Peková navrhuje pozvat Obamu k debatě o původu covidu. Pořad České televize vyvolal spor

PRAHA – 22. října 2026 – Nový díl publicistického pořadu České televize Rozpleteno, věnovaný původu pandemie covidu-19, vyvolal diskusi o vědeckých hypotézách, bezpečnosti laboratorního výzkumu i odpovědnosti veřejnoprávních médií. Molekulární genetička Soňa Peková podle textu šířeného na sociálních sítích reagovala návrhem pozvat bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu do Prahy nebo Bratislavy k veřejné debatě o rizikových experimentech s viry. Současně se proti podobě televizního pořadu ohradila iniciativa pracovníků České televize a Českého rozhlasu. Autoři pořadu své redakční rozhodnutí hájí.

Dokument České televize otevřel otázku původu pandemie

Česká televize odvysílala 20. října 2026 na programu ČT1 díl pořadu Rozpleteno s názvem Virus I.

Dokument se zabývá původem viru SARS-CoV-2, který způsobil pandemii covidu-19, a připomíná dlouhodobou diskusi o tom, zda se virus přenesl na člověka přirozenou cestou ze zvířat, nebo zda mohl být jeho výskyt spojen s laboratorním incidentem.

Obě možnosti se v různých podobách objevují ve vědecké i politické debatě od začátku pandemie.

Je však nutné rozlišovat mezi laboratorním incidentem, při kterém by mohl uniknout zkoumaný virus, a tvrzením, že virus byl záměrně geneticky vytvořen jako biologická zbraň. Jde o odlišné hypotézy, které vyžadují odlišné důkazy.

Televizní dokument vyvolal pozornost mimo jiné tím, že pracoval s vyjádřeními Soni Pekové a poskytl prostor také politikovi Jindřichu Rajchlovi.

Peková podle zveřejněného textu odmítla novou účast

Podle textu připisovaného Soně Pekové ji před vznikem dokumentu oslovila dramaturgyně Jana Škopková s nabídkou účasti.

Peková měla nabídku odmítnout s vysvětlením, že své názory na původ pandemie již veřejně prezentovala v roce 2020 a v následujících letech.

Po odvysílání pořadu ji však údajně zaujala připomínka rozhodnutí americké vlády z roku 2014 o pozastavení financování části rizikového virologického výzkumu.

Právě na tuto historickou událost navázala úvahou, zda by bývalý americký prezident Barack Obama neměl veřejně vysvětlit okolnosti tehdejšího rozhodování.

Původní příspěvek Pekové s touto výzvou se redakčně nepodařilo nezávisle ověřit. Informace o návrhu pozvat Obamu proto vychází z předloženého textu, nikoli z doloženého oficiálního pozvání nebo potvrzené komunikace s bývalým prezidentem.

Návrh pozvat Baracka Obamu do střední Evropy

Peková podle uvedeného textu považuje za důležité, aby veřejnost získala podrobnější vysvětlení rozhodování americké administrativy o bezpečnosti některých laboratorních experimentů.

Navrhuje proto pozvat Baracka Obamu k veřejné diskusi do České republiky nebo na Slovensko.

Zmiňuje také slovenského vládního zmocněnce pro prověření pandemie Petera Kotlára a českého politika Jindřicha Rajchla, jimž měla obdobný návrh již dříve předložit.

Samotná výzva představuje politický a veřejný návrh, nikoli vědecký důkaz o původu SARS-CoV-2.

Z dostupných podkladů nevyplývá, že by Obama pozvání obdržel, přijal nebo že by se podobná konference připravovala na vládní úrovni.

Co znamená výzkum gain of function

Výraz gain of function označuje výzkumné postupy, při kterých se zkoumají změny biologických vlastností organismů nebo jejich součástí.

Ne každý takový experiment je nebezpečný a ne každý souvisí se zvyšováním schopnosti viru vyvolávat závažné onemocnění.

Zvláštní bezpečnostní otázky však vyvolává výzkum, který může u potenciálně pandemických patogenů zvýšit přenosnost nebo schopnost způsobovat nemoc.

Zastánci přísně kontrolovaného výzkumu upozorňují, že některé experimenty mohou přispívat k pochopení mechanismů infekce a k vývoji preventivních opatření.

Kritici varují před rizikem laboratorních nehod, nedostatečného dohledu a možného zneužití výsledků.

Právě posouzení těchto přínosů a rizik bylo důvodem zásahu americké vlády v roce 2014.

Obama v roce 2014 pozastavil financování části rizikového výzkumu

Dne 17. října 2014 oznámila americká vláda dočasné pozastavení nového federálního financování vybraných experimentů typu gain of function.

Opatření se týkalo výzkumných projektů, u nichž bylo možné předpokládat zvýšení patogenity nebo přenosnosti určitých virů chřipky, SARS a MERS u savců.

Podle dokumentů amerického Národního institutu zdraví (NIH) reagovalo rozhodnutí také na laboratorní bezpečnostní incidenty ve federálních výzkumných zařízeních.

Cílem bylo přehodnotit poměr možných přínosů a rizik a připravit pravidla pro rozhodování o financování podobných projektů.

Nešlo však o plošný zákonný zákaz veškerého gain-of-function výzkumu na území Spojených států.

Opatření se vztahovalo na vymezenou kategorii federálně financovaných projektů a připouštělo výjimky, pokud příslušný úřad vyhodnotil výzkum jako naléhavě potřebný pro veřejné zdraví nebo národní bezpečnost.

Proto není přesné tvrdit, že Obama v roce 2014 zakázal všechny experimenty, při nichž se geneticky mění viry.

V roce 2017 přišel nový kontrolní rámec

Po několikaletém odborném přezkumu vydalo americké ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2017 pravidla označovaná jako HHS P3CO Framework.

Ta stanovila postupy pro posuzování výzkumu zahrnujícího potenciálně pandemické patogeny se zvýšenými rizikovými vlastnostmi.

NIH následně oznámil odstranění předchozího pozastavení financování vybraných projektů.

Výzkum tedy mohl znovu získávat federální podporu, ale podléhal novému hodnoticímu procesu.

Ani toto rozhodnutí samo o sobě nedokazuje, že se zakázané experimenty předtím přesunuly do zahraničí nebo že jejich výsledkem byl virus SARS-CoV-2.

Takové tvrzení by vyžadovalo konkrétní dokumentaci výzkumných projektů, jejich financování, biologických materiálů a genetických souvislostí.

Hypotéza o přesunu výzkumu do Asie není prokázána

Peková podle předloženého textu připouští možnost, že výzkumné postupy či plány mohly vzniknout v Severní Americe a následně být realizovány v Asii.

Tuto úvahu však nelze zaměňovat za potvrzený závěr o původu pandemie.

Samotná existence amerických omezení rizikového výzkumu v roce 2014 neprokazuje přesun konkrétních experimentů do Číny.

Stejně tak nedokazuje, že by SARS-CoV-2 vznikl záměrnou laboratorní manipulací.

O původu viru se nadále vedou odborné diskuse a různé instituce hodnotí dostupné podklady odlišně.

Zodpovědné posouzení musí vycházet z genetických, epidemiologických, laboratorních a dalších ověřitelných důkazů, nikoli pouze z časové návaznosti politických rozhodnutí.

WHO: Dostupné důkazy více podporují přenos ze zvířat

Světová zdravotnická organizace zveřejnila 27. června 2025 zprávu své nezávislé vědecké poradní skupiny SAGO o původu SARS-CoV-2.

Skupina dospěla k závěru, že váha dostupných vědeckých důkazů více podporuje zoonotický původ viru, tedy přenos ze zvířete na člověka, případně prostřednictvím mezihostitele.

Současně však WHO upozornila, že nemá k dispozici všechny informace potřebné k definitivnímu vyhodnocení jednotlivých hypotéz.

Mezi dosud chybějící podklady zařadila mimo jiné podrobnější informace o prvních případech infekce, zvířatech prodávaných na trzích ve Wu-chanu a některých laboratorních aktivitách.

WHO proto laboratorní incident definitivně nevyloučila. To však neznamená, že jej považuje za prokázaný.

Rozdíl mezi neuzavřenou hypotézou a doloženým závěrem je v této debatě zásadní.

Pořad kritizovali pracovníci veřejnoprávních médií

Samostatnou diskusi vyvolalo redakční zpracování pořadu Rozpleteno.

Iniciativa Veřejnoprávně, sdružující pracovníky České televize a Českého rozhlasu, se veřejně ohradila proti způsobu, jakým dokument pracoval s názory Soni Pekové a Jindřicha Rajchla.

Podle iniciativy některá vyjádření nedostala dostatečný odborný kontext a kritické zhodnocení.

Kritici upozornili zejména na to, že publikum musí mít možnost odlišit odborně podložené závěry od názorů, které jsou ve vědecké komunitě sporné.

Zpochybnili také výběr Jindřicha Rajchla jako politického respondenta.

Jejich kritika se tedy netýká pouze toho, kdo v dokumentu vystoupil, ale především způsobu, jakým byly jednotlivé výroky zasazeny do širšího kontextu.

Dramaturgyně Jana Škopková pořad obhajuje

Dramaturgyně Jana Škopková v reakci pro iDNES.cz uvedla, že zařazení historických výroků Pekové považuje za oprávněné.

Připomněla, že Peková již v březnu 2020 veřejně vyslovovala podezření na laboratorní původ části viru.

Podle Škopkové bylo správné tyto archivní výroky připomenout jako součást tehdejší veřejné debaty.

Zdůraznila také, že Rajchl v pořadu nevystupoval jako odborník na viry nebo očkování, ale vyjadřoval se k politickým jednáním ve Spojených státech.

Dramaturgyně odmítla představu, že by zaměstnanecká iniciativa měla určovat, kteří respondenti smějí v publicistickém pořadu vystoupit.

Spor tak otevřel širší otázku redakční nezávislosti a zároveň odpovědnosti veřejnoprávního média za odbornou přesnost.

Tyto principy se nevylučují: redakce má právo volit své respondenty, ale současně odpovídá za to, aby publiku poskytla dostatečné informace k posouzení jejich tvrzení.

Vědecká diskuse musí rozlišovat důkazy a domněnky

Otázka původu pandemie covidu-19 zůstává legitimním předmětem vědeckého výzkumu i veřejné kontroly.

Stejně legitimní je debata o bezpečnosti laboratorních experimentů a pravidlech jejich financování.

Historická rozhodnutí americké vlády z let 2014 a 2017 jsou doložitelná a mohou být důležitou součástí této diskuse.

Sama o sobě však neposkytují důkaz o tom, kde a jak SARS-CoV-2 vznikl.

Návrh pozvat bývalého amerického prezidenta k veřejnému rozhovoru lze hodnotit jako výzvu k politické diskusi. Nelze z něj vyvozovat, že Obama disponuje neveřejnými důkazy o vzniku pandemie nebo že byl zapojen do jejího způsobení.

Co je doloženo a co zůstává tvrzením

Doložené skutečnosti:

• Česká televize odvysílala 20. října 2026 díl Rozpleteno – Virus I.
• Pořad vyvolal veřejnou kritiku části pracovníků ČT a Českého rozhlasu.
• Dramaturgyně Jana Škopková obhájila zařazení archivních výroků Pekové i vystoupení Jindřicha Rajchla.
• Americká vláda v říjnu 2014 pozastavila financování vybraného rizikového výzkumu.
• V prosinci 2017 bylo pozastavení odstraněno po zavedení nového hodnoticího rámce.
• WHO v červnu 2025 uvedla, že dostupné důkazy více podporují přirozený přenos viru ze zvířat, ale definitivní závěr stále není možný.

Nepotvrzené nebo nedoložené závěry:

• Že Barack Obama osobně ví, jak SARS-CoV-2 vznikl.
• Že americké omezení výzkumu vedlo k přesunu konkrétních experimentů do Asie, z nichž vznikl pandemický virus.
• Že byl SARS-CoV-2 prokazatelně uměle vytvořen.
• Že Barack Obama již obdržel oficiální pozvání k debatě v Praze nebo Bratislavě.

Případ tak spojuje dvě samostatná témata: otevřenou vědeckou otázku původu SARS-CoV-2 a spor o způsob, jakým mají veřejnoprávní média prezentovat kontroverzní názory.

Základem další debaty by měly zůstat ověřitelné důkazy, transparentnost výzkumu a přesné rozlišování mezi fakty a hypotézami.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: Česká televize, iDNES.cz, Deník N, americký National Institutes of Health (NIH), americké ministerstvo zdravotnictví (HHS), Světová zdravotnická organizace (WHO).