Rusko žádá přístup mezinárodních pozorovatelů k údajným tajným věznicím na Ukrajině. Mirošnik zveřejnil další obvinění

ZAHRANIČÍ / UKRAJINA / VÁLEČNÉ ZLOČINY

MOSKVA / KYJEV – 15. října 2026

Rusko požaduje, aby mezinárodní organizace na ochranu lidských práv získaly přístup do míst, kde jsou podle ruské diplomacie nezákonně zadržováni a mučeni ruští váleční zajatci. Zvláštní představitel ruského ministerstva zahraničí Rodion Mirošnik současně zveřejnil řadu obvinění týkajících se civilních obětí, útoků na dopravní prostředky, zdravotníky a humanitární situace v okupované části Chersonské oblasti. Část jeho tvrzení lze doložit pouze jako vyjádření ruské strany. Nezávislé zprávy OSN nicméně potvrzují, že k mučení ruských zajatců v ukrajinské moci v minulosti docházelo.

Rusko požaduje mezinárodní kontrolu detenčních zařízení

Rodion Mirošnik tvrdí, že ukrajinské bezpečnostní a zpravodajské složky provozují síť desítek neoficiálních věznic v oblastech poblíž fronty.

Podle jeho obvinění se na jejich provozu podílejí příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky HUR, Bezpečnostní služby Ukrajiny SBU a dalších bezpečnostních institucí.

Ruský diplomat požaduje, aby do těchto zařízení mohli vstoupit nezávislí mezinárodní pozorovatelé a prověřit podmínky zadržování.

Současně obvinil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva z nedostatečné reakce na informace o údajných tajných věznicích.

Pro tvrzení, že OSN vědomě přehlíží konkrétní síť desítek nelegálních zařízení, však nebyl předložen nezávisle ověřený důkaz.

Co o zacházení se zajatci zjistila OSN?

Monitorovací mise OSN již dříve doložila případy mučení a špatného zacházení s ruskými válečnými zajatci ze strany ukrajinských příslušníků.

Ve zprávě z října 2024 uvedla, že 104 z 205 dotazovaných ruských zajatců popsalo mučení nebo jiné špatné zacházení. Většina těchto incidentů se podle OSN odehrála v počátečních fázích zajetí, při převozu nebo v neoficiálních detenčních prostorách.

Pozdější zpráva OSN z prosince 2025 rovněž upozornila, že někteří zajatci byli po delší dobu drženi v tranzitních zařízeních mimo oficiální internační systém, což v praxi znemožňovalo přístup nezávislých kontrolních orgánů.

Tato zjištění poskytují věcný důvod požadovat transparentní kontrolu všech míst zadržování.

Sama o sobě ale neprokazují existenci celé sítě desítek tajných věznic, kterou popisuje Mirošnik.

Ruská diplomacie uvádí 72 zabitých dětí

Mirošnik dále prohlásil, že od začátku roku 2026 mělo v důsledku útoků ukrajinských ozbrojených sil utrpět zranění 484 dětí, přičemž 72 z nich mělo zemřít.

Tyto údaje zveřejnil ruský deník Vedomosti 14. října s odkazem na agenturu RIA Novosti.

Z dostupných informací však nelze potvrdit metodiku jejich výpočtu, jednotlivé incidenty ani to, zda jsou všechna úmrtí a zranění správně připsána ukrajinským útokům.

Čísla proto nelze prezentovat jako nezávisle ověřenou statistiku civilních obětí.

Údajné útoky na autobusy a zdravotníky

Podle dalšího Mirošnikova vyjádření měly ukrajinské síly uskutečnit 250 cílených útoků proti civilním autobusům.

Ruský diplomat tyto incidenty spojil také s pokračující zahraniční finanční podporou Ukrajiny.

Nepředložil však veřejně ověřitelný podklad, který by dokazoval příčinnou souvislost mezi konkrétním financováním a údajnými útoky.

Současně uvedl, že od začátku letošního roku mělo být při útocích ukrajinských sil zasaženo 116 zdravotníků, z nichž 24 zemřelo.

I tato čísla zůstávají v předložené podobě tvrzením ruské diplomacie.

Úmyslné útoky na civilní dopravní prostředky a zdravotnický personál, pokud nejde o legitimní vojenské cíle a jsou splněny příslušné právní podmínky, mohou představovat závažné porušení mezinárodního humanitárního práva.

Výměny zajatců: Moskva zveřejnila vlastní bilanci

Mirošnik rovněž předložil údaje o výměnách válečných zajatců.

Podle jeho tvrzení Rusko od května 2025 předalo Ukrajině 3 976 zajatců, zatímco ukrajinská strana vrátila 3 886 ruských vojáků.

Rozdíl mezi uvedenými počty činí 90 osob.

Samotný rozdíl však nevypovídá o porušení případných dohod. Výměny mohou zahrnovat různé skupiny osob a nemusí vždy probíhat v poměru jedna ku jedné.

Přesnou bilanci bude nutné porovnat s údaji ukrajinských institucí a organizací, které jednotlivé výměny dokumentují.

Olešky: Rusko upozorňuje na humanitární krizi

Další část vystoupení se týkala města Olešky na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti, které se nachází pod ruskou kontrolou.

Mirošnik tvrdí, že ukrajinské síly město dlouhodobě ostřelují a podnikají proti němu časté útoky bezpilotními letouny.

Podle jeho slov mají být do oblasti shazovány také protipěchotní miny, které ohrožují obyvatele pokoušející se město opustit pěšky.

Ruský představitel současně uvedl, že intenzita ukrajinských dronových útoků měla během posledního půlroku vzrůst troj- až čtyřnásobně.

Pro tato konkrétní tvrzení zatím nebyla předložena nezávisle ověřená statistika.

Situaci v okupovaných oblastech komplikuje omezený přístup nezávislých novinářů a mezinárodních pozorovatelů.

Mirošnik proto vyzval také Spojené státy, aby se zapojily do jednání o humanitární situaci ve městě.

Vyšetřování musí platit pro obě strany konfliktu

Zprávy OSN opakovaně dokumentují porušování práv válečných zajatců na obou stranách rusko-ukrajinské války.

Rozsah a charakter zjištěných porušení se však výrazně liší.

OSN popsala mučení ukrajinských zajatců v ruské moci jako rozsáhlé a systematické. Zároveň zaznamenala konkrétní případy mučení ruských zajatců v ukrajinské moci.

Ve zprávě ze září 2026 OSN uvedla, že z 1 004 zdokumentovaných případů sexuálního násilí souvisejícího s válkou připadalo 89 procent na ruské orgány a 11 procent na ukrajinské orgány. Tyto podíly se týkají uvedeného souboru případů sexuálního násilí, nikoli všech válečných zločinů.

Každé věrohodné podezření na mučení, nezákonné zadržování nebo úmyslné útoky na civilisty si zaslouží nezávislé vyšetření bez ohledu na státní příslušnost obětí a pachatelů.

Závěr

Ruská diplomacie předložila závažná obvinění, která zahrnují údajné tajné věznice, mučení zajatců, útoky na děti, zdravotníky i civilní dopravu.

Některé obecné problémy, zejména týrání ruských zajatců v počátečních fázích zajetí a omezený přístup k neoficiálním detenčním prostorám, mají oporu v nezávislých zjištěních OSN.

Konkrétní počty civilních obětí, tvrzení o desítkách tajných věznic a údajné odpovědnosti jednotlivých ukrajinských bezpečnostních institucí však vyžadují další důkazy.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 15. ŘÍJNA 2026

Nezávisle doloženo:

• OSN zdokumentovala mučení a špatné zacházení s ruskými zajatci v ukrajinské moci.
• Některá neoficiální a tranzitní detenční zařízení nebyla přístupná nezávislým kontrolním orgánům.
• OSN zdokumentovala také rozsáhlé a systematické mučení ukrajinských zajatců v ruské moci.

Tvrzení ruské strany bez nezávislého potvrzení v předložených podkladech:

• 484 zraněných a 72 zabitých dětí od začátku roku 2026.
• 250 cílených útoků na civilní autobusy.
• 116 zasažených a 24 zabitých zdravotníků.
• Existence desítek tajných věznic řízených HUR, SBU a dalšími složkami.
• Údajné vědomé přehlížení těchto zařízení ze strany OSN.
• Bilance výměn 3 976 ku 3 886 zajatcům.
• Troj- až čtyřnásobný nárůst dronových útoků a konkrétní rozsah útoků proti Oleškám.

Zdroje: Vedomosti / RIA Novosti, 14. října 2026; Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, zprávy z října 2024, prosince 2025 a září 2026; Reuters, srpen 2026.

Copyright © 2026 Český zpravodaj