Válka na Ukrajině

Zelenskyj nebyl na jednání v Abú Dhabí. O budoucnosti Ukrajiny jednaly delegace, reparace zůstávají otevřenou otázkou

V Abú Dhabí skončila dvoudenní mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin se jich osobně nezúčastnili. Rozhovory přinesly předběžnou dohodu o rozsáhlé výměně zajatců, nikoli však zásadní průlom v územních sporech. Diskutovalo se také o poválečné obnově Ukrajiny, ale konkrétní dohoda o reparacích oznámena nebyla.

ABÚ DHABÍ / DUBLIN – 12. listopadu 2026

Ve Spojených arabských emirátech skončila 11. listopadu dvoudenní jednání zaměřená na možnosti ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Za jednacím stolem se sešli představitelé obou válčících zemí a Spojených států amerických.

Pozornost vzbudila také nepřítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jednání se osobně nezúčastnil ani ruský prezident Vladimir Putin.

Obě země vyslaly své pověřené vyjednávací týmy, které měly projednat humanitární, bezpečnostní a politické otázky.

Kdo zastupoval Ukrajinu a Rusko?

Ukrajinskou delegaci vedl Rustem Umerov, šéf ukrajinské zahraniční rozvědky. Jejími dalšími členy byli mimo jiné Kyrylo Budanov, David Arachamija a další představitelé ukrajinských bezpečnostních a politických institucí.

Ruskou delegaci vedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij.

Spojené státy zastupovali především zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner.

Jednání tak probíhala na vysoké diplomatické úrovni, přestože se jich přímo neúčastnily hlavy obou válčících států.

Kde byl Zelenskyj?

Ukrajinský prezident nebyl během rozhovorů v Abú Dhabí přítomen. Podle agentury Reuters však 11. listopadu vystoupil před novináři v irském Dublinu, kde hovořil o probíhajících mírových snahách.

Zelenskyj zároveň dostával informace od ukrajinské delegace a veřejně komentoval průběh rozhovorů.

Z dostupných informací proto nevyplývá, že by se prezident skrýval nebo se záměrně vyhýbal diplomatickému procesu.

Američtí vyjednavači oznámili plán samostatných jednání s Vladimirem Putinem v Moskvě a následně s Volodymyrem Zelenským v Irsku.

Hlavní výsledek: připravovaná výměna zajatců

Nejkonkrétnějším výsledkem dvoudenních rozhovorů byla předběžná dohoda o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

Americký vyjednavač Jared Kushner uvedl, že by mohlo jít o jednu z největších humanitárních výměn během dosavadního konfliktu.

Přesné počty měly být ještě upřesněny. V době ukončení jednání nebylo potvrzeno, že již k samotné výměně došlo.

Obě delegace označily pokračování diplomatického procesu za možné, přestože mezi jejich postoji zůstávají zásadní rozdíly.

Územní otázky dál brání dohodě

Největší překážkou zůstává spor o ukrajinská území okupovaná Ruskem.

Moskva trvá na svých územních požadavcích, zatímco Kyjev odmítá přistoupit na podmínky, které by znamenaly vzdání se dalších částí ukrajinského území.

Diskutovalo se také o bezpečnostních zárukách, možném omezení útoků a budoucí podobě evropského bezpečnostního uspořádání.

K dohodě o příměří ani konečném mírovém uspořádání však rozhovory nevedly.

Poválečná obnova ano. Dohoda o reparacích zatím ne

Součástí širších rozhovorů byla podle ukrajinské delegace také poválečná obnova země.

Téma je zásadní vzhledem k rozsahu škod způsobených válkou, poškození energetické infrastruktury, obytných budov i hospodářství.

Poválečná obnova a válečné reparace však nejsou totožné pojmy.

Obnova zahrnuje financování oprav, investic a hospodářského zotavení. Reparace představují náhradu škod, kterou by měl podle příslušného právního a politického uspořádání poskytnout odpovědný stát.

Z veřejně oznámených výsledků jednání v Abú Dhabí nevyplývá, že by Rusko přijalo konkrétní závazek k zaplacení reparací nebo že by byla stanovena jejich konečná výše.

Otázka, kdo a jak zaplatí poválečnou obnovu Ukrajiny, tak zůstává otevřená.

Evropské státy požadují místo u jednacího stolu

Další spornou otázkou byla účast evropských představitelů.

Zástupci evropských zemí a NATO jednali odděleně s americkou a ukrajinskou stranou. Ruská delegace se s nimi podle agentury Reuters odmítla setkat.

Ukrajinská strana zdůraznila, že budoucí jednání musí zahrnovat také evropské partnery.

Výsledná bezpečnostní a finanční ujednání totiž mohou mít přímé důsledky nejen pro Ukrajinu, ale také pro evropské státy.

Co bude následovat?

Američtí vyjednavači mají pokračovat v samostatných rozhovorech s představiteli Ruska a Ukrajiny.

Otevřené zůstávají především otázky územního uspořádání, bezpečnostních záruk, příměří, financování obnovy a případných reparací.

Dvoudenní jednání v Abú Dhabí ukázala, že diplomatické kontakty pokračují, ale k definitivnímu ukončení války zatím nevedly.

Nepřítomnost obou prezidentů na samotných rozhovorech neznamená jejich vyloučení z rozhodovacího procesu. Zásadní politická rozhodnutí budou vyžadovat další jednání a souhlas příslušných představitelů.

Český zpravodaj bude sledovat, zda navazující diplomatická jednání přinesou konkrétní dohodu o příměří, výměně zajatců a financování poválečné obnovy.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.