Válka na Ukrajině

ZELENSKYJ VARUJE PŘED TRUMPOVOU DOHODOU S RUSKEM: NECHCEME NOVOU JALTU

ZAHRANIČÍ / USA / UKRAJINA / NATO

7. listopadu 2026 | Rozhovor z 6. listopadu

KYJEV / WASHINGTON – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před možnými důsledky širší bezpečnostní dohody, kterou americký prezident Donald Trump naznačil po jednání s ruským představitelem Kirillem Dmitrijevem. V pátečním rozhovoru pro americkou stanici CNN uvedl, že nová evropská bezpečnostní architektura by mohla být nebezpečná, pokud by se o ní jednalo bez respektování suverenity evropských zemí. Zelenskyj současně odmítl představu nové Jalty, tedy uspořádání, v němž by velmoci rozhodovaly o budoucnosti ostatních států.

Trump hovoří o dohodě přesahující Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump 5. listopadu po setkání s ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem oznámil, že Spojené státy usilují o rozsáhlou dohodu.

Podle Trumpa by se nemusela týkat pouze ukončení války na Ukrajině, ale potenciálně celé Evropy.

Podrobnosti takového uspořádání však prezident nezveřejnil.

Jeho spolupracovník Jared Kushner následně uvedl, že cílem širší evropské bezpečnostní architektury má být omezení rizika dalších konfliktů, větší předvídatelnost a zohlednění bezpečnostních obav jednotlivých stran.

Není však známo, jaké konkrétní závazky by dohoda obsahovala, jak by se vztahovala k NATO nebo kdo by ji měl podepsat.

Zelenskyj: Může to být nebezpečné

V rozhovoru s moderátorem CNN Jakem Tapperem Zelenskyj připustil, že o připravovaných amerických úvahách nemá dostatek informací.

Zároveň upozornil, že Rusko podle jeho hodnocení dosud neprojevilo dostatečnou ochotu ukončit válku, přesto se hovoří o novém bezpečnostním systému pro celý kontinent.

Ukrajinský prezident považuje takový postup za rizikový.

Podle něj by mělo být nejprve dosaženo pokroku při ukončování války a teprve poté by měly následovat konkrétní bezpečnostní záruky.

„Nechceme Jaltu 2“

Zelenskyj při rozhovoru použil historické přirovnání k jaltské konferenci z února 1945.

Na tehdejším jednání se setkali představitelé Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu, aby řešili poválečné uspořádání Evropy.

Pojem „Jalta 2“ dnes v politických debatách vyjadřuje obavu, že by se velmoci mohly dohodnout na novém rozdělení sfér vlivu bez rovnoprávné účasti dotčených zemí.

Zelenskyj tak dal najevo, že Ukrajina odmítá bezpečnostní uspořádání, které by omezovalo její samostatné rozhodování nebo umožnilo Rusku určovat budoucnost sousedních států.

Jeho přirovnání představuje politické varování. Neznamená, že Spojené státy a Rusko již uzavřely dohodu o rozdělení Evropy.

Riziko podle Kyjeva přesahuje ukrajinské hranice

Ukrajinský prezident zdůraznil, že otázka nové evropské bezpečnostní architektury se netýká pouze jeho země.

Ukrajina není členem NATO ani Evropské unie, přesto je její bezpečnost úzce propojena se stabilitou celého evropského prostoru.

Zelenskyj upozornil, že případné změny pravidel evropské bezpečnosti by mohly mít závažné důsledky také pro členské státy EU.

Za zásadní označil respektování svrchovanosti a územní celistvosti každého státu.

Evropa chce být u jednacího stolu

Podobné obavy zaznívají také z evropských institucí.

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová 6. listopadu ve Varšavě zdůraznila, že evropská bezpečnost již stojí na existujících institucích, zejména NATO a Evropské unii.

Odmítla představu, že by Rusko mohlo mít právo veta nad bezpečnostním směřováním evropských zemí.

Současně požadovala, aby Evropská unie byla zapojena do jednání o případné mírové dohodě.

Její stanovisko proto nelze vykládat jako odmítnutí diplomacie. Jde především o požadavek, aby se o evropské bezpečnosti nerozhodovalo bez Evropy.

Washington připravuje další jednání

Zelenskyj uvedl, že se o amerických úvahách dozvěděl také při telefonickém jednání se zvláštními americkými představiteli Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.

Rozhovor se týkal příprav dalších diplomatických kontaktů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy.

Třístranná jednání se podle tehdejších oznámení plánují na 10. a 11. listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Očekává se diskuse o ukončení války, bezpečnostních zárukách a dalších opatřeních, která by mohla přispět k dlouhodobému míru.

Samotné oznámení termínu však nezaručuje dosažení dohody.

Co říká Rusko?

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 6. listopadu uvedl, že Moskva dosud neobdržela konkrétní evropské návrhy týkající se bezpečnostních záruk.

Současně připustil, že širší otázky evropské bezpečnosti nebude možné dlouhodobě řešit bez účasti evropských představitelů.

Ruské vedení nicméně nadále prosazuje vlastní bezpečnostní požadavky, které se v zásadních bodech rozcházejí s ukrajinskými postoji.

Především jde o budoucí vztah Ukrajiny k NATO, její obranné kapacity a kontrolu nad okupovanými územími.

Co je potvrzeno a co představuje politickou interpretaci?

Potvrzené skutečnosti: Donald Trump veřejně naznačil možnost širší bezpečnostní dohody zahrnující Evropu. Zelenskyj v rozhovoru pro CNN uvedl, že takový návrh může být nebezpečný, a odmítl představu „Jalty 2“. Američtí a evropští představitelé současně pokračují v diplomatických konzultacích.

Zelenského politické hodnocení: Prezident považuje diskusi o nové bezpečnostní architektuře před ukončením války za rizikovou. Obává se možného oslabení suverenity evropských zemí.

Americké stanovisko: Trumpova administrativa prezentuje širší bezpečnostní uspořádání jako možný nástroj dlouhodobé stability. Jeho konkrétní podoba však nebyla zveřejněna.

Nepotvrzené tvrzení: Není doloženo, že Washington a Moskva již uzavřely závaznou dohodu o rozdělení Evropy, změně hranic nebo omezení pravomocí NATO.

Závěr

Rozdílné postoje Washingtonu, Kyjeva a evropských představitelů ukazují, že spor se netýká pouze samotného ukončení války na Ukrajině.

Ve hře je také otázka, kdo bude rozhodovat o budoucích bezpečnostních pravidlech evropského kontinentu.

Zelenskyj požaduje, aby případná dohoda respektovala suverenitu jednotlivých států a aby jednání o širším bezpečnostním uspořádání nepředcházela skutečnému řešení války.

Zda americká iniciativa povede k nové dohodě, nebo zůstane pouze diplomatickým návrhem, zatím není jasné.

Zdroje: CNN, rozhovor Jakea Tappera s Volodymyrem Zelenským ze 6. listopadu 2026; Associated Press; Reuters; The New Voice of Ukraine; RBC-Ukraine. Stav informací k 7. listopadu 2026.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.