Norský premiér popsal rozhovor s Putinem: Klidný tón, jasné vzkazy a zásadní rozpory

HELSINKY / OSLO / MOSKVA – 28. října 2026

Norský premiér Jonas Gahr Støre ve středu přiblížil průběh mimořádného telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání, kterého se společně s ním účastnil finský prezident Alexander Stubb, podle norského premiéra proběhlo bez ostrých slovních výměn. Oba severští představitelé však ruskému prezidentovi předali jednoznačné postoje týkající se války na Ukrajině a potřeby obnovení mírových jednání.

Devadesát minut přímé diplomacie

Telefonický rozhovor se uskutečnil v úterý 27. října 2026 z Helsinek a trval přibližně 90 minut. Iniciovali jej představitelé Norska a Finska v návaznosti na diplomatická jednání konaná 20. října v Oslu.

Podle společných informací norské vlády a finské prezidentské kanceláře bylo cílem otevřít přímý komunikační kanál s Moskvou a předat postoje související s připravovanými mírovými rozhovory.

Oba představitelé jednali jako zástupci svých zemí, nikoli jménem celé Evropské unie nebo všech evropských států.

Příprava telefonátu probíhala po konzultacích s Ukrajinou.

Støre: Putin dostal jasné vzkazy

Ve středečním rozhovoru pro norskou veřejnoprávní televizi NRK premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že jednání neprovázela vyhrocená slovní konfrontace.

Rozhovor měl podle něj věcný charakter. Účastníci hovořili postupně a jejich vyjádření byla tlumočena mezi angličtinou a ruštinou.

Støre současně zdůraznil, že Putin obdržel velmi jasná sdělení týkající se současné situace a očekávaných kroků směrem k ukončení války.

Jedním z cílů bylo předat také stanoviska, která chce ruskému vedení sdělit Ukrajina.

Norský premiér upozornil, že při diplomatických kontaktech s Moskvou nemohou být Spojené státy jediným hlasem. Evropské země podle něj potřebují možnost přímo formulovat své bezpečnostní zájmy.

Putin hovořil o nevyřešených otázkách

Z vyjádření norského premiéra vyplývá, že ruský prezident během rozhovoru upozornil na přetrvávající sporné otázky, které podle Moskvy vyžadují další jednání.

Ruská strana ve svém oficiálním hodnocení zdůraznila nutnost zohlednit ruské zájmy při hledání dlouhodobého urovnání konfliktu.

Z dostupných informací však nevyplývá, že by během telefonátu došlo ke konkrétní dohodě o příměří, stažení vojsk nebo změně dosavadních ruských územních požadavků.

Klidný průběh diplomatického rozhovoru proto nelze zaměňovat za dosažení politického kompromisu.

Ukrajina byla o jednání informována

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 28. října potvrdil, že se severoevropskými představiteli jednal již před jejich telefonátem s Putinem.

Podle Zelenského následně Stubb a Støre informovali ukrajinskou stranu o průběhu komunikace s Moskvou.

Ukrajinský prezident uvedl, že podle dojmu obou představitelů přistupuje ruská strana k plánovanému jednání v Abú Zabí vážně.

To však samo o sobě nepředstavuje potvrzení ochoty Moskvy přijmout konkrétní mírové podmínky.

Kyjev očekává, že další jednání se zaměří mimo jiné na omezení útoků proti energetické infrastruktuře, bezpečnostní záruky, výměny zajatců a možnosti další deeskalace konfliktu.

Evropské státy nejsou v hodnocení jednotné

Telefonát vyvolal rozdílné reakce mezi evropskými představiteli.

Zatímco Norsko a Finsko zdůrazňují potřebu přímého dialogu, představitelé Dánska a Švédska vyjádřili výhrady k načasování a koordinaci diplomatické iniciativy.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a švédský premiér Ulf Kristersson upozornili na význam společného evropského postupu.

Ve středu se k záležitosti vyjádřila také Evropská komise.

Její mluvčí Paula Pinhová potvrdila, že Evropská unie byla o plánovaném telefonátu předem informována. Současně zdůraznila nutnost zachovat jednotné evropské poselství při jakýchkoliv jednáních s ruským prezidentem.

Další zástupci Evropské komise upozornili, že podle jejich hodnocení Moskva dosud neprokázala dostatečnou ochotu válku ukončit.

Další jednání se očekávají v Abú Zabí

Telefonát souvisí s připravovanými diplomatickými rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, které se očekávají během listopadu ve Spojených arabských emirátech.

Předmětem dalších diskusí mají být možnosti snížení intenzity bojů, bezpečnostní otázky a podmínky případného širšího mírového procesu.

Zda přímý kontakt představitelů Finska a Norska s ruským prezidentem přispěje ke konkrétnímu posunu, zatím nelze určit.

Přímý dialog neznamená změnu postojů

Norsko a Finsko mají s Ruskem společnou hranici a vývoj války na Ukrajině přímo ovlivňuje jejich bezpečnostní prostředí.

Obě země opakovaně deklarovaly pokračování podpory Ukrajiny a zdůrazňují význam stability v severní Evropě a oblasti Baltského moře.

Telefonát z 27. října představuje významný přímý diplomatický kontakt evropských představitelů s ruským prezidentem. Současně ale ukazuje, že mezi jednotlivými stranami přetrvávají zásadní rozdíly v představách o ukončení války.

K 28. říjnu 2026 nebyla oznámena žádná konkrétní mírová dohoda vyplývající z tohoto telefonátu.

Český zpravodaj | Zahraniční redakce

Zdroje

• Úřad norského premiéra – oficiální tisková zpráva, 27. října 2026.
• Kancelář prezidenta Finské republiky – tisková zpráva č. 66/2026, 27. října 2026.
• Reuters – informace o telefonátu a evropských reakcích, 27. října 2026.
• NRK / NTB / Dagsavisen – středeční vyjádření norského premiéra, 28. října 2026.
• Yle News – diplomatické souvislosti a reakce, 28. října 2026.
• Anadolu Agency – vyjádření Evropské komise, 28. října 2026.
• United24 Media – vyjádření ukrajinského prezidenta, 28. října 2026.