V4 žádá Brusel o pomoc s drahou elektřinou. Havlíček připustil cenové stropy, otázkou zůstává financování

BRATISLAVA / PRAHA – 21. října 2026 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko požadují po Evropské unii větší prostor pro podporu průmyslových podniků, které čelí vysokým cenám energií. Ministři zemí Visegrádské skupiny se na společném postupu shodli během pondělního jednání v Bratislavě. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček navíc připustil, že v případě dalšího růstu cen elektřiny by vláda mohla zasáhnout cenovými stropy. Zatím však není rozhodnuto, zda Brusel požadované výjimky umožní ani kolik by případná česká opatření stála.

Čtyři státy chtějí změnit pravidla evropské pomoci

Ministři energetiky a hospodářství zemí V4 jednali 19. října v Bratislavě s evropským komisařem pro energetiku a bydlení Danem Jørgensenem.

Jedním z hlavních témat byly náklady na energie a jejich dopad na konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková po jednání oznámila, že země V4 žádají dočasnou výjimku, která by jim umožnila využívat některé evropské prostředky přímo na pomoc podnikům s vysokými cenami energií.

Podle českého ministra Karla Havlíčka by se mohlo jednat například o peníze z kohezních fondů nebo Modernizačního fondu.

Dosavadní pravidla těchto nástrojů jsou zaměřena především na vymezené investice, modernizaci, energetickou transformaci a rozvojové projekty. Navrhovaná změna by mohla umožnit širší využití části prostředků také na dočasnou cenovou podporu.

Konkrétní podoba výjimky, rozsah použitelných peněz a podmínky případné pomoci však zatím nebyly schváleny.

Proč průmysl požaduje levnější elektřinu

Vysoké ceny energií představují výraznou nákladovou položku zejména pro hutnictví, chemický průmysl, sklárny a další energeticky náročné provozy.

Tyto podniky soutěží nejen s výrobci v ostatních evropských zemích, ale také s konkurenty ve Spojených státech a Asii.

Zástupci zemí V4 upozorňují, že dlouhodobě drahá energie může oslabovat evropskou výrobu, omezovat investice a zvyšovat tlak na přesouvání produkce do zahraničí.

Slovenská ministryně Saková označila cenovou dostupnost ropy, plynu a elektřiny za důležitou podmínku zachování konkurenceschopnosti.

Polský ministr energetiky Miłosz Motyka varoval před situací, kdy by Evropa stále více závisela na dovozu průmyslových výrobků ze zahraničí.

Havlíček nevylučuje zastropování cen

Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po jednání představil také možnost dalších domácích zásahů do cen elektřiny.

Pokud by ceny na energetických trzích dále rostly, stát by podle něj mohl stanovit maximální cenu u výrobců, doplnit ji stropem u obchodníků nebo dále snížit regulovanou část ceny.

Ministr současně upozornil, že Česká republika nechce mít výrazně vyšší ceny elektřiny než sousední země.

V tuto chvíli však nejde o přijaté vládní opatření.

Nebyly zveřejněny konkrétní cenové limity, okruh příjemců ani rozpočtový odhad případné kompenzace.

Bez těchto údajů nelze odpovědně určit, kolik by nové zastropování stálo veřejné finance nebo jak výrazně by snížilo účty domácností a podniků.

Stát již převzal náklady na podporované zdroje

Česká vláda v září rozhodla, že stát bude také v roce 2027 hradit poplatky na podporované zdroje energie, které by jinak zatěžovaly odběratele elektřiny.

Opatření má snížit přímé náklady domácností a firem.

Současně však znamená, že příslušné výdaje ponese státní rozpočet.

Ve veřejné debatě se objevuje částka přesahující 41 miliard korun. Pro přesné vyčíslení nákladů roku 2027 je ale nutné vycházet z příslušné rozpočtové položky a aktuálního znění návrhu rozpočtu. Konkrétní částku 41,284 miliardy korun se nepodařilo jednoznačně ověřit jako schválený výdaj na rok 2027.

Případné další zastropování cen elektřiny by představovalo samostatný zásah, jehož finanční dopady dosud nebyly vyčísleny.

Evropské fondy: pomoc dnes, nebo investice do budoucna?

Požadavek zemí V4 otevírá otázku, jak mají být evropské prostředky využívány.

Kohezní fondy podporují hospodářský rozvoj, infrastrukturu a další schválené programy. Modernizační fond je určen zejména na modernizaci energetiky, snižování emisí a související investice.

Jejich využití na dočasné snížení cen energií by mohlo průmyslovým podnikům přinést okamžitou úlevu.

Současně by však podle konkrétního nastavení mohlo omezit objem peněz dostupných na dlouhodobé investice, pokud by nešlo o dodatečné financování.

Podstatné proto bude, zda případná evropská výjimka umožní přesun již přidělených prostředků, nebo vytvoří nový způsob financování.

Rozdíl je zásadní. První možnost by mohla znamenat méně peněz pro některé investiční projekty, druhá by vyžadovala zajištění dalších zdrojů.

Ani jedna varianta zatím není definitivně rozhodnuta.

Evropská komise zdůrazňuje energetickou nezávislost

Eurokomisař Dan Jørgensen na jednání upozornil, že Evropská unie musí omezovat svou závislost na nestabilních světových energetických trzích.

Podle něj se Evropa od roku 2022 posunula ve snižování závislosti na ruských energetických dodávkách, stále je však vystavena cenovým výkyvům na globálních trzích.

Evropská komise proto vedle krátkodobé pomoci zdůrazňuje potřebu dlouhodobých investic, diverzifikace dodávek a energetické účinnosti.

Z pohledu zemí V4 je ovšem důležité, aby tato opatření nevedla k dalšímu zhoršení konkurenceschopnosti energeticky náročných podniků.

Rozdílné důrazy obou přístupů ukazují, proč bude hledání evropské dohody složité.

Do jednání vstoupily i emisní povolenky a jádro

Bratislavská schůzka se neomezila pouze na ceny elektřiny.

Česká strana požadovala přehodnocení stávajícího systému emisních povolenek ETS 1, odklad zavedení systému ETS 2 a posunutí některých povinností vyplývajících z evropského metanového nařízení.

Havlíček rovněž prosazoval rovnocenné postavení jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů při nastavování evropské energetické politiky.

Tyto požadavky představují českou vyjednávací pozici. Neznamenají, že Evropská unie již příslušné právní předpisy změnila.

Kdo nakonec zaplatí levnější elektřinu?

Podstatou současné debaty není pouze samotná výše ceny elektřiny, ale také způsob financování případné podpory.

Pokud by stát nebo Evropská unie část nákladů průmyslových podniků převzaly, musely by být tyto prostředky zajištěny z veřejných rozpočtů, evropských fondů nebo jiných schválených zdrojů.

Dočasná pomoc může podnikům poskytnout prostor pro zachování výroby a investic. Sama o sobě však automaticky nezvyšuje nabídku elektřiny ani neodstraňuje všechny příčiny vysokých tržních cen.

Naopak investice do modernizace výroby, sítí a energetických úspor mohou mít dlouhodobější účinek, ale jejich výsledky se zpravidla projeví až po určité době.

Právě vyvážení okamžité pomoci a dlouhodobých investic bude jednou z hlavních otázek dalších jednání.

Rozhodnutí zatím nepadlo

K 21. říjnu 2026 je potvrzeno, že země V4 požádaly Evropskou unii o větší flexibilitu při využívání evropských prostředků na pomoc průmyslu.

Český ministr zároveň představil možné národní kroky pro případ dalšího růstu cen elektřiny.

Evropská komise však požadovanou výjimku zatím neschválila a česká vláda neoznámila konkrétní parametry ani náklady nového zastropování.

Zda se návrhy promění ve skutečná opatření, bude záviset na dalších jednáních v Bruselu, vývoji energetických trhů a možnostech veřejných rozpočtů.

Český zpravodaj | 21. října 2026

Zdroje: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Evropská komise – Generální ředitelství pro energetiku, ČTK / České noviny, Euronews.