PUTIN PŘEVZAL KONTROLU NAD PĚTI ZAHRANIČNÍMI PODNIKY. EVROPA ŘEŠÍ 210 MILIARD EUR RUSKÝCH AKTIV

Moskva / Brusel, 17. října 2026 | Český zpravodaj

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil převedení ruských aktiv pěti podniků se zahraničními vlastníky pod nucenou správu domácích společností. Opatření zasáhlo výrobce podlahových krytin, obalových materiálů a hygienických potřeb s celkovými ročními tržbami přesahujícími 50 miliard rublů. Zahraniční vlastníci tak přicházejí o faktickou kontrolu nad svými investicemi, přestože jejich vlastnická práva nemusela být formálně zrušena. Rozhodnutí přichází v době pokračujícího sporu o přibližně 210 miliard eur zmrazených ruských státních aktiv v Evropské unii.

Pět podniků pod nucenou ruskou správou

Vladimir Putin podepsal příslušný dekret ve čtvrtek 15. října 2026. Jeho obsah zveřejnila následující den agentura Reuters a evropská média.

Opatření se týká ruských provozů pěti společností se zahraničními vlastnickými vazbami.

První z nich je francouzský výrobce podlahových krytin Tarkett, který v Rusku provozoval dva výrobní závody. Společnost patří mezi významné světové producenty podlahových materiálů.

Dalším dotčeným podnikem je Menshen Packaging CIS, napojený na německého výrobce plastových obalů Menshen.

Nucená správa se vztahuje také na obalový podnik Kappa Rus se švédskou vlastnickou vazbou, ruskou společnost belgického výrobce hygienických potřeb Ontex a podnik Eviosys Packaging Kuban, který je součástí skupiny americké společnosti Sonoco prostřednictvím její nizozemské dceřiné firmy.

Společným znakem těchto podniků je jejich pokračující přítomnost na ruském trhu i po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Podle Euronews jejich souhrnné roční tržby přesahují 50 miliard rublů, což odpovídá přibližně 532 milionům eur.

Vlastnictví zůstává, rozhodování přechází jinam

Podstatou ruského opatření je zavedení takzvané dočasné správy.

Zahraniční investoři nemusí okamžitě přijít o právní vlastnictví svých akcií nebo obchodních podílů. Ztrácejí však možnost fakticky řídit podnik, rozhodovat o jeho hospodaření a vykonávat běžná vlastnická oprávnění.

Správu dotčených aktiv převzala ruská společnost Centre Capital, která vznikla v únoru 2026.

Podle Euronews stojí v jejím čele Marat Mirchajdarov, bývalý regionální úředník, který se účastnil ruské války proti Ukrajině.

Francouzský Tarkett již potvrdil, že ztratil efektivní kontrolu nad svými ruskými provozy.

Belgický Ontex, který v Rusku zaměstnává přibližně 350 lidí a provozuje továrnu nedaleko Moskvy, oznámil, že situaci vyhodnocuje a zvažuje kroky k ochraně svého majetku i pokračování provozu.

Kreml označuje opatření za dočasné a vratné. Neexistuje však záruka, kdy nebo za jakých podmínek by zahraniční vlastníci mohli své podniky znovu převzít.

Moskva hovoří o odvetě za evropské sankce

Ruské vedení svůj postup spojuje se sankcemi, které západní státy zavedly v reakci na invazi na Ukrajinu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že při rozhodování hrála roli také země původu jednotlivých společností.

Moskva označuje některá západní opatření vůči ruskému majetku za nezákonná a převzetí zahraničních podniků prezentuje jako odvetu.

Evropská unie naproti tomu zdůvodňuje své sankce ruskou agresí proti Ukrajině a potřebou omezit finanční i technologické možnosti Moskvy pokračovat ve válce.

Putin zároveň připustil, že přebírání zahraničních aktiv může mít pro ruské hospodářství negativní důsledky.

Ruské společnosti vyzval, aby více využívaly domácí zdroje financování a snižovaly závislost na zahraničních kapitálových trzích.

Nejde o první podobný zásah

Současný dekret navazuje na opatření, která Rusko používá již několik let.

V dubnu 2023 vznikl právní mechanismus umožňující zavádět dočasnou správu vybraných aktiv zahraničních společností.

V minulosti se dotkl například německé energetické společnosti Uniper, finského Fortumu, francouzského výrobce potravin Danone a dánského pivovaru Carlsberg.

Další vlna následovala v září 2026, kdy se pod nucenou správu dostala ruská aktiva společností Nestlé, Auchan a Metro.

Ruské úřady tak pokračují v postupu, který zahraničním investorům zásadně omezuje kontrolu nad jejich majetkem.

Přestože Moskva používá označení dočasná správa, hospodářské důsledky mohou být podobné vyvlastnění.

Evropská unie drží 210 miliard eur ruských aktiv

Ve stejném období pokračuje spor o ruská státní aktiva zmrazená v Evropské unii.

Po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 evropské státy zablokovaly přibližně 210 miliard eur rezerv ruské centrální banky.

Z této částky se zhruba 185 miliard eur nachází v belgické finanční instituci Euroclear.

Zmrazení znamená, že Rusko s těmito prostředky nemůže volně nakládat. Samotné vlastnictví však automaticky nepřechází na Evropskou unii.

Právě tento rozdíl je zásadní při hledání způsobů, jak prostředky případně využít na podporu Ukrajiny.

Evropské státy již řešily možnosti využívání mimořádných výnosů ze zmrazených aktiv a diskutují také o dalších finančních mechanismech.

Přímé použití samotné jistiny však vyvolává složité právní otázky týkající se ochrany státního majetku, mezinárodního práva a odpovědnosti jednotlivých finančních institucí.

Spojené státy údajně chtějí získat dohled nad částí peněz

Do evropské debaty vstoupila také informace o americkém návrhu týkajícím se zmrazených ruských rezerv.

Britský deník Financial Times s odvoláním na osoby obeznámené s jednáními uvedl, že Spojené státy navrhly přesunout část aktiv do mechanismu pod americkým dohledem.

Záměrem mělo být využití těchto prostředků jako jednoho z nástrojů při snaze obnovit mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.

Podle deníku návrh představili americký vyjednavač Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa.

Evropští představitelé měli tento návrh odmítnout.

Agentura Reuters upozornila, že informace Financial Times o konkrétní podobě amerického návrhu nedokázala nezávisle potvrdit.

Nelze proto tvrdit, že by již existovala schválená dohoda o převedení ruských rezerv pod kontrolu Washingtonu.

Německý kancléř Merz odmítá americký dohled

Německý kancléř Friedrich Merz se k otázce vyjádřil 15. října před jednáním evropských představitelů v Bruselu.

Zdůraznil, že prostředky zmrazené na evropském území mají zůstat pod evropskou kontrolou a že rozhodování o jejich budoucnosti přísluší Evropě.

Jeho stanovisko představuje odmítnutí představy, že by Spojené státy jednostranně rozhodovaly o prostředcích uložených v evropských finančních institucích.

Evropské vlády přitom nemají jednotný názor ani na to, jakým způsobem lze ruské rezervy využít.

Některé země podporují jejich širší zapojení do financování Ukrajiny. Jiné upozorňují na právní rizika, možné žaloby a případnou odpovědnost za vzniklé škody.

Významnou roli v této debatě hraje Belgie, na jejímž území se nachází většina zmrazených prostředků.

Dva rozdílné majetkové spory

Ruské zásahy proti zahraničním podnikům a evropské zmrazení rezerv ruské centrální banky spolu politicky souvisejí, právně však nejde o totožná opatření.

V Rusku jsou dotčena především aktiva soukromých společností, jejichž faktické řízení bylo převedeno na ruské správce.

V Evropské unii jde zejména o státní rezervy ruské centrální banky, jejichž využívání bylo omezeno sankčními předpisy.

Zatímco Rusko mění správu konkrétních podniků, evropské instituce řeší právní možnosti nakládání se zmrazenými finančními prostředky.

Oba postupy však vyvolávají otázky týkající se právní jistoty, ochrany majetku a důvěry v mezinárodní investiční prostředí.

Jak se mohou zahraniční společnosti bránit?

Dotčené podniky mohou zvažovat právní obranu prostřednictvím ruských soudů nebo mezinárodní investiční arbitráže, pokud pro ni existuje odpovídající právní základ.

Možnost získat odškodnění závisí mimo jiné na konkrétní vlastnické struktuře, příslušných mezinárodních smlouvách a rozhodnutích soudů či rozhodčích tribunálů.

Samotné vítězství v případném sporu však nemusí znamenat rychlé navrácení majetku nebo skutečné vyplacení náhrady.

Vymáhání rozhodnutí vůči ruskému státu může být obtížné.

Zahraniční investoři tak čelí nejen riziku ztráty kontroly nad podnikem, ale také dlouhodobé právní nejistotě.

Spor o majetek se stává součástí širšího konfliktu

Nový ruský dekret ukazuje, jak se hospodářské vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi dále komplikují.

Moskva využívá správu zahraničních podniků jako součást své reakce na sankční politiku. Evropská unie současně hledá způsob, jak zachovat tlak na Rusko a financovat podporu Ukrajiny.

Spojené státy podle dosud nezávisle nepotvrzených informací zvažují také zapojení zmrazených aktiv do diplomatických jednání.

Pro zahraniční investory je současný vývoj důležitým upozorněním, že formální vlastnictví nemusí v prostředí politického konfliktu zaručovat možnost podnik skutečně řídit.

K 17. říjnu 2026 zůstává pět dotčených ruských podniků pod nucenou správou. Současně nebylo potvrzeno žádné konečné rozhodnutí o převedení části ruských státních rezerv z evropské pod americkou kontrolu.

Zdroje: Reuters (15. a 16. října 2026), Euronews (16. října 2026), The Moscow Times (16. října 2026), Financial Times (14. října 2026), Euronews – analýza zmrazených aktiv (5. září 2026).

Český zpravodaj | Nezávislé zpravodajství

© 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.