Ruští agenti a nespláchnuté toalety? Europoslanec Uhrík si vystřelil z podezřelých vloupání ve Finsku
BRATISLAVA / HELSINKY – Slovenský europoslanec Milan Uhrík, předseda hnutí Republika, reagoval s ironií na zprávy o záhadných vloupáních do domácností finských poslanců. Při incidentech údajně nic nezmizelo, neznámí návštěvníci však měli zanechat otevřené dveře, rozsvícená světla nebo nespláchnuté toalety. Finské úřady nevylučují zapojení cizí mocnosti. Uhrík naopak varuje před podle něj přehnaným připisováním podobných událostí Rusku.
Uhrík ironicky připomněl článek 5 NATO
Ve svém komentáři, o němž 8. října informoval slovenský Hlavný denník, Uhrík s nadsázkou označil údajné incidenty za důvod k okamžité reakci Severoatlantické aliance.
Ironicky se ptal, zda by v takové situaci neměl být aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož je ozbrojený útok proti jednomu členskému státu považován za útok proti všem.
Nešlo o skutečný požadavek na vojenskou reakci NATO, ale o satirickou kritiku podezření na ruské zapojení.
Uhrík zároveň uvedl, že podle jeho názoru podobná obvinění dokládají rostoucí protiruskou paranoiu některých evropských politiků.
Finsko skutečně vyšetřuje podezřelá vloupání
Podstata událostí, na které slovenský europoslanec reagoval, je skutečná.
Finské úřady 1. října potvrdily vyšetřování série podezřelých vstupů do domovů členů parlamentu.
Předseda finského parlamentu Jussi Halla-aho uvedl, že jde o významný počet případů, které se odehrávaly v delším časovém období. První incidenty se podle dostupných informací objevily přibližně před rokem.
Při některých událostech nebyly nalezeny známky násilného vniknutí ani krádeže. Poslanci však zaznamenali změny ve svých domácnostech, které mohly naznačovat přítomnost neznámých osob.
Média popsala také případ toalety, v níž byly zanechány nespláchnuté výkaly.
Premiér Orpo nevyloučil cizí mocnost
Finský premiér Petteri Orpo připustil, že za incidenty by mohla stát zahraniční mocnost.
Podle finských představitelů by případné úmyslné zastrašování poslanců představovalo závažný zásah do demokratického fungování země.
Prezident Alexander Stubb zdůraznil, že útok na člena parlamentu je útokem na demokratické instituce.
Podezření na zahraniční zpravodajskou operaci však zatím není totéž co prokázaná odpovědnost Ruska. Vyšetřování pokračuje a veřejně dostupné informace neumožňují určit pachatele.
Mohlo by jít o psychologické zastrašování?
Bezpečnostní experti upozorňují, že nenápadné zásahy do soukromí mohou sloužit k zastrašování.
Jejich cílem nemusí být odcizení majetku, ale vyvolání dojmu, že se neznámé osoby dokážou dostat do domácnosti sledovaného člověka.
Podobné postupy byly v minulosti popisovány v souvislosti s činností zpravodajských služeb.
To ale samo o sobě nedokazuje, že za současnými finskými případy stojí ruští operativci.
Uhrík varuje před další eskalací
Slovenský europoslanec ve svém vyjádření spojil finské události s širší debatou o bezpečnosti Evropy a vztazích s Ruskem.
Podle jeho názoru může přehnaná interpretace bezpečnostních incidentů přispívat k dalšímu zvyšování napětí.
Uhrík proto vyzval k obnovení seriózních rozhovorů a hledání diplomatických cest k míru.
Jeho komentář je politickým hodnocením situace. Samotné vyšetřování finských úřadů však vychází z konkrétních oznámení poslanců a nelze je označit za smyšlené pouze na základě ironické reakce.
Co je potvrzeno a co nikoli
Potvrzené je, že finské úřady vyšetřují podezřelé vstupy do domácností parlamentních politiků a že někteří z nich zaznamenali neobvyklé stopy.
Potvrzená je také Uhríkova veřejná satirická reakce.
Dosud však není prokázáno, že incidenty organizovalo Rusko nebo jeho zpravodajské služby.
Zdroje: AFP a Euronews (1. října 2026), Seznam Zprávy (6. října 2026), Hlavný denník (8. října 2026).
Copyright © 2026 Český zpravodaj
