Okamura: Střední Evropa má jiné zájmy než západní. Vyzývá k posílení spolupráce V4

PRAHA / 25. října 2026 – Předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura vyzval k užší spolupráci středoevropských zemí při prosazování jejich zájmů v Evropské unii. Na Svatovojtěšské konferenci v Praze zdůraznil, že státy střední Evropy mají v řadě politických a hospodářských otázek jiné priority než země západní Evropy. Kritizoval zejména emisní povolenky ETS2, migrační pakt a evropskou regulaci automobilového průmyslu.

Střední Evropa podle Okamury potřebuje silnější hlas

Tomio Okamura vystoupil v sobotu 24. října na Svatovojtěšské konferenci, která se konala pod heslem Společně silnější.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že hlubší spolupráce středoevropských zemí je důležitá pro budoucnost České republiky i celého regionu.

Podle předsedy SPD mají země střední Evropy společné zájmy například v oblasti životních nákladů, energetiky, migrace a průmyslové politiky.

Okamura zároveň kritizoval západoevropské vlády, které podle jeho názoru podporují opatření zvyšující finanční zatížení domácností a podniků.

Jeho vyjádření představuje politický postoj. Evropské státy však netvoří dva jednotné bloky a jejich postoje k jednotlivým návrhům se mohou lišit.

Emisní povolenky ETS2 označil za hrozbu zdražování

Jedním z hlavních témat Okamurova vystoupení byl nový evropský systém emisních povolenek ETS2.

Ten má rozšířit obchodování s emisemi také na paliva používaná v silniční dopravě a při vytápění budov.

Okamura upozornil, že zavedení systému může zvýšit náklady domácností na pohonné hmoty a vytápění. Česká vláda by podle něj měla spolu s dalšími středoevropskými státy prosazovat změnu nebo zrušení systému.

Podle aktuálního evropského harmonogramu má být ETS2 plně spuštěn v roce 2028.

Evropská komise naopak systém obhajuje jako nástroj ke snižování emisí. Součástí evropské politiky jsou také opatření ke stabilizaci cen povolenek a podpoře sociálně zranitelných domácností.

Skutečný dopad na ceny bude záviset mimo jiné na ceně emisních povolenek, vývoji energetického trhu a způsobu promítnutí nákladů do konečných cen.

Kritika evropského migračního paktu

Dalším sporným bodem je migrační a azylový pakt Evropské unie.

Okamura tvrdí, že západoevropské země prosazují společná migrační pravidla také kvůli problémům, kterým samy čelí. Podle jeho názoru by státy střední Evropy neměly být nuceny přebírat odpovědnost za rozhodnutí jiných vlád.

Migrační pakt však není pouze mechanismem přerozdělování migrantů. Obsahuje také pravidla pro prověřování osob na vnějších hranicích, azylová řízení, návraty a solidaritu mezi členskými státy.

Mechanismus solidarity umožňuje různé formy příspěvků, včetně relokací, finančních příspěvků a alternativní pomoci podle příslušných pravidel.

Rozdílné postoje členských zemí tak zůstávají jedním z hlavních zdrojů evropské politické debaty.

Spalovací motory a budoucnost automobilového průmyslu

Okamura se vymezil také proti evropským pravidlům pro nové automobily od roku 2035.

Původní schválená úprava stanovila pro nové osobní automobily a dodávky cíl stoprocentního snížení emisí CO₂ z výfuku od roku 2035.

Evropská komise však v prosinci 2025 předložila návrh revize, který počítá s devadesátiprocentním snížením emisí z výfuku a kompenzací zbývajících emisí vymezenými opatřeními. Návrh by umožnil určitou roli i některým vozidlům se spalovacím motorem.

Je proto důležité rozlišovat mezi platnými pravidly a navrhovanou změnou. Okamurova kritika se vztahuje k evropskému směřování automobilové regulace, nikoli k zákazu provozu všech již existujících spalovacích vozidel.

Pro Českou republiku je debata významná vzhledem k podílu automobilového průmyslu na domácí ekonomice.

Visegrádská čtyřka jako nástroj společného postupu

Okamura zdůraznil také význam Visegrádské skupiny, kterou tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Podle něj současná česká vláda usiluje o obnovení intenzivnější spolupráce těchto zemí.

Připomněl své kontakty s představiteli Slovenska a Maďarska a plánovaná další jednání s parlamentními představiteli regionu.

Spolupráce V4 podle Okamury může posílit vyjednávací pozici středoevropských zemí při jednáních v Bruselu.

Jednotný postup však není automatický. Jednotlivé země se liší například v otázkách energetické politiky, bezpečnosti, vztahu k Ukrajině nebo evropské integrace.

Společné zájmy, ale také rozdílné priority

Okamurovo vystoupení navazuje na dlouhodobou politiku SPD, která prosazuje omezení evropské regulace a větší důraz na národní rozhodování.

Podporovatelé tohoto přístupu argumentují potřebou chránit kupní sílu obyvatel, konkurenceschopnost průmyslu a pravomoci členských států.

Zastánci společných evropských opatření naopak upozorňují na význam koordinované klimatické politiky, společných pravidel pro migraci a jednotného evropského trhu.

Výsledná podoba evropské politiky závisí na jednání členských států, Evropského parlamentu a dalších institucí EU.

Pro Českou republiku tak bude zásadní nejen hledání regionálních spojenců, ale také schopnost prosazovat konkrétní návrhy v rámci evropského legislativního procesu.

Český zpravodaj | Domácí / Politika / Evropská unie

Zdroje: CNN Prima NEWS, ČTK, Evropská komise, Rada Evropské unie. Stav informací k 25. říjnu 2026.