Putin označil ukrajinská území za historicky ruská. Současně nabízí obnovení mírových jednání

MOSKVA / KYJEV | 23. října 2026

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že území na východě Ukrajiny, o nichž se jedná v souvislosti s možným mírovým urovnáním, považuje za součást historického Ruska. Současně potvrdil připravenost Moskvy obnovit jednání s Ukrajinou za zprostředkování Spojených států. Podle Putina musí případná dohoda zajistit dlouhodobou bezpečnost Ruska i Ukrajiny. Kyjev však odmítá ruské požadavky na předání dalších ukrajinských území.

Putin znovu otevřel otázku ukrajinských hranic

Vladimir Putin se k územním otázkám vyjádřil ve čtvrtek 22. října v rozhovoru pro ruskou televizi, den po setkání se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem.

Ruský prezident označil část východní Ukrajiny za historicky ruské území a zpochybnil nárok Kyjeva na oblasti, které Moskva požaduje v rámci možného mírového uspořádání.

Putin se přitom odvolával také na hlasování uspořádaná na okupovaných ukrajinských územích po zahájení ruské invaze v roce 2022.

Tato hlasování však nebyla mezinárodně uznána jako legitimní základ pro změnu státních hranic.

Doněcká a Luhanská oblast, stejně jako další Ruskem okupované části Ukrajiny, zůstávají podle mezinárodně uznaných hranic součástí Ukrajiny.

Putinovo označení těchto oblastí za historicky ruské je tedy politickým a historickým tvrzením ruského prezidenta, nikoli potvrzením jejich právní příslušnosti k Ruské federaci.

Moskva požaduje územní ústupky

Jedním z největších problémů mírových jednání zůstává budoucnost Donbasu.

Rusko požaduje, aby Ukrajina přenechala Moskvě celé území tohoto východoukrajinského regionu, včetně oblastí, které ruská armáda dosud neovládá.

Ukrajinské vedení takový požadavek odmítá.

Kyjev dlouhodobě zdůrazňuje, že nemůže přijmout mírovou dohodu, která by bez jeho souhlasu znamenala ztrátu dalších území.

Právě rozdílné postoje k hranicím a bezpečnostním zárukám patří mezi zásadní překážky případného ukončení války.

Putin tvrdí, že Rusko válku nechtělo

Ruský prezident během vystoupení opakoval stanovisko Kremlu, podle něhož Moskva nechtěla zahájit válku a byla k vojenskému postupu údajně přinucena okolnostmi.

Podle předloženého přehledu jeho výroků také uvedl, že Rusko nechce válku s Evropou a že není možné způsobit mu strategickou porážku na bojišti.

Tato prohlášení je však nutné zasadit do kontextu skutečného průběhu konfliktu.

Rusko zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ruské ozbrojené síly od té doby pokračují v bojových operacích na ukrajinském území.

Putinovo tvrzení, že bojovat chce především Kyjev, je proto stanoviskem ruské strany, nikoli nezávisle potvrzeným vysvětlením příčin pokračující války.

Ukrajina naopak uvádí, že se brání ruské agresi a usiluje o zachování své suverenity.

Rusko je připraveno obnovit jednání s USA a Ukrajinou

Vedle územních požadavků Putin potvrdil, že Moskva souhlasí s obnovením třístranných jednání se Spojenými státy a Ukrajinou.

K vyjádření došlo po jeho středečním setkání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem v Petrohradu.

Rozhovory se uskutečnily v Konstantinovském paláci a trvaly přibližně tři hodiny.

Witkoff ruskému prezidentovi představil návrhy týkající se možného ukončení války.

Putin následně potvrdil, že Rusko je připraveno obnovit kontakty, které by mohly vést k dlouhodobému mírovému uspořádání.

Podle vyjádření Kremlu by další jednání mohla proběhnout během listopadu.

Konkrétní termín, místo ani výsledná podoba případné dohody však zatím nejsou definitivně potvrzeny.

Putin požaduje bezpečnostní záruky také pro Rusko

Ruský prezident zdůraznil, že cílem případných rozhovorů nemá být pouze krátkodobé zastavení bojů.

Moskva podle něj usiluje o konečné politické urovnání, které by řešilo bezpečnost Ruska i Ukrajiny.

Putin zároveň uvedl, že při jednání s Witkoffem panovala shoda na potřebě zabývat se také širším bezpečnostním uspořádáním Evropy.

Téma evropské bezpečnosti je součástí dlouhodobých ruských požadavků, které se týkají mimo jiné vojenské přítomnosti NATO a bezpečnostních vztahů mezi Ruskem a západními státy.

Samotná připravenost jednat však neznamená, že se strany shodly na podmínkách ukončení války.

Zelenskyj rovněž podporuje obnovení rozhovorů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev je připraven pokračovat v diplomatických kontaktech.

Po jednání s americkými představiteli v norském Oslu podpořil návrh na obnovení třístranných rozhovorů.

Ukrajinská strana podle něj podporuje návrhy na zastavení bojů, včetně všeobecného příměří, přerušení útoků na energetickou infrastrukturu a humanitárních opatření.

Tento postoj je důležitý také ve vztahu k Putinovým tvrzením, podle nichž chce ve válce pokračovat především Ukrajina.

Veřejná vyjádření Kyjeva naopak potvrzují, že ukrajinské vedení možnost dalších jednání neodmítá.

Mezi ochotou zahájit rozhovory a souhlasem s ruskými územními požadavky však zůstává zásadní rozdíl.

Americká diplomacie se snaží rozhovory obnovit

Spojené státy pokračují v diplomatickém úsilí o obnovení jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Steve Witkoff se před návštěvou Ruska setkal v Oslu s ukrajinským prezidentem a evropskými představiteli.

Následně v Petrohradu jednal s Putinem o možnostech dalšího postupu.

Podle informací zveřejněných po schůzce ruská strana v zásadě souhlasila s obnovením rozhovorů na úrovni vyjednávacích týmů.

Dosavadní kontakty však nepřinesly oznámení o konkrétním mírovém kompromisu.

Přetrvávají především spory o ukrajinské území, podmínky zastavení bojů a budoucí bezpečnostní záruky.

Jednání jsou možná, dohoda zůstává vzdálená

Putinovo vystoupení ukázalo dva souběžné postoje Moskvy.

Na jedné straně ruský prezident deklaruje připravenost obnovit diplomatická jednání. Na straně druhé nadále trvá na územních požadavcích, které Ukrajina odmítá.

Kyjev je rovněž ochoten jednat, avšak odmítá přistoupit na předání dalších částí svého mezinárodně uznaného území.

Nejdůležitější zprávou tak není pouze Putinova nabídka dalších rozhovorů, ale také skutečnost, že Moskva dosud neustoupila od svých zásadních územních požadavků.

O tom, zda listopadová jednání skutečně začnou a přinesou konkrétní výsledky, rozhodne až další diplomatický vývoj.

⸻

Český zpravodaj | Zahraničí / Rusko a Ukrajina | 23. října 2026

Zdroje: Reuters, 22. října 2026; ABC News Australia, 22. října 2026; Axios, 21. října 2026; ČTK / České noviny, 21. října 2026.