Pfizergate pokračuje: Von der Leyenová podle Politica dosud osobně nevypovídala před evropskými žalobci
BRUSEL – Vyšetřování okolností nákupu vakcín proti covidu-19 Evropskou unií zůstává otevřené. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle informací serveru Politico dosud neposkytla osobní výpověď Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Evropská komise však odmítá, že by s vyšetřovateli nespolupracovala. Případ známý jako Pfizergate se týká především jednání s farmaceutickou společností Pfizer a nezpřístupněné textové komunikace mezi jejími představiteli.
Evropská prokuratura má stále nezodpovězené otázky
Server Politico 28. října 2026 uvedl s odvoláním na anonymní osobu obeznámenou s vyšetřováním, že Ursula von der Leyenová dosud nepodala EPPO osobní výpověď.
Evropská prokuratura převzala v roce 2024 vyšetřování původně vedené v Belgii. To se zabývá podezřeními souvisejícími s jednáním o nákupu vakcín proti covidu-19 mezi Evropskou komisí a společností Pfizer.
Podle právních dokumentů, které mělo Politico k dispozici, se prověřují mimo jiné podezření týkající se výkonu veřejných funkcí, možného zničení textových zpráv, korupce a střetu zájmů.
Jde o předmět vyšetřování, nikoliv o prokázanou vinu předsedkyně Evropské komise.
Komise tvrdí, že s vyšetřovateli spolupracuje
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier na dotazy Politica uvedl, že Komise s EPPO rozsáhle spolupracovala při objasňování skutečností a posuzování událostí.
Podle jeho vyjádření se tak dělo s plnou podporou předsedkyně Komise, která nadále spolupracuje při zodpovídání otevřených otázek v mezích svých povinností a časových možností.
Z dostupných informací proto nelze automaticky dovozovat, že von der Leyenová odmítla konkrétní zákonně doručené předvolání.
Kövesiová kritizovala politiky, kteří se vyhýbají výslechu
Odcházející evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruța Kövesiová v rozhovoru pro Politico upozornila na překážky, s nimiž se její úřad setkává při vyšetřování vysoce postavených osob.
Uvedla, že někteří politici se považují za osoby stojící nad zákonem a odmítají dostavit se k výpovědi.
Současně zdůraznila, že vyšetřování významných politických představitelů nebo majetných osob napojených na politické prostředí může být pro úřad obtížné.
Na přímou otázku, zda se její kritika vztahuje také na Ursulu von der Leyenovou, však odmítla komentovat konkrétní vyšetřování.
Její vyjádření proto nelze považovat za přímé obvinění předsedkyně Evropské komise.
Soud už kritizoval postup Komise při zpřístupňování SMS
Samostatnou součástí kauzy je spor o textové zprávy, které si von der Leyenová vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.
Komunikace souvisela s obdobím jednání o rozsáhlých dodávkách vakcín proti covidu-19 členským státům Evropské unie.
V květnu 2025 Tribunál Evropské unie zrušil rozhodnutí Evropské komise, kterým odmítla vyhovět žádosti novinářky deníku The New York Times o přístup k těmto zprávám.
Soud dospěl k závěru, že Komise dostatečně nevysvětlila, proč požadovanými zprávami nedisponuje, ani jakým způsobem je hledala.
Rozhodnutí se týkalo transparentnosti a přístupu k dokumentům. Samo o sobě neprokazovalo žádnou korupci při uzavírání vakcinačních smluv.
Co se nyní vyšetřuje?
Evropská prokuratura pokračuje v prověřování okolností, za nichž byla během pandemie sjednávána spolupráce s farmaceutickými společnostmi.
Předmětem zájmu je mimo jiné komunikace mezi veřejnými představiteli a dodavateli, rozhodovací proces a možné porušení právních povinností.
Dosud zveřejněné informace nepotvrzují pravomocné odsouzení ani prokázání trestní odpovědnosti Ursuly von der Leyenové.
Kauza nicméně nadále otevírá otázky transparentnosti evropských institucí při uzavírání veřejných zakázek mimořádného rozsahu.
Zdroje: Politico (28. října 2026), Soudní dvůr Evropské unie – rozsudek Tribunálu T-36/23 (14. května 2025), Reuters (14. května 2025).
Český zpravodaj | Zahraničí / Evropská unie / Kauzy
