Domácí

Zaměstnanci ČT a Českého rozhlasu chystají stávku. Na 3. listopadu jsou svolána také veřejná shromáždění

PRAHA – Spor o budoucí financování České televize a Českého rozhlasu vyvolal protestní akce zaměstnanců veřejnoprávních médií. Iniciativa Veřejnoprávně oznámila na úterý 3. listopadu 2026 celodenní stávku a zároveň vyzvala veřejnost k účasti na shromážděních v Praze, Brně a Ostravě. Protest souvisí s plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu.

Stávka i veřejná shromáždění

Podle oznámení zaměstnanecké iniciativy Veřejnoprávně má stávka proběhnout 3. listopadu. Organizátoři současně zvou veřejnost na shromáždění na podporu České televize a Českého rozhlasu.

Na zveřejněném propagačním materiálu je uveden začátek v 16:36 a tři města – Praha, Brno a Ostrava.

Přesná místa konání je vhodné ověřit podle aktuálních pokynů organizátorů.

Stávka zaměstnanců a veřejná shromáždění představují dvě odlišné formy protestu. Účast na demonstraci sama o sobě neznamená účast na zaměstnanecké stávce.

Proč zaměstnanci protestují?

Hlavním důvodem je připravovaná změna systému financování veřejnoprávních médií.

Česká televize a Český rozhlas jsou v současnosti financovány především prostřednictvím zákonem stanovených televizních a rozhlasových poplatků.

Vláda prosazuje jejich zrušení a nahrazení prostředky ze státního rozpočtu.

Odpůrci této změny upozorňují, že přímá závislost na státním rozpočtu by mohla zvýšit politický tlak na vedení a redakční nezávislost obou institucí.

Podle jejich argumentace současný systém vytváří určitou finanční nezávislost na každoročním rozhodování vlády.

Vláda prosazuje jiný model financování

Zastánci změny naopak upozorňují, že povinné poplatky představují finanční zatížení domácností a podnikatelů.

Financování ze státního rozpočtu podle nich nemusí automaticky znamenat omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Rozhodující by byla konkrétní zákonná pravidla, zejména způsob určování rozpočtu, jeho dlouhodobá předvídatelnost a ochrana před účelovými politickými zásahy.

Samotná změna zdroje financování proto ještě neříká, zda by nový systém poskytoval vyšší, nebo nižší míru nezávislosti.

Jsou veřejnoprávní média bez kontroly?

Na sociálních sítích se v souvislosti s protesty objevují tvrzení, že Česká televize a Český rozhlas dosud hospodaří s penězi občanů bez kontroly.

Takové tvrzení není přesné.

Hospodaření obou institucí podléhá zákonným pravidlům, veřejné kontrole prostřednictvím příslušných rad, činnosti dozorčích komisí a auditorskému ověřování.

To však neznamená, že současný kontrolní systém nelze rozšířit nebo změnit.

Samostatnou otázkou je rozsah pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a případné posílení kontroly hospodaření veřejnoprávních médií.

Kontrola hospodaření a způsob financování jsou dvě související, ale odlišné otázky. Změnu kontrolních pravomocí lze legislativně řešit i bez úplného zrušení poplatků.

Protest vyvolává rozdílné reakce

Oznámení stávky a veřejných shromáždění vyvolalo na sociálních sítích podporu i kritiku.

Část veřejnosti považuje protest za legitimní obranu nezávislosti médií veřejné služby.

Jiní upozorňují, že veřejnoprávní instituce musí podléhat důsledné kontrole a že současný systém financování není jedinou možnou variantou.

Objevují se také kritická srovnání s protesty zaměstnanců jiných odvětví, například hornictví a průmyslu.

Taková srovnání vyjadřují společenské a politické postoje jejich autorů, sama o sobě však nevypovídají o oprávněnosti současných protestů.

Rozhodující bude podoba zákona

Další vývoj bude záviset především na konkrétní podobě legislativního návrhu a na tom, jak by nový systém zajišťoval stabilitu financování, transparentnost hospodaření a redakční nezávislost.

Pro veřejnost je podstatné také to, zda by případná změna skutečně přinesla finanční úlevu domácnostem, nebo by se náklady pouze přesunuly do státního rozpočtu.

Připravovaná stávka a shromáždění tak otevírají širší diskusi o tom, kdo má veřejnoprávní média financovat, kdo má kontrolovat jejich hospodaření a jak zajistit jejich nezávislost.

Český zpravodaj bude sledovat další vývoj a konkrétní podobu navrhovaných změn.

Zdroje: Oznámení iniciativy Veřejnoprávně ze dne 23. října 2026, veřejně zveřejněná pozvánka na shromáždění, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Po odeslání komentáře vám pošleme potvrzovací odkaz na uvedený e-mail. Až po potvrzení může být komentář zveřejněn.