vláda naopak upozorňují na možné zvýšení příjmů ruského státu a energetických společností.

Z ekonomického hlediska mohou platit oba mechanismy současně.

Dodatečná nabídka paliv může za určitých podmínek působit proti růstu cen, zatímco vyšší objem ruského exportu může zvýšit příjmy jeho producentů.

Skutečný dopad bude záviset zejména na rozsahu realizovaných dodávek, světové poptávce, cenách ropy a na tom, zda nová produkce pouze nahradí jiné obchodní toky.

Samotné oznámení obchodní dohody proto ještě neprokazuje její budoucí dopad na ceny paliv ani na ruský státní rozpočet.

Rozhodnutí USA vyvolalo kritiku také uvnitř Ameriky

Uvolnění sankcí kritizovali někteří američtí zákonodárci.

Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick oznámil záměr předložit legislativní opatření, které by umožnilo obchodní dohodu s Ruskem zablokovat.

Kritici upozorňují, že příjmy z prodeje ropných produktů mohou nepřímo posilovat ruské veřejné finance v době pokračující války na Ukrajině.

Americká administrativa naproti tomu zdůrazňuje potřebu zajistit dostatek paliv pro domácí ekonomiku.

Spor tak není veden pouze mezi Evropskou unií a Spojenými státy, ale také uvnitř americké politické reprezentace.

Sankce mají dopad i na evropskou ekonomiku

Evropská sankční politika se postupně rozšířila z omezení vůči jednotlivým představitelům ruského státu na finanční sektor, energetiku, průmyslové technologie a obchod se zbožím dvojího užití.

Sankce však mají také hospodářské důsledky pro evropské podniky.

Některé společnosti přišly o obchodní vztahy s ruskými odběrateli, jiné musely hledat nové dodavatele surovin nebo upravovat výrobní řetězce.

Dopady se liší podle odvětví a závislosti jednotlivých zemí na dřívějším obchodu s Ruskem.

Evropská komise a členské státy považují sankce za nástroj, který má omezit schopnost Ruska financovat a materiálně zajišťovat vojenské operace.

Moskva opatření dlouhodobě odmítá a označuje je za ekonomický nátlak.

Samotná existence sankcí nicméně automaticky neznamená dosažení jejich politických cílů. Jejich účinnost je nutné hodnotit podle konkrétních ekonomických a bezpečnostních ukazatelů.

Pondělní jednání ukáže konečný rozsah opatření

Ministři zahraničí členských států EU mají o návrhu rozhodovat v pondělí 12. října.

Pokud bude schválen, rozšíří se seznam osob a subjektů, vůči nimž Evropská unie uplatňuje individuální omezující opatření.

Tato opatření mohou zahrnovat zmrazení majetku, zákaz zpřístupňování finančních prostředků a v případě jednotlivců také cestovní omezení.

Přesné právní účinky budou záviset na podobě přijatých předpisů.

Rozhodnutí zároveň potvrdí rozdílný přístup Bruselu a Washingtonu k obchodování s ruskými energetickými produkty.

K 11. říjnu 2026 je rozšíření sankčních seznamů připraveno k pondělnímu schválení, nikoli již definitivně přijato.

Zdroje a ověření:

• Reuters, 7. října 2026 – dohoda unijních diplomatů o rozšíření sankčních seznamů.
• Kaja Kallasová, veřejné vyjádření na sociální síti X, 10. října 2026.
• Anadolu Agency, 10. října 2026 – reakce EU na americké rozhodnutí.
• Reuters, 9. října 2026 – dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty.
• Associated Press, 10. října 2026 – americké sankční výjimky.
• Rada Evropské unie – oficiální dokumentace dosavadních sankcí proti Rusku.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.