Parlamenty V4 se dohodly na odkladu emisních povolenek. Spor vyvolala chybějící zmínka o Rusku

Předsedové parlamentů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se ve čtvrtek 12. listopadu sešli na Bratislavském hradě. Společně podpořili odklad systému emisních povolenek ETS2, rozvoj jaderné energetiky, ochranu průmyslu a rozšiřování Evropské unie. Jednání ale ukázalo také rozdílné důrazy jednotlivých delegací při debatě o bezpečnosti Evropy a válce na Ukrajině.

BRATISLAVA – 12. listopadu 2026

Na Bratislavském hradě se uskutečnilo jednání předsedů parlamentů zemí Visegrádské čtyřky (V4). Česko zastupovali předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Setkání svolal předseda slovenské Národní rady Richard Raši v rámci slovenského předsednictví V4, které probíhá pod heslem „V4 pro silnější Evropu“.

Společný postoj k emisním povolenkám

Jedním z hlavních výsledků summitu bylo společné prohlášení, v němž představitelé parlamentů podpořili odložení systému emisních povolenek ETS2 až za rok 2030.

Tento systém se má vztahovat zejména na emise z vytápění budov a silniční dopravy.

Zástupci V4 zároveň zdůraznili potřebu dostupných energií, podpory jaderné energetiky a zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Richard Raši po jednání uvedl, že společné prohlášení bude zasláno také nejvyšším představitelům Evropské unie.

Okamura požaduje úplné zrušení ETS2

Předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura upozornil, že česká vláda prosazuje ještě výraznější změnu než pouhý odklad.

Podle jeho vyjádření je cílem úplné zrušení systému ETS2.

Okamura rovněž připomněl požadavek na zrušení plánovaného zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035.

Jde o politické požadavky české vlády, nikoli o rozhodnutí přijatá Evropskou unií.

Vystrčilovi chyběla zmínka o ruské agresi

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil ocenil možnost společného postupu V4 v hospodářských otázkách, upozornil však na obsah závěrečného dokumentu.

Podle Vystrčila měla deklarace výslovně propojit konkurenceschopnost evropských ekonomik s bezpečností regionu a s ruskou agresí proti Ukrajině.

Bezpečnost Evropy podle něj přímo souvisí s možností dlouhodobého hospodářského rozvoje.

Polští představitelé připomněli rok 1968

Předseda polského Sejmu Włodzimierz Czarzasty při debatě o válce na Ukrajině připomněl okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Poukázal na historickou zkušenost střední Evropy s ruskou mocenskou politikou.

Také předsedkyně polského Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska zdůraznila, že Visegrádská čtyřka by neměla v Evropské unii vystupovat pouze jako uskupení blokující společná rozhodnutí.

Maďarská delegace označila Rusko za agresora

Předsedkyně maďarského Národního shromáždění Ágnes Forsthofferová uvedla, že představitelé V4 se shodují na tom, že Rusko je agresorem a Ukrajina obětí války.

Současně zdůraznila potřebu zachovat dostupné energie a přizpůsobovat klimatická opatření hospodářským možnostem jednotlivých zemí.

Tyto výroky ukazují, že přestože se delegace shodly na některých hospodářských prioritách, při formulování společných bezpečnostních závěrů zůstávají rozdílné důrazy.

Podpora rozšiřování Evropské unie

Dalším bodem jednání byla budoucnost rozšiřování EU.

Zástupci V4 podpořili evropskou perspektivu kandidátských zemí, zejména států západního Balkánu.

Tomio Okamura upozornil, že žádná kandidátská země by neměla získat členství bez splnění stanovených podmínek.

Miloš Vystrčil označil rozšiřování Unie za investici do evropské bezpečnosti a konkurenceschopnosti.

V pátek bude následovat jednání sedmnácti zemí

Bratislavské setkání bude pokračovat v pátek 13. listopadu v rozšířeném formátu V4+ „Přátelé koheze“.

Zúčastnit se mají parlamentní představitelé sedmnácti členských států Evropské unie.

Hlavním tématem bude víceletý finanční rámec EU na období 2028–2034, především prostředky na regionální rozvoj, zemědělství a společné evropské priority.

Co jednání znamená

Čtvrteční summit ukázal, že země Visegrádské čtyřky dokážou formulovat společné požadavky v otázkách energetiky, průmyslu a evropských fondů.

Současně ale potvrdil, že společná deklarace nemusí zachycovat všechny postoje jednotlivých delegací, zejména v otázkách evropské bezpečnosti a války na Ukrajině.

Podpis prohlášení představuje politický signál směrem k evropským institucím. Sám o sobě však nemění evropskou legislativu ani termíny zavedení emisních povolenek.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz