USA tlačí Ukrajinu k ústupkům. Zelenskyj varuje před kapitulací, Evropa řeší další podporu Kyjeva

WASHINGTON / KYJEV / BRUSEL – 19. října 2026

Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí jedním z nejvážnějších období od začátku rozsáhlé ruské invaze. Americký prezident Donald Trump stupňuje kritiku ukrajinského vedení a prosazuje změny, které podle prezidenta Volodymyra Zelenského mohou oslabit vyjednávací postavení Kyjeva vůči Moskvě.

Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačil, že Washington vyvíjí tlak především na Ukrajinu, nikoli na Rusko. Některé americké kroky podle jeho hodnocení směřují k přijetí podmínek, které by mohly znamenat faktickou kapitulaci Ukrajiny.

Zároveň však ukrajinský prezident připustil, že nemůže s jistotou tvrdit, zda je kapitulace skutečným záměrem americké administrativy.

Trump kritizuje Zelenského a ukrajinské útoky

Jedním z hlavních bodů sporu se staly ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu.

Trump požaduje, aby Kyjev přestal útočit na ruské ropné rafinerie. Argumentuje mimo jiné dopady energetického konfliktu na ceny pohonných hmot.

Zelenskyj tento požadavek odmítá a poukazuje na pokračující ruské útoky proti ukrajinským městům a energetickým zařízením.

Americký prezident rovněž veřejně zpochybnil další setrvání Zelenského ve funkci a prohlásil, že Ukrajina potřebuje vedení schopné uzavřít dohodu s Ruskem.

Washington zmírnil část opatření vůči Moskvě

Dalším zdrojem napětí je změna americké sankční politiky.

Podle agentury Reuters Trumpova administrativa 16. října rozhodla o výjimkách z některých sankčních a celních opatření vůči Rusku.

Washington zároveň oznámil obchodní dohodu týkající se nákupu ruské nafty.

Ukrajinské vedení tyto kroky kritizuje. Zelenskyj varuje, že uvolňování ekonomického tlaku může Rusku přinést dodatečné prostředky a oslabit motivaci Moskvy k ústupkům.

Americká administrativa naopak své kroky spojuje se snahou zachovat prostor pro diplomatické jednání a řešit energetické problémy.

Spory o zpravodajské informace a vojenskou pomoc

Napětí se přeneslo také do oblasti vojenské spolupráce.

Ukrajinská strana upozornila na problémy s dostupností některých satelitních služeb, zpoždění důležitých dodávek a údajné přerušení sdílení zpravodajských informací.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio však 19. října popřel, že by Spojené státy sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou pozastavily.

Obě strany tak předkládají rozdílné popisy situace.

Pro Ukrajinu mají tyto spory zásadní význam. Americké zpravodajské informace, protivzdušná obrana a technologická podpora jsou důležitou součástí její schopnosti čelit ruským útokům.

Rusko sleduje roztržku mezi spojenci

Podle Reuters ruští představitelé pozorně sledují zhoršování vztahů mezi Trumpem a Zelenským.

Někteří politici v Moskvě otevřeně vítají oslabení spolupráce mezi Washingtonem a Kyjevem.

Současně však v Rusku přetrvává nejistota ohledně dlouhodobého směřování americké politiky. Většina amerických sankcí proti Moskvě zůstává v platnosti a nelze proto hovořit o úplném obratu Spojených států na ruskou stranu.

Podle další zprávy Reuters se navíc objevila iniciativa Vladimira Putina uspořádat společné jednání s Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Případný summit zatím nemá potvrzený termín ani dohodnutý program.

Evropská unie potvrzuje podporu Ukrajině

Zatímco vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem se komplikují, evropské státy řeší rozsah své další odpovědnosti za podporu Ukrajiny.

Evropská rada na zasedání 15. a 16. října znovu potvrdila podporu ukrajinské suverenitě, územní celistvosti a dosažení spravedlivého a trvalého míru.

Evropští představitelé odsoudili ruské útoky proti civilnímu obyvatelstvu a kritické infrastruktuře.

Zároveň uvítali pokračující čerpání podpůrného úvěru pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a vyjádřili odhodlání dále zvyšovat tlak na Rusko.

To však automaticky neznamená, že evropské země dokážou okamžitě nahradit všechny americké vojenské a technologické kapacity.

Evropa před strategickým rozhodnutím

Podle analýzy Bloombergu se evropské vlády připravují na možnost, že se americká politika vůči Rusku a Ukrajině bude dále měnit.

Pro evropské státy z toho vyplývají dvě zásadní otázky.

První se týká schopnosti dlouhodobě financovat ukrajinskou obranu a zajistit dostatečné dodávky vojenského materiálu.

Druhá souvisí s bezpečnostním uspořádáním Evropy a její závislostí na Spojených státech.

Omezení americké podpory by mohlo evropské země přimět k výrazně vyšším výdajům. Rozsah případných změn však bude záviset na konkrétních rozhodnutích Washingtonu.

Znamená americký tlak požadavek na kapitulaci?

Pojem kapitulace se v současné debatě objevuje především jako hodnocení možných důsledků americké politiky ze strany ukrajinského vedení a některých komentátorů.

Dostupné informace potvrzují tlak Spojených států na ukrajinské ústupky, spory o sankce a zhoršení politických vztahů.

Neprokazují však, že by Bílý dům oficiálně stanovil kapitulaci Ukrajiny jako svůj cíl.

Stejně tak zatím není doloženo, že by existovala konečná mírová dohoda, kterou by Kyjev musel přijmout.

Závěr

Spojené státy, Ukrajina a evropské země vstupují do dalšího období nejistoty ohledně budoucnosti války a mírových jednání.

Trumpova administrativa usiluje o změnu dosavadního přístupu, Zelenskyj varuje před ústupky výhodnými pro Moskvu a Evropská unie deklaruje pokračování podpory Kyjeva.

Zásadní bude, zda Washington představí konkrétní mírové podmínky, jaké bezpečnostní záruky budou Ukrajině nabídnuty a zda evropské státy dokážou případný pokles americké podpory vyrovnat.

Český zpravodaj | Zahraničí / USA / Ukrajina

Zdroje: Reuters (17.–19. října 2026), Bloomberg (10.–19. října 2026), Evropská rada – závěry ze zasedání 15.–16. října 2026. Redakčně zpracováno s oddělením doložených skutečností, vyjádření politických představitelů a analytických hodnocení.