Putin jednal s lídry Finska a Norska o Ukrajině. Moskva trvá na svých podmínkách, chystají se rozhovory v Abú Zabí

HELSINKY / MOSKVA / KYJEV – 27. října 2026

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky jednal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem. Rozhovor, který iniciovali představitelé obou severských zemí po konzultaci s Ukrajinou, se soustředil na možnosti ukončení války, připravovaná jednání v Abú Zabí a bezpečnostní situaci v Evropě. Zatímco Finsko a Norsko zdůrazňují pokračující podporu Ukrajině, Kreml trvá na zohlednění ruských bezpečnostních zájmů. Obě strany připustily pokračování diplomatických kontaktů, zásadní rozpory však přetrvávají.

Neobvyklý telefonát po jednání v Oslu

Telefonický rozhovor se uskutečnil z Helsinek a navazoval na diplomatické konzultace konané 20. října v norském Oslu.

Podle oficiálního prohlášení kanceláře finského prezidenta iniciovali kontakt s Moskvou Stubb a Støre. Jejich cílem bylo přímo tlumočit ruskému prezidentovi stanoviska týkající se připravovaných mírových jednání.

Oba státníci zdůraznili, že jednali jménem Finska a Norska, nikoli jako zástupci celé Evropské unie nebo NATO.

Rozhovor podle norského premiéra trval přibližně 90 minut, ačkoli původně bylo vyhrazeno pouze 20 minut.

Støre jej označil za věcný a profesionální, současně však připustil, že mezi účastníky zůstávají významné názorové rozdíly.

Kreml požaduje respektování ruských zájmů

Ruská prezidentská kancelář prezentovala telefonát jako příležitost vysvětlit stanovisko Moskvy k válce na Ukrajině.

Podle ruské strany Putin popsal vývoj konfliktu a zopakoval svůj pohled na jeho příčiny.

Kreml dlouhodobě tvrdí, že dosažení trvalého míru vyžaduje zohlednění ruských bezpečnostních zájmů.

Putin podle ruského vyjádření rovněž kritizoval politiku Evropské unie a NATO, kterou Moskva označuje za konfrontační.

Jde o stanovisko ruského vedení. Západní státy a Ukrajina naopak poukazují na skutečnost, že Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na ukrajinské území.

Podle agentury Reuters telefonát nepřinesl známky zásadního ústupku Moskvy z jejích dosavadních požadavků.

Finsko a Norsko: Podpora Ukrajiny pokračuje

Finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že ukončení války vyžaduje také přímou komunikaci s Ruskem.

Podle něj bude mít výsledek konfliktu bezprostřední dopad na bezpečnost Finska, Norska i celé Evropy.

Norský premiér Jonas Gahr Støre upozornil na rozsáhlé lidské utrpení a materiální škody způsobené válkou.

Oba představitelé zdůraznili potřebu snížit intenzitu bojů a pokračovat v diplomatickém úsilí.

Současně ujistili, že jejich země nadále podporují Ukrajinu a její právo na obranu.

Po rozhovoru s Putinem Stubb a Støre telefonicky informovali také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Iniciativa severských zemí vyvolala rozdílné reakce evropských politiků. Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyjádřila pochybnosti o jejím přínosu a zdůraznila potřebu evropské jednoty.

Abú Zabí se připravuje na další mírová jednání

Jedním z hlavních témat rozhovoru byla připravovaná schůzka zástupců Ruska, Ukrajiny a Spojených států ve Spojených arabských emirátech.

Podle polského premiéra Donalda Tuska se jako předběžný termín zvažuje 4. listopad 2026.

Jednání by měla navázat na diplomatické kontakty uskutečněné v Oslu a následná americko-ruská jednání.

Předpokládá se, že jejich předmětem budou podmínky případného příměří, bezpečnostní záruky a další možnosti politického řešení války.

Samotná ochota pokračovat v rozhovorech však neznamená, že se Moskva a Kyjev přiblížily k dohodě.

Zásadní spory nadále přetrvávají především v otázce okupovaných ukrajinských území, bezpečnostních záruk a podmínek ukončení bojů.

V Oleškách začalo místní příměří kvůli humanitární pomoci

Diplomatické rozhovory probíhají současně s humanitární operací v oblasti města Olešky v okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Podle agentury Associated Press začalo v úterý 27. října místní příměří, jehož cílem je umožnit dodávky potravin, vody, léků a zdravotnické pomoci civilistům.

Operace vznikla za amerického zprostředkování, do něhož se zapojila také první dáma Spojených států Melania Trumpová.

V oblasti se podle dostupných informací nachází až přibližně 2 000 obyvatel, kteří čelí vážnému nedostatku základních potřeb.

Humanitární situaci komplikují minová pole, útoky dronů a omezené možnosti bezpečného pohybu.

Místní příměří má vytvořit prostor pro humanitární zásobování a případnou evakuaci.

Nejde však o všeobecné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Boje a útoky v jiných částech země pokračují.

Nabídka bezpečného příjezdu Zelenského do Moskvy není nová

V souvislosti s telefonátem se objevila také zpráva, že by Rusko ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému zaručilo bezpečnost při případné návštěvě Moskvy.

Podobnou nabídku však poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov veřejně formuloval již 28. ledna 2026.

Není tedy správné prezentovat samotnou nabídku bezpečnostních záruk jako zcela nový diplomatický průlom z 27. října.

Oficiální finské a norské tiskové zprávy o dnešním telefonátu tuto konkrétní nabídku nezmiňují.

Ani případné ruské ujištění o bezpečnosti by samo o sobě neznamenalo, že ukrajinský prezident cestu do Moskvy přijal nebo že bylo dohodnuto osobní setkání obou prezidentů.

Diplomatický kontakt pokračuje, zásadní rozpory zůstávají

Telefonát představuje jeden z mála přímých kontaktů ruského prezidenta s evropskými představiteli, kteří jednoznačně podporují Ukrajinu, od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022.

Jeho význam spočívá především v obnovení přímé komunikace před plánovanými jednáními v Abú Zabí.

Podle dosavadních vyjádření však rozhovor nepřinesl průlom v základních sporných otázkách.

Finsko a Norsko požadují ukončení války při zachování podpory Ukrajiny. Moskva nadále prosazuje vlastní bezpečnostní a politické podmínky.

Rozhodující proto budou až konkrétní výsledky dalších diplomatických jednání a případné dohody, které by mohly vést k omezení bojů.

Zdroje: Kancelář prezidenta Finska (27. října 2026), Úřad norského premiéra (27. října 2026), Reuters, Associated Press, The Guardian, německá ARD/Tagesschau.

Český zpravodaj | Zahraniční redakce