Rusko požaduje návrat vojenské přítomnosti NATO k roku 1997. Podmínky z Abú Dhabí vyvolávají odpor v Evropě
Moskva podle zveřejněných informací obnovila požadavky z období před invazí na Ukrajinu. Chce zastavení dalšího rozšiřování NATO, omezení aliančních sil ve východní Evropě a ukončení západních dodávek zbraní Kyjevu.
Rusko při listopadových jednáních se zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Abú Dhabí znovu otevřelo otázku zásadního přehodnocení evropského bezpečnostního uspořádání.
Podle informací deníku The New York Times předložili ruští představitelé dokument, který požaduje návrat vojenské přítomnosti NATO k poměrům roku 1997, tedy do období před rozšířením Severoatlantické aliance o státy střední a východní Evropy.
Dokument měl být datován 10. listopadu 2026 a podle amerického deníku jeho autenticitu potvrdily dva zdroje obeznámené s jednáním. Úplné znění dokumentu však nebylo veřejně publikováno.
Moskva se vrací k požadavkům z roku 2021
Ruské podmínky do značné míry připomínají návrhy bezpečnostních dohod, které Moskva předložila Spojeným státům a NATO v prosinci 2021.
Tehdy požadovala právně závazné záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat a že alianční státy omezí vojenské aktivity ve východní Evropě.
Součástí návrhů bylo rovněž omezení vojenské spolupráce s Ukrajinou a dalšími postsovětskými zeměmi.
Západní státy tehdy většinu těchto požadavků odmítly jako neslučitelnou s právem jednotlivých zemí rozhodovat o vlastním bezpečnostním uspořádání.
Podle nynějších informací Moskva od svých základních požadavků výrazně neustoupila.
Co znamená návrat k roku 1997?
Rok 1997 představuje důležitý mezník v historii NATO. V té době ještě nebyly členy aliance například Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko ani pobaltské státy.
Česká republika vstoupila do NATO společně s Polskem a Maďarskem v březnu 1999.
Ruský požadavek se podle dostupných informací týká především rozmístění aliančních jednotek, vojenských základen a dalších vojenských kapacit.
Neznamená automaticky požadavek, aby všechny země přijaté po roce 1997 z NATO vystoupily.
Pokud by však došlo k rozsáhlému omezení alianční vojenské přítomnosti na východním křídle, mohlo by to zásadně ovlivnit obranné plánování Polska, pobaltských států i dalších spojenců.
Zastavení dodávek zbraní Ukrajině
Dalším významným požadavkem Moskvy má být ukončení západních dodávek zbraní a vojenského vybavení Ukrajině.
Rusko současně podle mediálních informací požaduje, aby Ukrajina nebyla zapojena do společné obranné politiky Evropské unie.
To by znamenalo výrazné omezení možností budoucí vojenské spolupráce Kyjeva s evropskými státy.
Moskva přitom údajně připouští možnost ukrajinského členství v Evropské unii, ovšem bez účasti na její obranné politice.
Tyto podmínky jsou součástí popisovaného ruského vyjednávacího postoje, nikoli schválené mírové dohody.
Sporná je také jaderná ochrana evropských států
Podle dalších informací má Rusko požadovat záruky, že Francie a Spojené království nerozšíří svou jadernou ochranu na další evropské země.
Takový požadavek by zasahoval do bezpečnostní politiky dvou evropských jaderných mocností a jejich případných budoucích závazků vůči spojencům.
Francie a Spojené království jsou přitom vedle Spojených států jedinými členskými zeměmi NATO, které disponují vlastními jadernými zbraněmi.
Rozsah tohoto konkrétního ruského požadavku zatím nelze nezávisle posoudit bez zveřejnění úplného dokumentu.
Polsko a další evropské státy odmítají ústupky
Zprávy o ruských podmínkách vyvolaly odmítavé reakce evropských představitelů.
Zvlášť citlivě je vnímají státy na východním křídle NATO, jejichž bezpečnost je úzce spojena s alianční vojenskou přítomností.
Litevský prezident Gitanas Nausėda odmítl možnost stažení aliančních sil z východní části Evropy. Podle jeho vyjádření musí současné evropské bezpečnostní uspořádání zůstat zachováno.
Pro Polsko by případné omezení alianční obrany představovalo zásadní bezpečnostní otázku.
Polský premiér Donald Tusk dlouhodobě prosazuje posilování evropské obrany a odmítá řešení, která by oslabovala bezpečnost Polska a dalších států regionu.
Přesné znění jeho reakce na nejnovější ruský dokument však vyžaduje samostatné potvrzení z oficiálního zdroje.
Američané vyzývají Rusko k novým návrhům
Jednání v Abú Dhabí se účastnili také američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner.
Podle informací The New York Times americká strana upozornila ruské představitele, že od roku 2021 se evropská bezpečnostní situace zásadně změnila.
Washington má být připraven diskutovat o nových návrzích, pokud budou obsahovat také konkrétní ruské kroky ke snížení napětí.
Agentura Reuters již 10. listopadu informovala, že Moskva považuje jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání za jednu z hlavních součástí mírového procesu.
Evropští představitelé naopak upozorňují, že prioritou musí zůstat zastavení bojů na Ukrajině.
Jsou ruské požadavky konečné?
Z dostupných informací vyplývá, že dokument představuje výchozí ruskou vyjednávací pozici.
Podle zdrojů amerického deníku ruští představitelé během rozhovorů naznačili, že prezident Vladimir Putin může být v některých otázkách ochoten k ústupkům.
Není však jasné, kterých konkrétních požadavků by se případná flexibilita týkala.
Zásadní rozdíl proto existuje mezi tím, co Moskva na začátku jednání požaduje, a tím, na čem by se jednotlivé strany mohly nakonec dohodnout.
Bezpečnost České republiky a Evropy
Ruské návrhy se netýkají pouze Ukrajiny. Jejich případné přijetí by mohlo ovlivnit bezpečnostní postavení velké části evropských členů NATO, včetně České republiky.
Členství České republiky v alianci je založeno na kolektivní obraně podle Severoatlantické smlouvy.
Případné omezení rozmístění aliančních sil by samo o sobě neznamenalo zánik tohoto závazku, mohlo by však změnit praktické možnosti společné obrany.
Budoucí evropské bezpečnostní uspořádání proto představuje otázku, o které chtějí přímo rozhodovat také evropské státy.
Zda se americkým, ruským, ukrajinským a evropským představitelům podaří nalézt společný základ pro další jednání, zatím zůstává otevřené.
Ověřovací zdroje
The New York Times, 13.–14. listopadu 2026: Informace o ruském dokumentu předloženém během jednání v Abú Dhabí.
Reuters, 10. listopadu 2026: Rusko považuje budoucí bezpečnostní uspořádání Evropy za hlavní součást jednání o Ukrajině.
Ukrajinska pravda, 14. listopadu 2026: Ruské požadavky na návrat vojenské přítomnosti NATO k roku 1997 podle The New York Times.
RBC-Ukraine, 14. listopadu 2026: Podrobnosti o ruských požadavcích a jednáních v Abú Dhabí.
NATO: Oficiální historické informace o rozšiřování Severoatlantické aliance.
Hashtagy
#Rusko #NATO #Ukrajina #BezpečnostEvropy #ČeskýZpravodaj
Český zpravodaj
