Němí mluví

Žralok, který nedokáže najít cestu domů. Bukangi se stal miláčkem celého Pusanu

JIŽNÍ KOREA / PUSAN – 13. října 2026

Na první pohled to vypadá jako neobvyklá atrakce. Uprostřed jihokorejského přístavního města Pusan se pod hladinou úzkého vodního kanálu pohybuje přibližně tři a půl metru dlouhý žralok. Lidé přicházejí s fotoaparáty, děti vyhlížejí jeho hřbetní ploutev a sociální sítě zaplavují videa. Za příběhem, který si získal srdce místních obyvatel, se však skrývá problém: zvíře pravděpodobně nedokáže najít cestu zpět do otevřeného moře.

Nečekaný návštěvník

Žraloka poprvé spatřili 18. září v umělém kanálu poblíž severního přístavu Pusanu.

Odborníci předpokládají, že jde o žraloka měděného, známého také jako bronze whaler. Tento druh běžně obývá pobřežní vody a může dorůstat značných rozměrů.

Nikdo přesně neví, proč se konkrétní jedinec dostal do úzké vodní cesty. Jednou z možností je, že následoval hejna ryb a postupně vplul mezi přístavní stavby.

Cestu dovnitř našel. Cesta ven se však ukázala být mnohem obtížnější.

Dostal jméno Bukangi

Obyvatelé města dali žralokovi jméno Bukangi, odvozené od korejského označení severního přístavu Bukhang.

Z nečekaného návštěvníka se rychle stala místní celebrita.

Podle jihokorejské agentury Yonhap navštívilo pobřežní park do 5. října přibližně 1,02 milionu lidí. Mnozí přišli pouze proto, aby na okamžik zahlédli jeho ploutev.

Město mu dokonce udělilo symbolickou roli čestného propagačního ambasadora.

Jenže zatímco návštěvníci odcházejí domů, Bukangi zůstává v kanálu.

Proč nemůže odplout?

Mořští biologové upozorňují, že umělé přístavní prostředí může narušovat přirozenou orientaci žraloků.

Tito predátoři využívají při pohybu vodní proudy, pachové stopy i citlivé smyslové orgány, které jim umožňují vnímat elektrické signály.

V úzkém kanálu obklopeném betonovými stěnami a technickou infrastrukturou se však proudění vody výrazně liší od otevřeného moře.

Žralok se proto může opakovaně vracet na stejná místa, aniž by rozpoznal správný směr.

Podle odborníků není správné předpokládat, že v přístavu zůstává dobrovolně.

Dva pokusy o záchranu

Jihokorejské úřady se rozhodly žralokovi pomoci.

První záchranná akce proběhla 29. září. Pobřežní stráž nasadila několik plavidel, která pomocí proudů vody zkoušela zvíře navést k otevřenému moři.

Bukangi se však vodním proudům vyhýbal a opakovaně se vracel do kanálu.

Druhý pokus následoval 2. října. Záchranáři použili přibližně padesát metrů dlouhou síť, kterou chtěli žraloka postupně nasměrovat k ústí kanálu.

Ani tentokrát se akce nepodařila. Síť se zachytávala o dno a pokračování zásahu by mohlo zvíře ohrozit.

Podle zprávy agentury Yonhap se žralok následující den znovu vrátil hlouběji do vodní cesty.

Čas může hrát proti němu

Přestože podle dostupných veterinárních pozorování nevykazoval Bukangi k 6. říjnu závažné zdravotní problémy, odborníci upozorňují na rizika dlouhodobého pobytu v omezeném prostoru.

Není jisté, zda žralok v kanálu přijímá dostatek potravy. Jeho kondici mohou postupně ovlivnit také změny teploty vody a stres z okolního prostředí.

Právě proto je návrat do otevřeného moře důležitější než zájem návštěvníků.

Příběh, který připomíná odpovědnost člověka

Bukangi se stal symbolem nečekaného setkání člověka s divokou přírodou.

Jeho příběh ukazuje, že i mohutný mořský predátor může být v prostředí vytvořeném člověkem zranitelný.

Záchranáři se snaží najít postup, který by jej bezpečně navedl do přirozeného prostředí. Poslední spolehlivě doložené zprávy ze 6. října potvrzovaly, že se žralok stále nacházel v kanálu a jeho zdravotní stav byl průběžně sledován.

Zda se Bukangimu do 13. října podařilo odplout, zatím nelze z dostupných ověřených informací jednoznačně potvrdit.

Ať už jeho příběh skončí jakkoli, připomíná jednoduchou věc: divoká zvířata nepotřebují být lidskou atrakcí. Potřebují především bezpečný prostor k životu.

Zdroje: Reuters (30. září a 2. října 2026), Associated Press, Yonhap News Agency (3. a 6. října 2026), Korea JoongAng Daily (1. října 2026).

Redakční poznámka: Aktuální pobyt a zdravotní stav žraloka k 13. říjnu nebylo možné nezávisle potvrdit. Článek proto rozlišuje poslední doložené informace a dosud neověřený další vývoj.

Copyright © 2026 Český zpravodaj.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *