Vláda chce mimořádně zdanit rafinerie. Stát očekává miliardy, průmysl varuje před zdražením paliv

DOMÁCÍ / EKONOMIKA – 13. října 2026

Česká vláda prosazuje zavedení nové mimořádné daně pro rafinérský průmysl. Opatření má podle ministerstva financí reagovat na prudký růst marží při zpracování ropy, který souvisí s napětím na světových energetických trzích. Státní rozpočet by díky nové dani mohl v roce 2026 získat přibližně 5,5 až 9 miliard korun.

Návrh však vyvolává odpor průmyslových podniků. Společnost Orlen Unipetrol, která provozuje obě české rafinerie, varuje před negativními dopady na investice a stabilitu trhu s pohonnými hmotami.

Poslanecká sněmovna má návrh začít projednávat v úterý 13. října 2026. Zákon dosud nebyl schválen.

Vláda chce zdanit mimořádný růst marží

Kabinet premiéra Andreje Babiše schválil návrh ministerstva financí 21. září 2026.

Nová daň má platit pro zdaňovací období let 2026 a 2027. Její sazba má dosahovat 50 procent z nárůstu hrubé rafinérské marže ve srovnání s rokem 2025.

Nejde tedy o padesátiprocentní daň z celkového obratu rafinerií ani o přímé zdanění každého prodaného litru benzinu nebo nafty.

Rafinérská marže představuje zjednodušeně rozdíl mezi hodnotou vyrobených ropných produktů a náklady na surovou ropu potřebnou k jejich výrobě.

Ministerstvo financí argumentuje tím, že ceny hotových paliv, zejména motorové nafty, v některých obdobích rostly výrazně rychleji než ceny samotné ropy.

Právě tento rozdíl podle vlády umožnil rafinérskému sektoru dosahovat mimořádných marží.

Kolik peněz chce stát vybrat?

Podle ministerstva financí by nová daň mohla za rok 2026 přinést přibližně 5,5 miliardy korun. Další odhady zveřejněné v souvislosti s projednáváním návrhu připouštějí výnos až devět miliard korun.

Jde však pouze o předpoklady, nikoliv o již vybrané peníze.

Skutečný výnos bude záviset na vývoji rafinérských marží, hospodářských výsledcích dotčených společností a konečné podobě zákona.

Vláda chce získané prostředky využít ke kompenzaci výdajů spojených s růstem cen energií a pohonných hmot.

Ministerstvo financí připomíná, že samotné snížení spotřební daně z motorové nafty již podle jeho údajů způsobilo veřejným rozpočtům výpadek přibližně 3,7 miliardy korun.

Daň se fakticky dotkne jediné společnosti

Zákon má dopadat na ekonomicky významné zpracovatele ropy.

Podmínkou bude dosažení celkových ročních příjmů alespoň dvou miliard korun a současně příjmů z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun.

V České republice fungují dvě velké rafinerie, v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

Obě provozuje společnost Orlen Unipetrol, která patří do polské skupiny Orlen.

Ministerstvo financí proto očekává, že nová daň bude v praxi dopadat především na jediného poplatníka.

Právě takto úzké zaměření vyvolává otázky ohledně dopadů na konkurenci a budoucí investice.

Orlen Unipetrol varuje před omezením investic

Společnost Orlen Unipetrol upozorňuje, že zavedení nové sektorové daně může negativně ovlivnit další rozvoj českých rafinerií.

Podle firmy opatření ohrožuje investice a může narušit stabilitu tuzemského trhu s pohonnými hmotami.

Proti návrhu se postavil také Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

V otevřeném dopisu premiérovi Andreji Babišovi vyzval vládu, aby od plánovaného zdanění ustoupila, případně alespoň zmírnila jeho parametry.

Zástupci průmyslu upozorňují zejména na možné oslabení konkurenceschopnosti českého rafinérského sektoru.

Jejich obavy se týkají také právní předvídatelnosti podnikatelského prostředí a možných dopadů na dlouhodobé investiční projekty.

Ministryně Schillerová obavy odmítá

Ministryně financí Alena Schillerová naopak tvrdí, že vláda nechce zdaňovat běžné podnikání ani vytvářet tlak na růst cen pohonných hmot.

Podle jejího vysvětlení má být předmětem zdanění pouze mimořádná část marže vzniklá v důsledku situace na světových trzích.

Ministerstvo argumentuje také tím, že polovina mimořádného nárůstu marže zůstane samotné společnosti.

Daň má být navíc daňově uznatelným nákladem.

Vláda je přesvědčena, že takto nastavené opatření nebude mít likvidační charakter.

Zda se tyto předpoklady naplní, však bude možné posoudit až podle konečné podoby zákona a skutečného chování trhu.

Opozice není v hodnocení jednotná

Výhrady k návrhu mají také opoziční občanští demokraté.

Podle jejich představitelů existuje riziko, že rafinerie budou usilovat o kompenzaci vyšších daňových nákladů prostřednictvím cen svých výrobků.

Opoziční hnutí STAN naopak samotný princip mimořádného zdanění rafinerií zásadně neodmítá.

Jeho představitelé však upozorňují, že je nutné zajistit skutečný přínos opatření pro státní rozpočet.

Politická debata se tak soustředí nejen na spravedlnost mimořádného zdanění, ale také na jeho hospodářské důsledky.

Sporné je také zdanění roku 2026

Jednou z právně citlivých otázek je skutečnost, že zákon má dopadat již na hospodářské výsledky roku 2026, přestože byl předložen až v jeho průběhu.

Ministerstvo financí tento postup obhajuje mimořádnou situací na energetických trzích.

Podle ministerstva nejde o nepřípustnou zpětnou účinnost zákona, protože daňová povinnost má vzniknout až po nabytí jeho účinnosti.

Takové právní hodnocení je však stanoviskem předkladatele.

Konečné posouzení případného sporu o ústavnost by příslušelo soudům.

Zdraží kvůli nové dani benzin a nafta?

Dopad mimořádného zdanění na ceny pohonných hmot zatím nelze spolehlivě předpovědět.

Vláda tvrdí, že rafinerie nemohou své prodejní ceny libovolně zvyšovat, protože by se vystavily konkurenci zahraničních dodavatelů.

Vyšší prodejní ceny by navíc mohly zvýšit samotný základ mimořádné daně.

Průmysl naopak upozorňuje, že dodatečné zdanění může omezit prostředky na investice a zhoršit ekonomiku tuzemské výroby.

Výsledné ceny na čerpacích stanicích přitom ovlivňují také světové ceny ropy a hotových paliv, kurz koruny, spotřební daň, DPH a obchodní marže.

Zavedení nové daně proto samo o sobě neznamená ani jisté zdražení, ani zaručené zlevnění pohonných hmot.

Rozhodovat bude Poslanecká sněmovna

Vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 22. září 2026.

Na úterý 13. října je plánováno jeho úvodní projednání.

Zda poslanci návrh skutečně projednají, v jaké podobě postoupí do dalších čtení a zda bude nakonec přijat, zatím není rozhodnuto.

Pro Českou republiku jde o významné hospodářské rozhodnutí. Vláda očekává miliardové příjmy, zatímco průmysl varuje před oslabením domácího zpracování ropy.

Redakční závěr

Mimořádná daň pro rafinerie je zatím pouze legislativním návrhem. Její sazba má činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025 a má se vztahovat na roky 2026 a 2027.

Očekávaný výnos 5,5 až 9 miliard korun představuje vládní odhad, nikoliv potvrzený příjem státu.

Stanoviska vlády, společnosti Orlen Unipetrol a Svazu průmyslu a dopravy se zásadně liší zejména v hodnocení možných dopadů na investice a ceny pohonných hmot.

Zdroje a ověření:

• Ministerstvo financí ČR, tisková zpráva z 21. září 2026.
• Reuters, 21. září 2026.
• ČTK / České noviny, 13. října 2026.
• Česká televize / ČT24, 13. října 2026.
• Svaz průmyslu a dopravy ČR, stanovisko k mimořádné dani.
• Legislativní monitor návrhu novely zákona o daních z příjmů.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.