Trump, Putin a Si Ťin-pching mohou jednat v Číně. Ve hře je Ukrajina i jaderné odzbrojení
ŠEN-ČEN / WASHINGTON / MOSKVA | 23. října 2026
Ve světové diplomacii se začíná diskutovat o možnosti mimořádného setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jednání by se mohlo uskutečnit na okraj listopadového summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu. Zatímco Moskva hovoří o možnosti jednat o ukončení války na Ukrajině, Trump klade důraz především na kontrolu jaderných zbraní. Kyjev upozorňuje, že o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez její účasti.
Summit v Číně jako příležitost k jednání
Ve dnech 18. a 19. listopadu 2026 se v čínském Šen-čenu uskuteční summit představitelů ekonomik APEC.
Na jeho okraj by podle diplomatických informací mohlo dojít také k dosud neobvyklému společnému setkání prezidentů Spojených států, Ruska a Číny.
Možnost takového jednání se objevila v souvislosti s diplomatickými kontakty mezi Moskvou a Washingtonem.
O ruském návrhu informoval americký deník The Wall Street Journal a následně další mezinárodní média.
Samotné uskutečnění třístranného summitu však dosud nebylo oficiálně potvrzeno.
Kreml připouští přípravy, dohoda zatím neexistuje
Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov 21. října uvedl, že možnost setkání představitelů tří velmocí zůstává otevřená.
Podle jeho vyjádření žádná ze zúčastněných zemí tuto myšlenku předem neodmítla.
Ušakov také prohlásil, že čínští hostitelé zvažují možnost zařadit takové jednání do programu summitu, pokud k tomu budou vytvořeny vhodné podmínky.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ovšem upozornil, že dosud neexistuje konkrétní dohoda o konání schůzky ani o jejím programu.
Čínské ministerstvo zahraničí rovněž veřejně nepotvrdilo, že by bylo třístranné jednání sjednáno.
Diplomatická jednání jsou tedy zatím ve fázi úvah a předběžných kontaktů.
Putinův návrh se týká také války na Ukrajině
Podle informací amerických médií přišla ruská strana s myšlenkou využít setkání tří velmocí také k diskusi o ukončení války na Ukrajině.
Putin měl možnost společného jednání s Trumpem a Si Ťin-pchingem otevřít během předchozích kontaktů s americkým prezidentem.
Případná schůzka by podle zveřejněných informací mohla zahrnovat otázky bezpečnostních záruk a budoucího uspořádání vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kontroverzi vyvolává především skutečnost, že v navrhovaném formátu by Ukrajina neměla vlastní zastoupení.
Není však potvrzeno, že by Spojené státy nebo Čína souhlasily s jednáním o konkrétní mírové dohodě bez účasti Kyjeva.
Trump zdůrazňuje jaderné odzbrojení
Americký prezident Donald Trump 19. října připustil, že by byl ochoten se svými ruskými a čínskými protějšky jednat.
Současně ale uvedl, že s konáním konkrétní schůzky dosud nesouhlasil.
Jako hlavní téma případného setkání označil jaderné odzbrojení a omezení jaderných arzenálů.
Trump dlouhodobě prosazuje myšlenku dohody, která by zahrnovala Spojené státy, Rusko a Čínu.
Taková dohoda by ovšem vyžadovala složitá jednání o kontrole zbrojení, ověřování závazků a rozdílných vojenských kapacitách jednotlivých zemí.
Z amerických vyjádření proto zatím nevyplývá, že by se Trump chtěl v Číně soustředit především na mírové uspořádání Ukrajiny.
Ukrajina odmítá rozhodování bez Kyjeva
Možnost jednání velmocí o ukrajinské budoucnosti bez ukrajinského zastoupení vyvolala kritickou reakci Kyjeva.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha upozornil, že skutečný pokrok směrem k ukončení války by mohlo přinést přímé jednání Ukrajiny, Spojených států a Ruska.
Schůzka Ruska, Číny a Spojených států bez ukrajinské účasti by podle něj naopak mohla povzbudit Moskvu k pokračování války.
Ukrajina dlouhodobě zastává stanovisko, že o jejích hranicích, bezpečnostních zárukách a politické budoucnosti nemůže být rozhodováno bez jejího souhlasu.
Otázka účasti Kyjeva tak představuje jednu ze zásadních překážek případného jednání o mírovém plánu v navrhovaném třístranném formátu.
Proč se hovoří o nové Jaltě?
Některá zahraniční média přirovnávají možnost setkání Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga k historické Jaltské konferenci.
V únoru 1945 se na Krymu setkali představitelé Spojených států, Sovětského svazu a Velké Británie, aby jednali o závěrečné fázi druhé světové války a poválečném uspořádání Evropy.
Současné přirovnání vychází z obav, že by tři velmoci mohly diskutovat o budoucím bezpečnostním uspořádání bez přímého zastoupení všech dotčených zemí.
Jde však o historickou analogii používanou komentátory, nikoli o oficiální označení plánované schůzky.
Mezi situací v roce 1945 a dnešními diplomatickými jednáními existují zásadní rozdíly.
Nelze proto předjímat, že by případný listopadový summit vedl k dohodě o rozdělení sfér vlivu.
Rozhodující budou postoje všech tří zemí
Možnost společného setkání představitelů Spojených států, Ruska a Číny by měla význam i mimo samotnou válku na Ukrajině.
Tři státy disponují rozsáhlými vojenskými a jadernými kapacitami a jejich vztahy ovlivňují bezpečnostní situaci ve světě.
Vedle války na Ukrajině by se případné jednání mohlo dotknout také strategické stability a kontroly zbrojení.
Zatím však není jasné, zda se prezidenti skutečně setkají, jaký bude formát schůzky ani zda se podaří dohodnout společný program.
Potvrzenou událostí zůstává listopadový summit APEC v Číně. Třístranné jednání Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga je nadále pouze projednávanou možností.
Český zpravodaj | Zahraničí / Diplomacie | 23. října 2026
Zdroje: Financial News (22. října 2026), The Washington Post (19. října 2026), Axios (19. října 2026), Euronews (20. října 2026), Anadolu Agency (21. října 2026), oficiální program APEC 2026.
