ZŮNA KRITIZUJE POSTUP ARMÁDY V KAUZE MONITOROVÁNÍ OBČANŮ. VYŠETŘOVÁNÍ ODHALILO MOŽNÁ KÁZEŇSKÁ POCHYBENÍ

DOMÁCÍ / POLITIKA / ARMÁDA | 6. listopadu 2026

PRAHA – Ministr obrany Jaromír Zůna se ostře vymezil vůči postupu armády v kauze monitorování aktivit na sociálních sítích. Případ se týká Velitelství informačních a kybernetických sil Armády České republiky a projektů označovaných jako Karel a Volby 2025.

Podle informací zveřejněných v říjnu ministr požadoval odvolání velitele informačních a kybernetických sil, brigádního generála Radka Haratka. Náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč však tehdy potvrdil, že Haratek má jeho důvěru a ve funkci pokračuje.

Co armáda na sociálních sítích zkoumala?

Kauza začala v roce 2025, kdy poslanec Pavel Růžička (ANO) zveřejnil části interních armádních dokumentů.

Podle jeho interpretace z nich vyplývalo, že vojáci shromažďovali informace o uživatelích sociálních sítí, včetně jejich jmen a politických postojů.

Armáda tato obvinění odmítala. Tehdejší náčelník Generálního štábu Karel Řehka uváděl, že dokumenty souvisejí s vojenskými cvičeními a analýzou informačního prostředí a že jejich části byly vytrženy z kontextu.

Předmětem sporu se tak stala hranice mezi legitimním sledováním informačních hrozeb a případným neoprávněným zpracováváním údajů o občanech.

Vojenská policie případ prověřovala

Vojenská policie zkoumala podezření z možného překročení pravomocí a dalších protiprávních jednání.

Podle zveřejněných informací nezjistila dostatečné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o spáchání prověřovaných trestných činů.

Při prověřování však byly identifikovány možné nedostatky v oblasti vojenského velení a řízení.

Dne 28. dubna 2026 byla věc po konzultaci s dozorovým státním zastupitelstvím předána tehdejšímu náčelníkovi Generálního štábu Karlu Řehkovi ke kázeňskému posouzení.

Předání věci ke kázeňskému řízení samo o sobě neznamená, že byla prokázána vina konkrétních vojáků.

Zůna požadoval odvolání generála Haratka

Ministr obrany Jaromír Zůna se k případu vrátil v odpovědi na poslaneckou interpelaci Pavla Růžičky.

Podle zveřejněných dokumentů uložil náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby zajistil odvolání brigádního generála Radka Haratka z funkce velitele informačních a kybernetických sil a jeho přeřazení na jiné služební místo.

Generální štáb však v polovině října oznámil, že Haratek ve funkci nadále pokračuje a má Hlaváčovu důvěru.

Následně se objevily informace o dalším řešení Haratkova služebního zařazení. Ministerstvo obrany upozornilo, že se případem zabývá také z hlediska personálního řízení.

Ministr nařídil změnu postupů

Podle informací zveřejněných Ekonomickým deníkem Zůna rovněž vydal pokyn, aby podřízené armádní útvary neshromažďovaly informace o uživatelích sociálních sítí způsobem, který byl předmětem kritiky.

Smyslem tohoto opatření je vymezit hranice činnosti vojenských útvarů při práci s informacemi z veřejného prostoru.

Samotné monitorování veřejně dostupných informací přitom nemusí být nezákonné. Rozhodující je jeho účel, právní základ, rozsah a způsob nakládání s osobními údaji.

Kdo v kauze vystupuje?

Jaromír Zůna – současný ministr obrany, který požadoval personální opatření a změnu postupů.

Radek Haratek – velitel informačních a kybernetických sil, jehož další působení se stalo předmětem sporu.

Miroslav Hlaváč – náčelník Generálního štábu, který v říjnu veřejně potvrdil Haratkovu důvěru.

Karel Řehka – bývalý náčelník Generálního štábu, za jehož působení byla kauza vyšetřována.

Jana Černochová – bývalá ministryně obrany, v jejímž funkčním období se sporné aktivity odehrály.

Pavel Růžička – poslanec, který na případ upozornil a požadoval jeho prošetření.

Uvedení těchto osob v souvislosti s kauzou neznamená, že by byla prokázána jejich osobní trestní nebo kázeňská odpovědnost.

Co je potvrzeno a co zůstává sporné?

Potvrzeno je, že armáda realizovala projekty související s analýzou informačního prostředí, že jejich postupy vyvolaly podezření a že Vojenská policie případ prověřovala.

Potvrzen je také požadavek ministra Zůny na personální změnu ve vedení informačních a kybernetických sil.

Nebylo však prokázáno, že armáda v této kauze spáchala trestný čin spočívající v nezákonném sledování občanů.

Závažná otázka nadále spočívá v tom, zda byly jednotlivé postupy přiměřené, správně schválené a v souladu s pravidly pro činnost ozbrojených sil.

Závěr

Kauza ukazuje potřebu jasných pravidel pro činnost vojenských informačních a kybernetických útvarů v prostředí sociálních sítí.

Stát musí být schopen vyhodnocovat bezpečnostní hrozby, současně však musí chránit zákonná práva občanů a zajistit kontrolu nad zpracováváním jejich osobních údajů.

Český zpravodaj bude sledovat, zda budou zveřejněny konečné výsledky kázeňského posouzení a jak bude rozhodnuto o dalším působení generála Haratka.

Zdroje: Ekonomický deník, 15. října 2026; Deník N, 15.–16. října 2026; Hospodářské noviny a Seznam Zprávy, říjen 2026; vyjádření Vojenské policie k prověřování kauzy.