Německá politička žádá naftovou dohodu s Ruskem po vzoru Trumpa. Berlín obnovení dodávek odmítá

ZAHRANIČÍ / NĚMECKO – 11. října 2026

V Německu se znovu otevírá politická debata o dovozu ruských energetických surovin. Claudia Wittigová, místopředsedkyně poslanecké frakce Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) v zemském parlamentu Saska-Anhaltska, vyzvala německou vládu, aby po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa jednala s Moskvou o dodávkách nafty.

Podle Wittigové by však Německo nemělo skončit pouze u motorové nafty. Požaduje také obnovení pravidelného dovozu ruské ropy a zemního plynu, který považuje za důležitý pro konkurenceschopnost německého průmyslu.

Spolková vláda tento návrh odmítá a potvrzuje pokračování sankční politiky vůči Rusku.

Wittigová kritizuje ceny pohonných hmot

„Také Německo potřebuje naftovou dohodu s Ruskem,“ uvedla Wittigová podle agentury Reuters.

Ceny pohonných hmot na německých čerpacích stanicích označila za nepřijatelné. Kritizovala rovněž dosavadní sankční politiku vůči Moskvě, která podle jejího názoru poškozuje především německou ekonomiku.

Politička tvrdí, že obnovení dodávek ruských energetických surovin by mohlo přispět ke snížení nákladů domácností a průmyslových podniků.

Jde o politické hodnocení představitelky BSW. Samotné obnovení dovozu z Ruska by automaticky nezaručovalo návrat cen pohonných hmot nebo energií na dřívější úroveň.

Inspirací je dohoda Trumpa s Putinem

Americký prezident Donald Trump v pátek 9. října oznámil po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách ruské motorové nafty na americký a světový trh.

Podle informací agentury Reuters má první fáze zahrnovat více než 300 tisíc tun nafty. Americká administrativa zároveň dočasně zmírnila příslušná sankční omezení, aby dodávky umožnila.

Trump dohodu zdůvodňuje snahou snížit vysoké ceny paliv, které zatěžují americké spotřebitele i podniky.

Kritici upozorňují, že obnovený obchod s ruskými energetickými produkty může Moskvě přinést další příjmy v době pokračující války proti Ukrajině.

Energetičtí analytici současně upozorňují, že oznámené objemy nemusí samy o sobě stačit k dlouhodobému snížení cen.

BSW a AfD chtějí hlasování v zemském parlamentu

Návrh na změnu německého přístupu k Rusku se má dostat také na jednání zemského parlamentu Saska-Anhaltska.

Podle německých médií chtějí BSW a Alternativa pro Německo (AfD) prosadit společný požadavek na ukončení energetických sankcí a změnu dosavadní politiky vůči Moskvě.

Hlasování je plánováno na středu 14. října.

Ani případné schválení návrhu by však neznamenalo automatické obnovení dodávek ruské ropy, nafty nebo plynu.

Zemský parlament nemá pravomoc samostatně měnit německou zahraniční politiku ani rušit sankce přijaté na úrovni Evropské unie.

Jeho rozhodnutí by tak mělo především politický význam.

Berlín odmítá změnit sankční politiku

Spolková vláda v sobotu 10. října zopakovala, že se nehodlá vydat americkou cestou.

Vládní mluvčí Stefan Kornelius uvedl, že Německo respektuje rozhodnutí Spojených států, nadále však podporuje sankce proti Rusku a spolupracuje s evropskými partnery na dalších opatřeních.

Ministerstvo hospodářství zároveň připomnělo, že Německo od roku 2023 nedováží ruskou ropu ani ropné produkty a své zásobování diverzifikovalo.

Berlín také potvrdil pokračování podpory Ukrajiny.

Německá vláda považuje sankce za jeden z nástrojů ekonomického tlaku na Rusko kvůli jeho vojenské agresi.

Německý průmysl a energetická bezpečnost

Německá ekonomika dlouhodobě čelí debatě o vysokých cenách energií a konkurenceschopnosti průmyslu.

Před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 hrály dodávky ruského zemního plynu významnou roli v zásobování německých podniků a domácností.

Po omezení těchto dodávek Německo rozšířilo dovoz z jiných zemí a investovalo do alternativních způsobů zásobování.

Zastánci obnovení obchodu s Ruskem zdůrazňují možné ekonomické přínosy. Odpůrci upozorňují na riziko opětovné energetické závislosti na Moskvě a na příjmy, které by obchod přinášel ruskému státu.

Dopady případného návratu ruských surovin by závisely nejen na jejich ceně, ale také na dopravních možnostech, smluvních podmínkách, sankcích a situaci na světových trzích.

Dvě rozdílné cesty v energetické politice

Současná debata ukazuje rozdílný přístup Spojených států a Německa.

Zatímco Trumpova administrativa přistoupila k dočasnému uvolnění omezení pro ruskou naftu, Berlín nadále prosazuje zachování sankcí.

BSW se nyní snaží americké rozhodnutí využít jako argument pro přehodnocení německé energetické politiky.

Rozhodující však zůstává postoj spolkové vlády a evropských institucí.

Redakční kontext: Výzva k obnovení ruských dodávek je stanoviskem političky BSW, nikoliv rozhodnutím německé vlády. Případné hlasování v Sasku-Anhaltsku samo o sobě nemůže změnit sankční pravidla Evropské unie.

Zdroje:

• Reuters, 9. října 2026 – americko-ruská dohoda o dodávkách motorové nafty.
• Reuters, 10. října 2026 – stanovisko německé spolkové vlády k sankcím.
• Deutschlandfunk, 11. října 2026 – vyjádření Claudie Wittigové.
• t-online, 11. října 2026 – návrh BSW a AfD v Sasku-Anhaltsku.
• Tagesschau, 10. října 2026 – reakce Berlína na americkou dohodu.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.