Witkoff míří za Putinem do Petrohradu. Trump tlačí na Ukrajinu, jednání předcházela schůzka v Oslu
WASHINGTON / OSLO / PETROHRAD – 21. října 2026
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff má ve středu 21. října jednat v Petrohradu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka navazuje na úterní diplomatická jednání v norském Oslu, kterých se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Na dálku se připojil také americký vyjednavač Jared Kushner. Washington se snaží obnovit jednání o ukončení války, zatímco prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kyjev. Zda rozhovory povedou ke konkrétní dohodě, zůstává otevřené.
Z Osla přímo k Putinovi
Jednání v Oslu se uskutečnilo v úterý 20. října na žádost ukrajinské strany.
Norsko oficiálně potvrdilo účast Steva Witkoffa i Jareda Kushnera. Zatímco Witkoff přicestoval osobně, Kushner se zapojil prostřednictvím videokonference.
Hlavním tématem byly možnosti diplomatického řešení války, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, územní otázky a budoucí uspořádání evropské bezpečnosti.
Podle norského premiéra Støra mají rozhovory pomoci vrátit diplomatické úsilí na konstruktivnější cestu.
Witkoff má nyní v Petrohradu představit ruské straně návrhy projednané s ukrajinskými a evropskými představiteli.
Trump zvyšuje tlak na Zelenského
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyzýval Ukrajinu k uzavření dohody s Ruskem.
Ve veřejných vyjádřeních zdůrazňoval ruskou vojenskou převahu a kritizoval Zelenského přístup k vyjednávání.
Současně Washington podniká kroky ke zmírnění některých ekonomických omezení týkajících se ruských energetických produktů.
Tyto kroky vyvolávají obavy, že americká administrativa může upřednostnit rychlé diplomatické urovnání před požadavky Kyjeva na bezpečnostní záruky a územní celistvost.
Nelze však tvrdit, že Spojené státy již uzavřely s Ruskem dohodu na úkor Ukrajiny. Taková dohoda nebyla veřejně potvrzena.
Ukrajina odmítá jednání o své budoucnosti bez vlastní účasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nadále požaduje, aby se jeho země účastnila všech zásadních jednání o ukončení války.
Podobné stanovisko zdůraznil také norský premiér Støre.
Kyjev současně upozorňuje, že případná mírová dohoda musí obsahovat důvěryhodné bezpečnostní záruky, které by snížily riziko dalšího ruského útoku.
Jedním z diskutovaných návrhů je omezení útoků na energetickou infrastrukturu.
Zelenskyj podle zahraničních médií připustil možnost zastavení ukrajinských úderů proti ruským rafineriím za předpokladu, že Moskva ukončí útoky na ukrajinskou energetiku.
Dosud však nebyla oznámena závazná dohoda o takovém příměří.
Ve hře je také propuštění amerického občana
Dalším tématem rozhovorů s Putinem může být osud amerického občana Stephena Hubbarda.
Čtyřiasedmdesátiletý bývalý učitel byl v Rusku odsouzen k téměř sedmi letům odnětí svobody na základě obvinění z účasti na bojových operacích na ukrajinské straně.
Jeho rodina obvinění zpochybňuje a americké ministerstvo zahraničí jej označuje za neoprávněně zadržovaného.
Trump 20. října potvrdil, že o Hubbardově případu s Putinem jednal, a naznačil možnost dalšího vývoje.
Případné propuštění by pro Bílý dům znamenalo konkrétní diplomatický výsledek, samo o sobě by však neznamenalo průlom v jednáních o ukončení války.
Může dojít i na širší jednání světových mocností
V diplomatických úvahách se objevuje také možnost budoucího setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Podle zahraničních médií by se taková schůzka mohla uskutečnit v souvislosti s listopadovým summitem APEC v Číně.
Vedle války na Ukrajině by se případná jednání mohla týkat širších bezpečnostních otázek včetně kontroly zbrojení.
Uspořádání trojstranného summitu však dosud není potvrzeno.
Zelenskyj již dal najevo, že jednání o budoucnosti Ukrajiny bez ukrajinské účasti by byla nepřijatelná.
Americká podpora zůstává pro Kyjev zásadní
Jedním z nejcitlivějších bodů současných vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem je vojenská a zpravodajská pomoc.
Ukrajina je závislá zejména na dodávkách protivzdušné obrany a včasných informacích o ruských raketových útocích.
Zelenskyj oznámil obnovení amerického sdílení některých zpravodajských informací, které bylo v předchozím období omezeno.
Nadále však přetrvávají spory o rozsah vojenské podpory a dodávky potřebné techniky.
Právě otázka bezpečnostních záruk může být jednou z hlavních překážek případné mírové dohody.
Co je potvrzené a co zůstává otevřené
Potvrzena jsou úterní jednání v Oslu, plánovaná cesta Witkoffa do Petrohradu i americké úsilí o propuštění Stephena Hubbarda.
Nejasné zůstává, zda Putin přijme některý z nových návrhů, zda dojde k posunu v územních otázkách a jaké bezpečnostní závazky budou Spojené státy ochotny Ukrajině nabídnout.
Stejně tak nebylo doloženo, že by Washington již uzavřel s Moskvou tajnou dohodu o budoucím uspořádání Ukrajiny.
Závěr
Witkoffova cesta do Petrohradu představuje další významný pokus o obnovení přímých rozhovorů mezi Washingtonem a Moskvou.
Předcházející jednání v Oslu ukázalo snahu zapojit do diplomatického procesu také Ukrajinu a evropské státy.
Výsledky petrohradské schůzky mohou naznačit, zda se mírová jednání skutečně posouvají, nebo zda nadále přetrvávají zásadní rozpory mezi požadavky Moskvy a Kyjeva.
Český zpravodaj | Nezávislé zahraniční zpravodajství
Zdroje: Úřad norského premiéra, 20. října 2026; Reuters, 20. října 2026; Financial Times, Axios, Deutschlandfunk a ZDF, 20.–21. října 2026.
