Na Slovensku zahalili sochu maršála Koněva do „krvavé“ plachty. Případ vyšetřuje policie

KRUŽLOVÁ / SVIDNÍK – 22. října 2026 – Nově odhalená socha sovětského maršála Ivana Koněva v Údolí smrti na východním Slovensku se stala předmětem politického protestu. Představitelé mimoparlamentní strany Demokrati ji v úterý 20. října zahalili do bílé plachty s červenými skvrnami připomínajícími krev. Akcí chtěli upozornit na sporné stránky Koněvova působení v sovětských dějinách. Autor a vlastník sochy Slavomír Gibej incident oznámil policii a nechal prověřit možné poškození svého majetku. Policie se případem zabývá jako podezřením z přestupku proti veřejnému pořádku.

Pomník odhalili teprve začátkem října

Socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva byla slavnostně odhalena 3. října 2026 v Údolí smrti, v katastru obce Kružlová v okrese Svidník.

Místo je historicky spojeno s karpatsko-dukelskou operací, při níž na podzim roku 1944 bojovaly sovětské a československé jednotky proti nacistickému Německu.

Slavnostního odhalení se zúčastnili mimo jiné slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, europoslanec Ľuboš Blaha, ruský velvyslanec na Slovensku Sergej Andrejev a představitelé Slovenského svazu protifašistických bojovníků.

Autorem sochy je slovenský sochař Slavomír Gibej, který je zároveň jejím vlastníkem.

Ruský velvyslanec při slavnosti uvedl, že s iniciativou připomenout Koněva na Slovensku přišel před dvěma lety premiér Robert Fico. Jde o tvrzení velvyslance, nikoli o nezávisle doložené podrobnosti vzniku projektu.

Demokrati se k zahalení veřejně přihlásili

V úterý 20. října se na sociálních sítích k zahalení sochy přihlásila slovenská mimoparlamentní strana Demokrati.

Její představitelé překryli pomník bílou plachtou s červenými skvrnami, které měly symbolizovat krev obětí sovětských vojenských zásahů.

Strana označila Koněva za představitele sovětské vojenské moci a připomněla jeho podíl na potlačení maďarského povstání v roce 1956.

Demokrati zároveň kritizovali rozhodnutí postavit Koněvovi nový pomník a uvedli, že by měl být v budoucnu odstraněn.

Podle vyjádření strany nebyla socha během protestu zničena ani poškozena.

Toto tvrzení však v době zveřejnění prvních informací nebylo potvrzeno nezávislým posouzením stavu pomníku.

Autor sochy: Jde o zásah do soukromého majetku

Sochař Slavomír Gibej s postupem protestujících nesouhlasí.

Pro slovenskou tiskovou agenturu TASR uvedl, že zahalení považuje za neoprávněné nakládání se svým soukromým majetkem.

Incident proto oznámil policii a avizoval podání písemného trestního oznámení na neznámého pachatele.

Současně vyslal na místo pracovníky, kteří měli prověřit, zda nedošlo k poškození povrchu sochy, například kontaktem s barvou.

Gibej zároveň připustil, že pokud se žádné poškození neprokáže, nebude chtít záležitost dále vyhrocovat.

Podle jeho vyjádření mají lidé právo vyjadřovat své politické postoje, neměli by však při tom bez souhlasu vlastníka zasahovat do cizího majetku.

Policie objasňuje možný přestupek

Případem se zabývá Obvodní oddělení Policejního sboru ve Svidníku.

Vedoucí oddělení komunikace a prevence Krajského ředitelství Policejního sboru v Prešově Ingrida Pavlovská agentuře TASR potvrdila, že policie provádí objasňování přestupku proti veřejnému pořádku.

Ze zveřejněného policejního vyjádření nevyplývá, že by bylo prokázáno trestné poškození cizí věci nebo že by již někdo byl uznán vinným.

Je proto důležité rozlišovat samotné zahalení pomníku, které je doložené, od případného materiálního poškození, které zůstávalo předmětem prověřování.

Protifašističtí bojovníci protest odsoudili

Slovenský svaz protifašistických bojovníků (SZPB) zahalení sochy důrazně odsoudil.

Podle organizace představuje překrytí Koněvova pomníku plachtou s červenými skvrnami zneuctění vojenské památky a její využití k politické prezentaci.

Svaz rovněž kritizoval prohlášení strany Demokrati o možném odstranění sochy po změně vlády.

Upozornil přitom, že pomník je soukromým majetkem.

Stanovisko organizace zprostředkoval agentuře TASR její místopředseda a vedoucí komunikačního odboru Ján Rohár.

Reakce protifašistického svazu tak stojí proti postoji Demokratů, kteří považují připomínání Koněva prostřednictvím nových pomníků za problematické.

Koněvova role při osvobozování Československa

Ivan Stěpanovič Koněv se narodil v roce 1897 a zemřel v roce 1973.

Během druhé světové války patřil k významným sovětským velitelům. Velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky se podílely na osvobozování území dnešního Slovenska a České republiky od nacistické okupace.

Jeho vojska se účastnila také karpatsko-dukelské operace, zahájené v září 1944.

Tato operace patřila k nejkrvavějším vojenským střetnutím při osvobozování Československa a měla mimořádný význam pro československé vojenské dějiny.

Úloha Rudé armády při porážce nacistického Německa a osvobozování československého území je historicky doloženou skutečností.

Připomínání těchto událostí však současně vyvolává otázku, jak hodnotit další činy jednotlivých sovětských velitelů po skončení druhé světové války.

Maďarsko 1956 a berlínská krize

Koněvovo vojenské působení neskončilo rokem 1945.

V roce 1956 sehrál významnou roli při sovětském vojenském potlačení povstání v Maďarsku, které usilovalo o politické změny a omezení sovětského vlivu.

Sovětská intervence si vyžádala tisíce obětí a vedla k obnovení kontroly Moskvy nad Maďarskem.

Koněv později působil také ve významných velitelských funkcích sovětských ozbrojených sil v době berlínské krize, která vyústila v roce 1961 ve výstavbu Berlínské zdi.

Právě tato poválečná část jeho kariéry je jedním z hlavních důvodů, proč jeho pomníky vyvolávají v některých evropských zemích kontroverze.

Koněvův podíl na osvobozování od nacismu a jeho pozdější působení ve službách sovětské mocenské politiky jsou dvě historicky doložené skutečnosti, které je možné hodnotit současně.

Spor o památníky pokračuje i desítky let po válce

Událost v Kružlové ukazuje, že připomínání sovětských velitelů zůstává na Slovensku i v dalších zemích střední Evropy politicky a společensky citlivým tématem.

Část veřejnosti zdůrazňuje především zásluhy Rudé armády na osvobození od nacistické okupace a považuje podobné pomníky za výraz úcty k padlým vojákům.

Kritici naopak upozorňují, že veřejné pocty konkrétním sovětským velitelům mohou opomíjet jejich pozdější roli při potlačování svobody ve státech pod sovětským vlivem.

Oba pohledy se promítají do současných sporů o podobu historické paměti.

Samostatnou otázkou však zůstává právní ochrana vlastnictví a způsob, jakým mohou být politické protesty vedeny.

Co je v případu potvrzené

K 22. říjnu 2026 je doloženo, že socha maršála Koněva byla 20. října zahalena plachtou s červenými skvrnami a že se k akci veřejně přihlásila strana Demokrati.

Potvrzeno je také oznámení incidentu policii ze strany autora sochy a policejní objasňování možného přestupku proti veřejnému pořádku.

Nebylo však veřejně doloženo, že by socha byla skutečně materiálně poškozena. Stejně tak nebyl oznámen pravomocný závěr o právní odpovědnosti konkrétních osob.

Událost proto nelze bez dalších důkazů označovat za prokázané zničení nebo poškození pomníku.

Případ zůstává nejen předmětem policejního prověřování, ale také součástí širší debaty o tom, jak připomínat osvobození Československa a zároveň nezamlčovat pozdější dějiny sovětské moci.

Český zpravodaj | 22. října 2026

Zdroje: TASR, Policie Slovenské republiky (vyjádření pro TASR), strana Demokrati (stanovisko citované TASR), Slovenský svaz protifašistických bojovníků (stanovisko pro TASR), TA3 a Hospodárske noviny.