Šándor varuje před demografickou budoucností Ukrajiny. Data OSN ukazují vážný problém
🇺🇦 KYJEV/PRAHA – Ukrajina nečelí pouze válce a rozsáhlým materiálním škodám. Stále závažnějším problémem je také úbytek obyvatel, mimořádně nízká porodnost, odchod milionů lidí do zahraničí a budoucí nedostatek pracovní síly.
Na dlouhodobé následky upozorňuje také bezpečnostní analytik a bývalý šéf českého Vojenského zpravodajství Andor Šándor. Ve svých aktuálních komentářích se ptá, jak bude Ukrajina schopna doplňovat lidské ztráty a co ze země po skončení války zůstane.
Nejde přitom pouze o politické hodnocení. Velmi vážný demografický vývoj potvrzují také data OSN.
OSN: Porodnost klesla hluboko pod hranici prosté reprodukce
Podle analýzy OSN dosahovala ukrajinská úhrnná plodnost v roce 2024 pouze přibližně 0,9 dítěte na jednu ženu.
To je hluboko pod úrovní zhruba 2,1 dítěte potřebnou k dlouhodobému zachování velikosti populace bez započtení migrace.
Válka navíc podle OSN způsobuje, že mladé rodiny narození dětí odkládají nebo se pro ně vůbec nerozhodnou.
Demografické problémy Ukrajiny přitom nezačaly v únoru 2022. Země se s úbytkem populace a nízkou porodností potýkala už před ruskou invazí. Válka však tyto trendy dramaticky urychlila.
Bez změny může mít Ukrajina kolem 29 milionů obyvatel
Analýza OSN upozorňuje na mimořádně nepříznivý dlouhodobý scénář.
Pokud nedojde k významné změně demografické politiky a dalších podmínek, může počet obyvatel Ukrajiny podle tzv. setrvačného scénáře klesnout přibližně na 29 milionů v roce 2040.
Ještě před válkou existovaly projekce, podle kterých by se počet obyvatel mohl z 48,5 milionu v roce 2001 do roku 2051 snížit přibližně na 25 milionů.
Válka může tento proces dále urychlit.
Na území kontrolovaném Kyjevem může nyní žít jen 27 až 28 milionů lidí
Přesný současný počet obyvatel Ukrajiny není možné spolehlivě určit.
Demograf Oleksandr Hladun z Národní akademie věd Ukrajiny letos odhadl, že na území kontrolovaném ukrajinskou vládou nyní žije přibližně 27 až 28 milionů lidí.
Do tohoto čísla nejsou zahrnuti lidé na Ruskem okupovaných územích.
Výpočty navíc komplikuje skutečnost, že během války nejsou k dispozici standardní demografické statistiky v rozsahu obvyklém v době míru.
Miliony lidí odešly ze země
Jedním z největších problémů je migrace.
UNFPA odhaduje, že od roku 2014 se ukrajinská populace snížila přibližně o 10 milionů lidí.
Významnou část tohoto propadu způsobila válka, okupace části území a odchod milionů Ukrajinců do zahraničí.
Pro poválečnou obnovu proto nebude rozhodující pouze počet narozených dětí, ale také to, kolik uprchlíků se rozhodne vrátit.
A právě zde se objevuje další varovný signál.
Mladí Ukrajinci se chtějí vracet méně
Podle analýzy OSN výrazně klesá ochota mladých Ukrajinců žijících v zahraničí vrátit se domů.
Zatímco v roce 2023 návrat plánovalo 66 procent dotázaných mladých Ukrajinců v zahraničí, v roce 2024 už to bylo pouze 32 procent.
Současně mezi mladými lidmi, kteří na Ukrajině zůstali, vzrostl podíl těch, kteří chtějí emigrovat – z 25 na 30 procent.
Pokud by tento trend pokračoval, Ukrajina by mohla po válce přijít právě o část generace, kterou bude potřebovat k obnově ekonomiky.
Hrozí nedostatek pracovní síly
Menší počet mladých lidí znamená nejen problém pro armádu.
Důsledky se mohou projevit v celé ekonomice.
Méně lidí v produktivním věku znamená menší pracovní sílu, nižší daňové příjmy a současně větší zatížení důchodového a sociálního systému.
OSN přímo varuje před rizikem začarovaného kruhu: menší a starší populace komplikuje hospodářský růst a financování sociálního systému, což může následně podporovat další emigraci.
Šándor: Západ může dodat zbraně, lidi ale ne
Právě lidský faktor zdůrazňuje ve svých současných komentářích také Andor Šándor.
Jeho aktuální analýza z 2. října nese příznačný název:
„Západ Ukrajině lidi nedodá, ani kdyby dal Patrioty. Jak doplní ztráty?“
Šándor tak upozorňuje na rozdíl mezi materiální vojenskou pomocí a lidskými zdroji.
Zahraniční partneři mohou Ukrajině dodat protivzdušnou obranu, munici nebo další vojenskou techniku. Nemohou však jednoduše nahradit vlastní obyvatelstvo země.
Kyjev problém na rozdíl od některých tvrzení řeší
Tvrzení, že prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinská vláda demografickou situaci vůbec neřeší, dostupné dokumenty nepotvrzují.
Ukrajinská vláda už v září 2024 přijala Strategii demografického rozvoje Ukrajiny do roku 2040.
Jejími cíli jsou podpora rodin, zvýšení porodnosti, omezení předčasné úmrtnosti, návrat Ukrajinců ze zahraničí, integrace vnitřně vysídlených osob a přizpůsobení země stárnutí populace.
Součástí strategie je rovněž dostupnější bydlení, kvalitnější veřejná infrastruktura a vytváření podmínek, které by motivovaly uprchlíky k návratu.
Otázkou tedy není, zda ukrajinské vedení demografický problém eviduje, ale zda budou přijatá opatření vzhledem k rozsahu války a migrace dostatečná.
Demografie může rozhodovat ještě desítky let po válce
I kdyby válka skončila v relativně krátké době, její demografické následky mohou Ukrajinu ovlivňovat desítky let.
Ztracené životy, nízký počet narozených dětí, miliony lidí žijících v zahraničí a stárnutí obyvatelstva nelze napravit během několika let.
Právě proto se demografie postupně stává jedním z nejdůležitějších témat diskuse o budoucnosti Ukrajiny.
Ověřeno
OSN uvádí pro Ukrajinu plodnost kolem 0,9 dítěte na ženu a při setrvačném scénáři přibližně 29 milionů obyvatel v roce 2040.
UNFPA uvádí, že od roku 2014 se počet obyvatel snížil odhadem o 10 milionů a plodnost klesla pod hodnotu 1,0.
Ukrajinská vláda demografickou krizi oficiálně řeší prostřednictvím Strategie demografického rozvoje do roku 2040.
Andor Šándor ve svých aktuálních komentářích upozorňuje zejména na nedostatek lidských zdrojů a otázku, jak bude Ukrajina schopna své ztráty dlouhodobě nahrazovat.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
