Rajchl zpochybňuje splácení půjček Ukrajině. EU počítá s ruskými reparacemi, finanční rizika však zůstávají

Politik Jindřich Rajchl kritizuje další evropské financování Ukrajiny a upozorňuje na její dlouhodobé hospodářské problémy. Podle jeho vyjádření nebude země schopna půjčky splácet ani v následujících desetiletích. Evropská unie však pro již schválený úvěr vytvořila zvláštní mechanismus, který splácení spojuje s budoucími ruskými válečnými reparacemi.

PRAHA / BRUSEL – 12. listopadu 2026

Další finanční pomoc Ukrajině vyvolává v české politice diskusi o zadlužení, odpovědnosti evropských států a reálných možnostech splácení poskytnutých prostředků.

Politik Jindřich Rajchl v šířeném vyjádření zpochybnil představu, že Ukrajina bude schopna další evropské půjčky splácet ze svého hospodářství.

„Ukrajina bude dalších 50 let jednoznačně v obrovském deficitu. To je všem jasné. Tak z čeho by to splácela? To je úplný nesmysl,“ uvádí podle poskytnutého přepisu.

Jeho kritika přichází v době, kdy Evropská unie pokračuje ve financování ukrajinských rozpočtových a obranných potřeb a současně diskutuje o dalších prostředcích.

Evropská unie schválila půjčku 90 miliard eur

Rada Evropské unie v dubnu 2026 dokončila legislativní rámec půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027.

Přibližně 60 miliard eur je určeno na obranné potřeby a 30 miliard eur na ekonomickou a rozpočtovou podporu.

Prostředky si Evropská unie půjčuje na kapitálových trzích. Úvěr je zajištěn příslušným mechanismem evropského rozpočtu.

Nejde tedy o přímé vyplacení celé částky z běžných rozpočtů jednotlivých členských států.

Kdo má půjčku splatit?

Podle schváleného mechanismu má Ukrajina půjčku splácet z budoucích válečných reparací od Ruska.

Evropská unie zároveň počítá s možností využití zmrazených ruských aktiv v souladu s evropským a mezinárodním právem.

Tento způsob financování se zásadně liší od běžného státního úvěru, u něhož dlužník splácí jistinu podle předem stanoveného harmonogramu z vlastních příjmů.

Současně však existuje významná nejistota: není známo, kdy a v jakém rozsahu budou reparace skutečně získány.

Evropské instituce proto musí řešit také dlouhodobé finanční závazky a náklady spojené s vypůjčenými prostředky.

Rajchl upozorňuje na hospodářské problémy Ukrajiny

Ukrajinská ekonomika čelí mimořádnému tlaku v důsledku pokračující války, poškození infrastruktury a vysokých obranných výdajů.

Tyto okolnosti zvyšují závislost země na zahraniční finanční pomoci.

Rajchlův argument vychází z obavy, že Ukrajina nebude schopna dlouhodobě vytvářet dostatečné příjmy k úhradě svých závazků.

Jeho konkrétní tvrzení o padesátiletém deficitu však nelze považovat za potvrzenou předpověď. Tak dlouhý výhled závisí na budoucím vývoji války, obnově hospodářství, zahraničních investicích i podobě případného mírového uspořádání.

Česko se na zárukách schválené půjčky nepodílí

Pro české veřejné finance je důležitá ještě jedna skutečnost.

Česká republika se společně se Slovenskem a Maďarskem nezapojila do finančních záruk schválené evropské půjčky 90 miliard eur.

Tato výjimka je součástí evropské dohody o financování Ukrajiny.

Neznamená to, že Česko nemá žádné jiné finanční vztahy k Ukrajině nebo Evropské unii. Znamená to však, že na Českou republiku nemají dopadat finanční závazky z tohoto konkrétního záručního mechanismu.

Ve hře je také další financování pro rok 2027

Podle informací zveřejněných koncem října evropské státy diskutují o další půjčce přibližně 45 miliard eur, která by pomohla pokrýt dodatečné potřeby Ukrajiny v roce 2027.

Tento návrh je nutné odlišit od již schváleného úvěru 90 miliard eur.

Česká republika a Slovensko naznačily, že se nechtějí účastnit ani nových záruk. Podobný postoj se očekává od Maďarska.

O konečné podobě případného dalšího mechanismu zatím nebylo rozhodnuto.

Pomoc Ukrajině versus odpovědnost za veřejné finance

Zastánci pokračující evropské podpory argumentují tím, že stabilita Ukrajiny je důležitá pro bezpečnost celé Evropy. Podpora fungování ukrajinského státu má podle nich omezovat další hospodářské, humanitární a bezpečnostní důsledky války.

Kritici upozorňují především na rostoucí zadlužení, nejistotu kolem reparací a možnost dlouhodobého zatížení evropských rozpočtů.

Obě otázky jsou pro veřejnou debatu podstatné: jak zajistit bezpečnostní a finanční stabilitu Ukrajiny a současně jak kontrolovat rizika, která na sebe přebírají evropské instituce a zúčastněné státy.

Rozhodující budou podmínky financování

Rajchlova kritika upozorňuje na nejistotu budoucího splácení. Samotná otázka, odkud budou prostředky pocházet, má konkrétní odpověď v evropských dokumentech: u schválené půjčky se počítá především s ruskými reparacemi.

Zda budou tyto prostředky skutečně dostupné, zůstává otevřené.

Pro posouzení dalších půjček proto bude zásadní znát jejich právní podmínky, rozsah záruk, náklady financování a rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé státy.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz