Rusko odmítá výměnu okupovaných území s Ukrajinou. Medinskij oznámil pokračování rozšiřování bezpečnostní zóny
MOSKVA / ABÚ ZABÍ – 11. listopadu 2026
Rusko podle svého hlavního vyjednavače Vladimira Medinského nevidí možnost výměny území s Ukrajinou v rámci případné mírové dohody. Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina po skončení dvoudenních rozhovorů ve Spojených arabských emirátech prohlásil, že Moskva hodlá nadále rozšiřovat takzvanou bezpečnostní zónu podél svých hranic. Zároveň připomněl tvrdý postoj ruského vedení k územím obsazeným ruskou armádou.
Medinskij odmítl územní výměny
Vladimir Medinskij, který vedl ruskou delegaci na jednáních s Ukrajinou a Spojenými státy v Abú Zabí, se 11. listopadu vyjádřil k možnosti územních kompromisů.
V rozhovoru pro ruskou informační službu Vesti dostal otázku, zda se během diplomatických rozhovorů diskutovalo o případné výměně území v Charkovské oblasti nebo dalších částech Ukrajiny.
Medinskij odpověděl, že podobné návrhy se čas od času objevují, ale Moskva podle něj nevidí prostor pro jejich uskutečnění.
Ruský vyjednavač přitom odkázal na vojenské operace v Kurské oblasti a následné rozhodnutí Moskvy vytvořit podél rusko-ukrajinské hranice bezpečnostní pásmo.
Rusko chce bezpečnostní zónu dále rozšiřovat
Podle Medinského bylo rozhodnutí vytvořit příhraniční bezpečnostní zónu přijato po ukrajinském vpádu do ruské Kurské oblasti v srpnu 2024.
Ruské vedení tento krok dlouhodobě zdůvodňuje potřebou chránit vlastní příhraniční regiony před ukrajinskými útoky.
Medinskij nyní uvedl, že pásmo je již značně rozsáhlé a jeho rozšiřování bude pokračovat.
Z jeho vyjádření vyplývá, že Moskva nepovažuje území zahrnutá do této zóny za předmět případné výměny s Kyjevem.
Nezávislé ověření skutečného rozsahu bezpečnostní zóny však z jeho slov samotných nevyplývá.
Připomněl Putinův výrok o ruských vojácích
Medinskij během rozhovoru rovněž připomněl dřívější výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého Moskva považuje území obsazená ruskými vojáky za svá.
Tento postoj odráží tvrdou vyjednávací pozici ruského vedení, které dlouhodobě požaduje územní a bezpečnostní ústupky ze strany Ukrajiny.
Takové požadavky však nejsou totožné s mezinárodně uznanými hranicemi.
Podle mezinárodního práva zůstávají okupovaná ukrajinská území součástí Ukrajiny a jejich vojenské obsazení samo o sobě neznamená převod státní suverenity.
Ústupky podle Moskvy přinášejí další problémy
Ruský vyjednavač rovněž vysvětloval, proč podle jeho názoru Moskva nemá přistupovat na kompromisy, které považuje za nevýhodné.
Odvolával se na historické zkušenosti Ruska a tvrdil, že předchozí ústupky podle něj často vedly k dalším obtížím.
Medinskij tak prezentoval argumentaci, podle níž by Rusko mělo při diplomatických jednáních zachovat pevný postoj a nepřijímat podmínky, které odporují jeho strategickým zájmům.
Jde o politické hodnocení ruského představitele, nikoli o nezávisle prokázaný historický závěr.
Jednání v Abú Zabí přinesla dílčí pokrok
Dvoudenní rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy skončily 11. listopadu bez zásadního průlomu v otázce území.
Přesto se podle vyjednavačů podařilo dosáhnout určitého pokroku v humanitárních a bezpečnostních otázkách.
Jedním z konkrétních výsledků byla předběžná dohoda o rozsáhlé výměně válečných zajatců.
Medinskij zároveň připustil, že se delegacím podařilo najít společné porozumění v některých otázkách budoucí evropské bezpečnosti, zatímco v dalších přetrvávají zásadní rozdíly.
Ukrajina odmítá vzdát se svého území
Ukrajinské vedení dlouhodobě odmítá uznat ruskou svrchovanost nad okupovanými oblastmi.
Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže přijmout mírové uspořádání založené na jednostranném postoupení svého území Rusku.
Právě rozdílné postoje k budoucím hranicím zůstávají jednou z největších překážek dosažení mírové dohody.
Američtí zprostředkovatelé po jednáních připustili, že mezi válčícími stranami nadále panuje značná nedůvěra.
Budoucnost mírové dohody zůstává nejistá
Medinského vyjádření potvrzuje, že Moskva v současné fázi jednání odmítá územní výměny a nadále prosazuje vlastní bezpečnostní a územní požadavky.
Zároveň však samotné prohlášení ruského vyjednavače neznamená, že budoucí diplomatická jednání nemohou přinést změnu postojů.
Prozatím zůstává otázka okupovaných ukrajinských území jedním z hlavních sporů, které brání uzavření konečné mírové dohody.
K 11. listopadu 2026 nebyla mezi Ruskem a Ukrajinou uzavřena dohoda o územním uspořádání ani o ukončení války.
