Rakušan předpovídá konec Babišovy vlády. Spor o televizní poplatky ale otevírá i otázku veřejného mínění

PRAHA – 24. října 2026 – Noční jednání Poslanecké sněmovny o zrušení televizních a rozhlasových poplatků vyvolalo ostré reakce opozičních politiků. Předseda STAN Vít Rakušan označil hlasování ve 4:36 za začátek konce vlády Andreje Babiše. Předseda ODS Martin Kupka kritizoval způsob projednávání i možné dopady na nezávislost veřejnoprávních médií. Vedle politického střetu se však otevírá také otázka, jaký způsob financování České televize a Českého rozhlasu si přeje veřejnost.

Rakušan mluví o konci vlády

Koalice ANO, SPD a Motoristů po přibližně dvaceti hodinách jednání prosadila pokračování legislativního procesu. Opozice nedokázala návrh na zrušení poplatků zamítnout ani vrátit vládě k přepracování.

Vít Rakušan následně uvedl, že postup koalice považuje za porušení principů parlamentní diskuse. Jeho výrok o začátku konce Babišovy vlády představuje politické hodnocení, nikoli skutečnost potvrzenou výsledkem hlasování.

Vláda nadále disponuje parlamentní většinou a hlasování o mediálních poplatcích samo o sobě nerozhodovalo o její důvěře.

Kupka kritizoval postup koalice

Předseda ODS Martin Kupka označil způsob projednávání za „totální prasárnu“.

Podle opozice koalice omezila parlamentní diskusi tím, že stanovila pevný čas hlasování a zkrátila prostor pro vystoupení poslanců. K řečništi se v prvním čtení nedostalo 65 přihlášených zákonodárců.

Vládní představitelé naopak obhajují právo sněmovní většiny rozhodovat o organizaci jednání a prosazovat změnu financování médií veřejné služby.

Co chtějí občané?

Do veřejné diskuse vstupují také výsledky průzkumů veřejného mínění.

V souvislosti se zrušením koncesionářských poplatků se objevují údaje připisované agenturám SANEP a STEM. Podle těchto tvrzení se mělo pro zachování poplatků vyslovit 7,2 procenta respondentů, zatímco 59 procent mělo podporovat změnu financování.

Bez původních výzkumných zpráv však nelze určit, zda obě čísla popisují srovnatelné postoje.

Rozhodující je přesné znění otázek. Odmítání přímého poplatku například nemusí znamenat souhlas s financováním ze státního rozpočtu v podobě navržené vládou.

Pro spolehlivé vyhodnocení jsou potřebné také údaje o termínu sběru dat, velikosti a složení vzorku a podílu nerozhodnutých respondentů.

Z uvedených procent proto zatím nelze vyvozovat jednoznačný závěr o podpoře konkrétní vládní předlohy.

Spor není pouze o způsob placení

Podle vládního návrhu by Česká televize měla v roce 2027 získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun.

Ve srovnání s letošními plánovanými příjmy z poplatků by Česká televize získala přibližně o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů méně.

Vládní koalice tvrdí, že nový model odstraní přímou poplatkovou povinnost domácností a umožní financování veřejnoprávních médií prostřednictvím státního rozpočtu.

Opozice a část odborné veřejnosti upozorňují na riziko politického ovlivňování rozpočtů těchto institucí.

Riziko připouští také analýza vládního návrhu

Důležitým dokumentem je hodnocení dopadů regulace, které doprovází vládní předlohu.

Tato analýza upozorňuje, že financování přímo ze státního rozpočtu může při nedostatečných zákonných zárukách zvýšit závislost veřejnoprávních médií na politických rozhodnutích.

Zároveň uvádí, že případná rizika lze omezit předvídatelným financováním, zákonnými mechanismy valorizace a dostatečnou ochranou institucionální nezávislosti.

Změna financování tedy sama o sobě neprokazuje politické ovládnutí médií. Rozhodující bude konkrétní podoba zákona a jeho uplatňování.

Poplatky zatím zůstávají

Vládní návrh po prvním čtení pokračuje do sněmovního výboru pro média a kulturu.

K definitivnímu zrušení televizních a rozhlasových poplatků zatím nedošlo.

Veřejná debata se tak soustředí na tři odlišné otázky: zda mají občané platit samostatný poplatek, kolik prostředků mají veřejnoprávní média dostávat a jakým způsobem zajistit jejich nezávislost na politické moci.

Odpovědi na tyto otázky nemusejí být totožné. Právě jejich oddělení je důležité pro věcné posouzení celé reformy.

Český zpravodaj | Domácí redakce | 24. října 2026