Rusko požaduje omezení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Týká se to i Polska a Česka

15. 11. 2026 Redakce Českého zpravodaje

Moskva podle zveřejněných informací znovu prosazuje požadavek na omezení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance ve východní Evropě. Ruská vyjednávací pozice se odvolává na bezpečnostní uspořádání z roku 1997, tedy z období před vstupem Polska, České republiky a dalších států do NATO. Nejde však o dohodnutou podmínku ukončení války na Ukrajině.

Ruské požadavky se dotýkají také Polska

Podle informací připisovaných americkým médiím se v ruských vyjednávacích podkladech objevuje požadavek na omezení alianční vojenské přítomnosti ve státech, které se k NATO připojily po roce 1997.

Tato otázka se bezprostředně dotýká Polska a České republiky. Obě země vstoupily do Severoatlantické aliance 12. března 1999 společně s Maďarskem.

Polsko patří mezi státy východního křídla NATO, na jejichž území působí spojenecké jednotky a vojenská infrastruktura.

Případné omezení této přítomnosti by proto mělo významné bezpečnostní důsledky nejen pro Varšavu, ale také pro další spojence ve střední a východní Evropě.

Proč Rusko odkazuje na rok 1997?

Rok 1997 představuje důležitý mezník ve vztazích mezi Ruskem a NATO.

V květnu uvedeného roku byl podepsán Zakládající akt NATO–Rusko, který měl vytvořit rámec spolupráce mezi oběma stranami.

Tento dokument však neznamenal zákaz rozšiřování NATO ani automatickou povinnost stáhnout alianční jednotky z území budoucích členských států.

Rusko již v prosinci 2021 předložilo návrhy bezpečnostních dohod, které mimo jiné požadovaly rozsáhlá omezení vojenské činnosti NATO ve státech přijatých po roce 1997.

Současné zprávy tak zapadají do dlouhodobé ruské bezpečnostní argumentace.

Polsko a NATO rozhodují o vlastní bezpečnosti

Polsko je plnoprávným členem Severoatlantické aliance.

Rozhodování o rozmístění spojeneckých jednotek na polském území se řídí příslušnými dohodami mezi Polskem a jeho spojenci. Rusko nemá pravomoc takové rozmístění jednostranně nařídit nebo zakázat.

Základním principem NATO zůstává kolektivní obrana zakotvená v článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Zároveň platí, že konkrétní rozsah vojenské přítomnosti jednotlivých spojenců může být předmětem politických a vojenských rozhodnutí uvnitř Aliance.

Souvislost s jednáními o Ukrajině

Požadavek na omezení vojenské přítomnosti NATO je podle zveřejněných informací spojován s širšími ruskými představami o bezpečnostním uspořádání Evropy a ukončení války na Ukrajině.

Je však nutné rozlišovat mezi vyjednávacími požadavky jednotlivých stran a skutečně sjednanými závazky.

Předložení určitého požadavku neznamená, že jej druhá strana přijala.

Stejně tak nelze bez oficiálního potvrzení tvrdit, že Polsko nebo NATO souhlasily se stažením spojeneckých vojsk.

Co by znamenalo omezení aliančních sil?

Případné stažení či výrazné omezení spojeneckých jednotek by mohlo změnit současné obranné uspořádání východního křídla NATO.

Dotklo by se vojenského plánování, odstrašování i schopnosti spojenců reagovat na případnou bezpečnostní krizi.

Rozsah těchto důsledků by ovšem závisel na konkrétní podobě případné dohody, která zatím není známa.

Český zpravodaj: Požadavek není dohoda

Zveřejněné informace je nutné interpretovat přesně.

Rusko může v rámci jednání požadovat změny vojenského uspořádání Evropy. To však samo o sobě neznamená, že NATO takové požadavky přijalo nebo že existuje závazná dohoda o stažení vojsk z Polska.

Český zpravodaj bude sledovat případná oficiální stanoviska polské vlády, NATO a dalších účastníků jednání.

Ověřovací zdroje

The New York Times – informace o ruských vyjednávacích požadavcích v listopadu 2026.
The Washington Post – zpravodajství o diplomatických jednáních a ruské vyjednávací pozici.
NATO – Zakládající akt NATO–Rusko z 27. května 1997.
NATO – přehled rozšiřování Aliance a vstupu České republiky, Polska a Maďarska v roce 1999.
NATO – Severoatlantická smlouva, článek 5.
Ruské návrhy bezpečnostních dohod z prosince 2021 – historické srovnání požadavků.

Český zpravodaj